"Úsměv!"
Rodinné fotoalbum. Otec, matka a dva sourozenci. Všechny tváře nasazený skoro stejně identický velký úsměvy, jenom jeden z nich se v něčem liší mnohem více - Vypadá... realisticky.
------
Pomaličku po špičkách se jeden ze sourozenců, konkrétně ten mladší, rozešel po chodbě v jejich roubeným domku mířič do jednoho z pokojů.
Pousměje se když úspěšně vejde do místnosti bez jakýhokoliv rámusu, dokonce i dveře nevrzaly jako obvykle, štěstí mu přeje.
Dojde až k posteli a lehce se nakloní nad svého nic netušícího, spícího sourozence.
Pak se šibalsky pousměje a lehce poodstoupí, jenže v půlce couvání se zastaví, nakročí si a plnou rychlostí co v jeho věku jde, se rozeběhne a skočí na toho staršího, s lehkým dětsky nadšeným výkřikem.
"VSTÁVEJ MOOMOO!" Jeho míření není vůbec špatný, naopak- přímý zásah loktem do žeber, což donutí toho druhýho vyletět s výkřikem leknutí do sedu, a hned poté se schoulit a chytit se za napadený místo.
Pak se hluboce nadechne a podívá na vesele až pyšně vypadajícího mladšího sourozence, a lehce se zamračí.
"C- co děláš ty pako-!" V půlce věty se mu zlomí hlas, až to skoro zní jako 'wheeze' a pak jeho sourozenec stále posazený na jeho nohách, schytá kopanec.
"Musíš do školy MooMoo" obeznámý ten mladší staršího, ale jako odpověď je schozen z postele.
"Přestaň mi říkat 'MooMoo' je to hrozný"
Vyšší se zvedne z postele a dojde ke skříni, než se začne hrabat uvnitř, otočí se na sourozence s ne moc happy pohledem.
"A teď odpal Kaii, chci se převlíknout"
Kai chvíli sedí na zemi, než se vypálí do vzduchu a vyletí ze dveří, za celou dobu mu nespadl úsměv z obličeje.
Starší, tady není co ukrývat všichni tuší kdo to je- Mona se otočí zpátky na skříň a pak pohledem zastaví na jeho kalendáři.
Pak se zamračí.
"JE SOBOTA TY KRETÉNE!" Mířeno na jeho bratra, tohle není poprvý co ho přišel probudit v sedm ráno o víkendu- pak samozřejmě lituje jeho výběru slov, když se ozve jeho matka nazpět.
Každý den stejný, nudný, nebo aspoň tak to Moně příjde...
Je pravda že už od mala umí projevovat více emocí, i je více emocionální než kdokoliv jiný z jejich AU, což by mít nemělo, proto je denně tlumen dvěma dávkami místo jedný, jako ostatní.
... Oh pravda- dneska svojí dávku ještě neměl-
Po chvíli stoje a koukání do blba, konečně otevře skříň a vytáhne nějaký hadry, jeho oblíbený- oversized šedivý svetr s rolákem a černý volný kalhoty, všechno to na sebe navlíkne a pak se už po ránu v ne moc dobrý náladě vydá do kuchyně.
Po cestě ho ještě zastaví bratr, který mu do dlaní hned nacpe ty dvě identický pilulky s malým usměvavým obličejem ve žluté barvě, a hodí mu lehký úsměv.
Mona frustrovaně vydechne, a nakonec si prášky vloží do pusy a spolkne.
Musí jako ostatní...
------
Hello there
Kdo se donutil napsat knížku hmm?
Meh :')
Anyways- here we go
Mimochodem tohle jsem napsala už 6.1. ale publikuju dneska :3
Důvod?
Líná psát.
Ah-AHEM Aknel_UwU_13 jestli tady v komentech kvákneš slovo a tom backstory zadusim tě polštářem až se uvidíme ^^
Also jestli se někdo ptá- kolik je Moně a Kaiovy? Jednoduchá odpověď-
Mona - 10-12
Kai - 5-7
Nechci zdůrazňovat přesný věk oke? :D
Ehe
Bye u další kapitoly-
- Nikko (544 slov)
YOU ARE READING
Proti Všem || ⟨OC Backstory⟩
Fanfiction[] Mona's Backstory [] Malý nevinný dítě vyzařuje zvědavostí, a vždy bude... Ale co když překročí hranice..? .... Všechno je stejný, každý den, nic se nemění, všechno je... Perfektní. Ale všichni víme že ve stádě ovcí se vždy najde jedna černá, jed...
