Smyslná přitažlivost

~2~

,,Taky jsi mi chyběla, hlavně ta naše společná noc na tom vašem firemním večírku." Mrkne na mě a prodere se kolem mě dovnitř.

,,Dereku, jestli budeš mít tyhle přiblbé poznámky, tak letíš hned."

,,Klídek, kotě ty jsi dneska nějaká rožhavená a já vím proč."

,,Nic nevíš a neříkej mi kotě." Vyštěknu po něm.

Představuji vám Dereka, mého příšerně otravného souseda, který si myslí, že jsem do něho zamilovaná, ale má smůlu, není můj typ. Vlastně nemám ani svůj typ. Žádný kluk, kterého jsem kdy poznala mě ještě natolik neokouzlil, abych to s ním myslela vážně.

,,Ale já vím, že nás to k sobě táhne jako magnet."

,,Ty jsi takovej tupec, jsi snad hluchej? Jsi můj soused a na tom večírku jsem byla opilá."

,,Ale pamatuješ si to, to je základ úspěchu."

,,Okamžitě se mi přestaň rozvalovat na tom gauči nebo uvidíš to ródeo." Zamračím se a rychle popadnu jednu knihu z mé police.

,,Hele, hele, klídek." Zvedne ruce do obranného gesta a rychle vyskočí z gauče. ,,Budeš litovat, jestli mi teď ublížíš, jsem přeci tvůj oblíbený soused."

,,Vypadni." Řeknu na mě ještě dost v klidu.

,,Dobře, dobře, už jdu. Klídek ano?"

,,Budu v klidu, až odtud už koneč vypadneš." Hodím po něm Pýchu a předsudek.

,,To byla Jane Austenová?"

,,Vypadni Dereku, fakt už mě s prominutím sereš."

,,Jo už jdu, ježiši ženská bláznivá."

,,Ještě po tobě můžu hodit Velkého Gatsbyho, Francis Scott Fitzgerald."

,,Dobře, dostala jsi mě. Jo a nedostala jsi to? Jsi nějaká nabroušená."

,,Ne!" Procedím skrze zuby a zatnu pěsti tak silně, že se mi nehty zarývají do dlaně. Můj obličej musí být vzteky rudý jako toreadorův plášť.

,,Čau." Vyhrkne rychle a doslova vyletí z mého bytu.

Teprve ve chvíli, kdy se za ním dveře zabouchnou, se s velkou úlevou svalím na gauč. Ten kluk se mi snad zdá. On prostě nechce pochopit, že o něj nemám zájem. To na té párty, nebylo ani tak vážné, jenom jsem se víc dotýkali těly. Tím naše noc začala a také i skončila. Byl namazanej víc než já, takže on je ten, co si to nepamatuje, a spíš si spoustu věcí domýšlí.

V klidu si dopiju svůj čaj, nakonec tu složku nechám až do letadla a ty poslední dva dny si zařídím co potřebuji, aby bylo hotové tady.

Do postele se jako každý den dostanu až kolem jedenácté. Je to celkem pozdě, ale když si člověk zvykne, tak se to dá. Naštěstí nemám problém s usínáním, takže usnu prakticky hned, co zalezu do postele.

Ráno se probudím do krásného slunečního dne. Jako každý den moc nestíhám, rychle vykonám svou ranní hygienu, která už sama o sobě je dosti zdlouhavá, ale za dobrý pocit to stojí. Za svůj dnešní outfit volím delší uplé šaty, na to moje kašmírové sako a boty na vysokém podpatku. Moje oblíbená, klasická kombinace.

Za svou denní rutinu považuji také zastávku ve Starbucksu pro karamelové latte, to už je taková moje tradice. Dneska ale udělám výjimku a ještě se zastavím v čistírně pro tu blůzku. Nechám slečně dýško a už si to šlapu do práce.

Blůzku nechám June na recepci a rychle zamíří do své kanceláře, mám toho poměrně dost, tak musím máknout, aby se mi toho nenakupilo ještě víc za tu dobu, co budu mimo.

,,Ahojky Dino, tak ráda tě zase vidím." Skočí na mě ta zrzavá praštěná střela.

,,Jess, co tu děláš, neměla by jsi být na ambasádě v Porto Ricu?" Zeptám se překvapeně. Dovolte, abych vám představila Jessicu Stewartovou. Je hrozně střelená, hyperaktivní, věčně usměvavá a já nevím co všechno. Právě to z nás dělá super dvojku. To jaká jsme každá jiná.

,,Co bych tu asi dělala?  Já tu přeci bydlím milá zlatá. Služebka mi skončila a zrovna ve chvíli, kdy tobě začíná." Zakroutí hlavou a pak se tomu zasměje.

,,Je to škoda, ale můžeme si popovídat, třeba-"

,,Dobře, ty mi povíš, co je nového a já ti pomůžu s tvou prací." U ní nemá ani cenu protestovat, protože to stejně dopadne po jejím. Proto radši jako poslušný beránek zálezu do kanceláře a ukážu jí, co chci dneska stihnout.

,,No a co ten bohatej magnát?"

,,Myslíš toho plešatýho?"

,,Ne, toho vysokýho bruneta s tmavě hnědýma očima." Malinko se zasní a já zvednu obočí.

,,Jo tenhle, no v hlavě to má uspořádaný dobře, ale tam dole se stále ještě hledá."

,,Aha, takže na sex je bídnej?"

,,Docela dost."

,,Sakra, tak nic, mám s ním zítra schůzku, tak jsem si myslela, že se dostaneme dál. No nic."

,,Jess, ty jedna běhno." Hodím po ní tužku a obě se začneme smát.

,,Hele, ale tak se na mě koukni, už mi táhne na třicet, za rok je to tu a já nemám stále vážný vztah."

,,Ale notak, máš dobře rozjetou kariéru a ta je přece dostačující pro tvůj život, víc nepotřebuješ." Teď jsem zněla trochu hnusně, ale spíš ji jenom nechci ztratit. Najde si kluka, pak s ním založí rodinu a co já tady? Nic.

,,Dino, ty už by jsi taky mohla přestat s tím poletováním z jedné větve na větev a najít si stálé hnízdečko lásky."

,,Vždyť víš, že na tohle nejsem."

,,Ale neříkej mi, že na světě není kluk, který by si získal tvoje srdce a ty jeho."

,,Až ho uvidím, tak ti zavolám se slovy "měla jsi pravdu", jenže to se nestane. Potkala jsem takových kluků, ale ani jeden jediný prostě neměl to, co hledám. Já vím, že už je mi dvacet sedm, ale tenhle život mi vyhovuje, stejně s tím mým věčným lítáním sem tam by náš vztah moc dlouho nevydržel."

,,Hej posloucháš ty vůbec i ostatní? Já říkala, že určitě někde je kluk nebo muž,  který si získá nejen tebe, ale i tvé srdce a lidé ze zamilovanosti umí jít i přes mrtvoly."

,,Já vím, co chtěl básník říct. Jenom já ti zase říkám, že takový kluk není a tečka."

,,Ale je a ty mi to budeš psát."

,,Co?"

,,To, že jsem měla pravdu. Najde se a získá si tě."

,,Jsi vtipná Jess."

,,Ty... na tom nejsi o moc líp. Ještě že pojedeš zase někam jinam a poznáš Norskou kulturu." Poplácá mě po zádech a pustí se do práce, stejně tak jako já.

Zdravím vás u další kapitoly, celkem nuda, já vím, ale brzy se to rozjede, předem se omlouvám za pozdní vydání, nějak mi to blblo, užijte si kapču

Bára 💞