Lovesong

{35}

ɛ Oliver ɜ

Dříve, než jeho rodiče vůbec řešili fakt, že jejich syn má kluka, vyjadřovali se k tomu, jak bohatý ten jeho přítel vlastně je.

Oliver je musel poslouchat celou cestu domů od Eliase. Okomentovali každou věc, kterou u něj stihli vidět. Až na druhý den za ním přišla máma do pokoje, aby si promluvili.

"Proč si nám to nikdy neřekl? Bál ses?" zeptala se.

Oliver k ní vzhlédl. "Co? To, že se mi líbí i kluci? Nepřišlo mi to potřebný, když jsem měl holku," odpověděl upřímně. A jeho máma ho znala. Věděla, že Oliver nikdy moc nemluvil o věcech, na které se ho přímo nezeptala. A na tohle se jí rozhodně nenapadlo zeptat.

"Takže... nevadí vám to?" ujistil se. "Ani tátovi? Nerad bych, abyste mě kvůli tomu neměli rádi. Nebo Eliase."

"Jak už jsem říkala, je to překvapivé. Ještě když si Eliase neměl rád, než si s ním odjel na to turné." Tvářila se naprosto vážně. Tak Oliver poznal, že jí to stále vrtá hodně hlavou. Ale jinak měl z jeho rodičů dobrý pocit. "A co nemocnice?" zeptala se po chvíli, nejspíš aby změnila téma. "Nebylo to zadarmo, ne?"

Oliver se uchechtl, protože jim už říkal, že Elias vše zaplatil, ale chápal, že když to vyslovil sekundy po tom, co jim oznámil, že spolu s Eliasem chodí, nedávali pozor. "Zaplatil všechno. Teď se bude ještě vyřizovat nějaké odškodnění kvůli té soutěži, že mi bylo jako vítězi ublíženo na zdraví."

"Oh, to jsem nevěděla," zareagovala jeho máma. Ještě chvíli si s ním povídala, přičemž se vyhýbala tématu jejich vztahu, a pak odešla. Večer přišel jeho táta a vše probíhalo podobně.

Oliverův stav se rychle zlepšoval, přesto nezvažoval, že by do Jižní Ameriky odletěl. A už vůbec ne po Eliasově proslovu na koncertě v Brazíli, protože by se bál před lidmi ukázat.

Video z koncertu uviděl na Twitteru hned pod hashtagem #BrzySeUzdravOlivere. Když ten hashtag rozklikl, málem se rozbrečel. Bylo tam tolik fotek ať už jen jeho nebo s Eliasem (těch bylo více, protože Oliver sólové fotky moc nepostoval) a tolik slov podpory, že ho to opravdu dojalo.

Nejvíc ho ale dostal Eliasův celý proslov, protože s ním mluvil půl hodinu před koncertem a z jejich rozhovoru rozhodně nevyplývalo, že by se chystal něco takového udělat.

Oliver nerad volal Eliasovi jako první. Nemohl totiž vědět, kdy má čas a kdy ne a po koncertech mu nerad volal, protože jejich hovory se klidně mohly natáhnout do řádů hodin, ale chtěl, aby si Elias taky někdy odpočinul. Tentokrát ale vyhmátnul čas, kdy by Elias mohl být už zpátky na hotelu, a zavolal mu. Pro něj bylo teprve osm hodin večer, ale Elias měl půlnoc.

A vytipoval čas správně. Ne nadarmo to věděl, když se s Elias půlku turné po každém koncertě scházeli.

"Podle našeho předchozího hovoru to nevypadalo, že promluvíš do duše půlce národa, hele," řekl jako první.

Elias se zasmál. Bylo to pohlazení pro Oliverovy uši. "Ono to totiž plánované nebylo. Nevím, manažerka mě možná zabije, ale Harper mi dala tu možnost se k fotce přiznat. Tak jsem toho využil. Ta část o tobě byla ale čistá improvizace."

"Bylo to pěkný. Hlavně ta část, jak si tvrdil, že jsem u tebe byl kvůli projektu," ušklíbl se. "Ale samozřejmě to chápu."

"Viděl jsi sociální sítě? Ten hashtag?"

"Kde myslíš, že jsem viděl tvůj proslov?"

"Aha." Znovu se zasmál. Oliver litoval, než nezapnul videohovor, ale stejně to podle okolních zvuků znělo, že se Elias teprve dostává na hotel.