Dáš mi druhou šanci?

0 0 0
                                    

  Psala jsem si s Hanem celou noc, je mi líto že musí pracovat dlouho do noci. Docela jsme se o sobě dozvěděli hodně, ale stále nevím jestli má holku. Naštěstí mu není 30, ale pouhých 18 let což mě potěšilo.  Dneska je další den a já nevím co dělat, skoro vše co jsem měla udělat jsem udělala,  rozhodla jsem se zeptat rodičů kdy zase pojedeme za ním "Mami, kdy pojedeme do té restaurace?" Mamka se na mě podívala "Nevím, musíme se domluvit s tátou, říkal něco příští týden, ale ještě se domluvíme, protože musím chodit do práce ještě. " zklamalo mě to, ale zase jsem to vzala pozitivně, poznala jsem toho kluka, znám jeho jméno a vím o něm skoro vše.  Přišla mi zpráva .

Han:Ahoj, hele tento týden  mám volno 2 dny, tak jsem si říkal jestli bychom nešli ven, nedává mi práci za tebou přijet. Takže jestli chceš tak bych za 2 dny přijel a zašli bychom ven a víc se poznali.
Ab:Cauky, to by bylo super, klidně přijeď, rodiče by mě asi do velkého města samotnou nepustili, ale příští týden se asi uvidíme zase, protože tam jedeme znovu.
Han:Supeeer, tak za 2 dny, ti pak napíšu v kolik přijedu.
Ab:oke

Ještě jsme si psali normální věci jak se má atd. Už se těším až ho uvidím. Šla jsem si dělat něco svého, ale dlouho jsem to nevydržela a šla se projít,  uviděla jsem svého ex, jak běží, zastavil se když mě uviděl "ahoj" Řekl "A-ahoj" překvapilo mě že na mně promluvil, asi 4 měsíce jsme se ani nepozdravili "Promluvíme si?" Zeptal se a šli jsme si sednout někam. "Mrzí mě jak jsem se zachoval, ale taky mě zamrzelo to že si mě úplně přestala vnímat, a dělala si že mě nevidíš..." zastavila jsem ho " um... vždyť si dělal ty že pro tebe neexistuju , napsal si mi že už semnou nic nechceš mít společného" "Moc dobře, je to pravda, nechceš abychom si dali druhou šanci a bavili se zase?" Podival se na mě smutně. "Za mě jo, klidně, nevadí mi to, budu ráda" prošli jsme se a říkali co je nového, ale ve mě navždy zůstane to že moje nejlepší kamarádka se s ním vyspala, nebo jestli to byl výmysl nevím, ale ze třídy mi říkali že spolu byli venku dokonce mi poslali fotku a on se prořekl. Když jsme se prošli, tak jsem šla domů, přemýšlela jsem, a přitom poslouchala písničky.

KLUK BEZ JMÉNA Kde žijí příběhy. Začni objevovat