Mocná Krev

95.Prach

Pohled Severuse

Všichni tři jsme se rozběhli na místo kde ještě před pár chvílemi bojovali dva kouzelníci. Už z dálky vidíme že jeden je buď velmi zraněný nebo už mrtví. Přiběhneme o kousek blíž a vidíme že ten kdo je na zemi je Brumbál, nejevil žádné známky života. Rychle jsem běžel za Adrianem a pořádně jsem ho obejmul.

"To je od tebe milé Severusi." Řekne Adrian, ale není to jeho hlas. Tento hlas byl chladný a syčivý. Hlas byl Brumbála. Odskočil jsem rychle od něj a vytáhl hůlku. Adrian s hlasem Brumbála se jen ušklíbl, mávl rukou a moje hůlka jako i Adrianových rodičů byly v jeho rukách.

"Mysleli jste si, že mě dokáže přemoct dítě?" Zeptá se Brumbál a začne se smát jako šílenec.

"Konečně mám jeho moc a od teď mě nikdo nebude moct přemoct." Začne se smát nanovo, ale najednou se rozkašle a naše hůlky mu vypadnou z ruky. Rychle je vezmu a podám je Tomovi a Anike.

Svoji si samozřejmě nechám u sebe a dám jí Brumbálovi ke krku. Ten přestane kašlat a podívá se na mě.

"Co si myslíš že děláš?" Podívá se na mě pohrdavě. Potajmu na mě vypálí kletbu, která mě odrazí dva metry od něj a míří na mě hůlkou. Tom s Anikou se k nám snaží dostat, ale jako by byla kolem nás nějaká neviditelná bariéra.

Brumbál na mě vypálí další kletbu, ale ta se rozpadne dřív, než ke mě přiletí. Oba dva se na sebe podíváme překvapeně a Brumbál zkusí vypálit další ale teď dokonce smrtící kletbu. I ta se rozpadla na prach, který následně zmizí.