Lovesong

{42}

ɛ Elias ɜ

Elias sešel proti své vůli z pódia.

Že to bylo proti jeho vůli, to mělo hned dva důvody. Za prvé, miloval koncerty a tenhle byl posledním na nějakou delší dobu. Druhým důvodem bylo to, že hned pod schody stála Harper a mračila se na něj.

"Co to mělo sakra být?" zeptala se hned. Elias podal mikrofon i kytaru klučinovi, který na to čekal. 

"Promiň," řekl Elias jednoduše. Neměl pro to výmluvu. "Zkrátka jsem uviděl Pheobe, jak si ho přitáhla k sobě a jsem jedině rád, že jsem nevybuchl ještě více. Jestli ji ale uvidím..."

Harper se nevěřícně zasmála. "Ty jsi strašnej, fakt jo. Máma tě zabije."

"Já se upřímně divím, že to se mnou ještě nevzdala."

Harper místo odpovědi stáhla rty do úzké linky. Elias se na ni zmateně podíval. "Chce to se mnou vzdát?"

"Ne vzdát," odpověděla rychle Harper. "Jen... víš, že má na starosti další dva lidi. Jejich kariéra se už taky rozjíždí."

"Takže odkopne mě? Její největší příjem? Sebere mi i tebe?" zeptal se nechápavě. První ho rozzuří Pheobe a teď tohle? Sotva sešel z pódia?

"Mě ne," zamumlala. "Přemýšlí, že bych se stala tvou manažerkou já."

Elias se zastavil. "Oh," vydal ze sebe. "Tak to jo pak. Hurá do toho. Co nejdříve, prosil bych," usmál se.

Harper se rozesmála. "Ty jsi fakt strašnej," zdůraznila.

"No co? Stejně už mou manažerkou teoreticky jsi," pokrčil rameny a napil se vody, kterou mu podala. Nebylo mu zrovna nejlépe, když ho adrenalin začal opouštět. Cítil to vyčerpání, ale znal své tělo a věděl, že dneska nezkolabuje. Oliver by se jinak zbláznil. 

"Probereme to později," mávla rukou Harper. "Nic není ještě jistý. Teď pojď, tvůj tajný netajný přítel chce mít s tebou taky slovíčko."

Elias si povzdechl. "Jsem naprostý vůl. Vůbec jsem nepřemýšlel. Řekl jsem o něm světu bez jeho povolení, ještě k tomu prozradil jeho sexualitu a aby toho nebylo málo, naprosto jsem ponížil Pheobe. Tohle nejsem já."

"Asi jsi žárlivý typ."

"Prokazuje tohle, že jsem žárlivý, když ho vyloženě políbila? To by snad vadilo i nežárlivým typům, ne?"

"Já nevím, Eliasi, snažím se na to nemyslet, protože moje máma mi už volala po čas koncertů třikrát. Zatím jí to nezvedám, kdo ví, co z ní vyletí. Možná budu tvou manažerkou ještě dneska," povzdechla si.

Elias se pousmál. Kdyby se jeho manažerkou stala Harper, společně s tím, co měl s Oliverem, by mu ke štěstí stačilo už jen to, aby chytili toho člověka, co zorganizoval vloupání k němu domů. 

Šatnu měl blíže od pódia, než Oliver od místa, kde ho naposledy viděl fotit, a tak se tam dostavil první. Až na stylistku, která mu hned podala věci na převlečení, byla prázdná. Pak zmizela i stylistka.

Harper s ním v šatně počkala, dokud Oliver s Taziou nepřišli. Když se tak stalo, Harper vytáhla Taziu z místnosti, aby je nechaly o samotě. 

Elias se první Oliverovu pohledu vyhýbal. "Už se ti to v hlavě rozleželo a došlo ti, jak jsem to dneska vlastně podělal?"

"Jo," odpověděl tiše Oliver. "Musel jsem si vypnout telefon, protože mě internet doslova spamuje. Ne všechno je pěkný."

Oliver a ta jeho upřímnost. Elias by možná na začátek raději slyšel něco jiného. Schoval si hlavu do dlaní. Pak jednu ruku natáhl. "Ukaž mi to."