Vyvolená Bohem

Kapitola 9. - Těhotná

Zůstala jsem na doktorku zírat s pootevřenými ústy a nemohla jsem věřit tomu, co právě řekla.
,, J-jste si tím jistá? Stoprocentně?," ujišťovala jsem se vyvedená zcela z míry.
,, Jistě. Vidím to tady," ukázala na počítač a pak mi nechala předepsat těhotenský test, abych o tom byla jistá i já. Mně se zatím začaly v očích začaly objevovat slzy a pomalu jsem se začínala třást. Mladá doktorka si toho po chvíli všimla a zvedla se, aby mě utěšila.
,, Je velice nerozumné to, že jste se nechala v tomhle mladém věku uvést do jiného stavu, slečno Scarlett, nyní je  však důležité se uklidnit a uvědomit si, co to pro vás znamená," mluvila ke mně konejšivě a hladila mě po ruce, ,,musíte to okamžitě říct rodině a otci toho dítěte,".
Přísně se na mě podívala svýma  pichlavýma zelenýma očima. Jen jsem se na ni vyděšeně podívala a už jsem to nevydržela a rozbrečela se. Blonďatá doktorka mě trpělivě uklidňovala a poslala mě na gynekologii. Vyšla jsem bledá, rozcuchaná, třesoucí se a v rukou jsem měla rentgen, jež jasně ukazoval malou tečku v mém břiše, takže to byl důkaz, že v sobě nosím dítě a v druhé jsem naopak chumlala dvě zprávy o mém stavu. Horlivě jsem přemýšlela, co s nimi, říkat o tom rodině absolutně nepřicházelo v úvahu, byla jsem si téměř stoprocentně jistá, že by mě vyhodili, ovšem Anubisovi jsem to samozřejmě  chtěla říct. Zasloužil si to vědět. Počkat! Anu mě přece učil, že mohu jisté věci změnit svou mocí! Uvědomila jsem si náhle a na tváři se mi objevil vítězný úsměv. Vytáhla jsem nad papíry svoji ruku, soustředěně jsem zavřela oči a usilovně přemýšlela, jak je chci změnit. Mé prsty a dlaň obalily černozlaté pramínky temné magie a lékařské zprávy se změnila tak, jak jsem chtěla. Jen jsem zajásala, vážně to vyšlo! Schovala jsem papíry a rychle se upravila. Zvládneš to, Hope!
Odešla jsem z nemocnice a rozešla se k otcovu autu.
,, No? Tak co je s tebou?," dožadoval se hned mé pozornosti otec.
,, Mám jen obyčejnou virózu, tati," vytvořila jsem falešný úsměv a podala mu zprávu.
,, Uf, to jsem rád," viditelně se mu ulevilo a odjeli jsme zpátky domů. Všem jsem oznámila, že mám jen virózu a odešla do mého pokoje. Z kabelky jsem vytáhla těhotenský test, co mi dala ta milá doktorka. Jen jsem křečovitě sevřela čelist a zavřela se v koupelně. Nadechla jsem se a vydechla, dodávajíc si tak odvahy. Test jsem si udělala a opravdu, vyšel pozitivní, což znamenalo, že v nemocnici nelhali. Zvedla jsem si mikinu na spaní a položila si dlaně na své ploché břicho. Takže já opravdu nesu v sobě malého prcka...
Z očí mi začaly vytékat slzy a já jsem začala brečet, což se zvrtlo v hysterický záchvat, který jsem se snažila mírnit, aby to nikdo neslyšel a vyčerpáním jsem usnula na zemi. Asi bych v té koupelně spala ještě dlouho , kdyby mě nevzbudil Benjamin.
,, Hope? Jsi v pohodě? Spala jsi na zemi," zašeptal a starostlivě se na mě díval. Hned jsem stiskla ten test a schovala ho do kapsy od mikiny.
,, Um, asi jsem jen vážně dost unavená," hlesla jsem velice chraptivým hlasem. Tak mě blonďák pomohl na nohy a odvedl do postele.
,, Pořádně si odpočiň, abys byla fit, hm?" vlepil mi tak rychlou pusu, že jsem nestihla ani zareagovat. Jen jsem něco nesrozumitelně zabručela a zachumlala jsem se do peřiny a zavřela oči. Byla jsem tak hrozně unavená.
                         ***
Vzbudila jsem se někdy v noci. Posadila jsem se a pomalu si začala vzpomínat, co se vlastně stalo. Byla jsem těhotná šestnácti..Jen jsem polkla a vzala do ruky přenašeč od Anubise. Musela jsem mu to říct teď hned. Zavřela jsem oči a nechala věcičku obalit mojí věci. Asi po minutě jsem se objevila v bytě mého milence.
,, Anubisi? Anu!," zavolala jsem slabým, nevýrazným hlasem. Nic se neozývalo, takže jsem jen nervózně stála a v prstech žmoulala cípy černé mikiny.
,, Kdo je tam?!," ozval se nebezpečným, temným a lehce děsivým hlasem můj Anu, který se objevil v obýváku, kde jsem byla já a v ruce měl pistoli. Oči se mu rozšířily, když si mě všiml. Odložil pistol a hrnul se ke mně.
,, Hope! U Osirise, jsi v pořádku? Psal jsem ti a ty ses neozývala a ty najednou tady!," hned si mě přivinul do náruče a prohlížel si můj obličej.
,, Jsi nějaká bledá a cítím z tebe únavu," zamrkal a starostlivě mě chytl za tváře.
,, Anu...J-já ti něco m-musím říct," zamumlala jsem a ze strachem jsem se mu podívala do zlatých očí.
,, Baby?," lehce nakrčil nos, ,, z čeho máš strach? Co mi chceš říct?,". Náhle se mračil, vypadal znepokojeně. Jen jsem nervózně polkla a rozechvěle se nadechla. Srdce se mi prudce rozbušilo a dech se mi zadrhl v krku, kde se mi udělal knedlík. Odtáhla jsem se od něj a vytáhla těhotenský test. Z třesoucíma rukama jsem mu ho podala a pohled upírala k zemi.
,, Co je to?," vzal si to ode mě černovlásek a prohlédl si to. Chvíli trvalo než si to uvědomil. Jeho oči se znovu rozšířily a zapotácel se a bylo vidět, jak si polkl.
,, T-ty jsi tě-těhotná?," vydechl ze sebe šokovaně a pohled na mě. Nedokázala jsem nic vyčíst z jeho obličeje.
,, N-no, ano," zamumlala jsem neslyšně a zase si začala z nervozity žmoulat mikinu. Anubis si nervózně vjel rukou do vlasů.
,, Jak je to možné?! Vzala sis přece antikoncepci!," jeho hlas kolísal a byl lehce zoufalý.
,, Vzala, ale byla bohužel prošlá," špitla jsem tichým, chraptivým hlasem, ,,nezkontrolovala jsem to..,".
Bůh mě bezeslova objal a políbil na čelo a jeho ruce mě objala zezadu.
,, Dobře, vyřešíme to. Rozhodně tě v tom nenechám," rozhodl se pevným hlasem.
,, Díky, Anu.." breptla jsem mu do hrudi úlevně.
,, Budu mít dítě..." zamumlal mi do vlasů a cítila jsem, jak se usmál, ,,jsem náhle šťastný".
Tahle obyčejná věta mě donutila k úsměvu a nechala jsem se jím políbit. Vážně mě v tom nenechá!
____
T.B.C