Rodina je primární společenská skupina. Rodina je první skupinou, do které se člověk dostává po narození. Hraje klíčovou roli v procesu socializace lidského jedince. Její předností je, že může formovat jedince, kdy je nejvíce plastický – v dětství. Z rodiny si jedinec odnáší základní vzorce chování a jednání, základní formy mezilidských vztahů, vznikají silné citové vazby, utváří se jeho postoje, hodnoty a názory. Je základním stavebním kamenem lidské společnosti. Prostředkem socializačního působení rodiny je výchova.
Základní znaky rodiny
· Partnerské soužití;
· Pokrevní provázanost;
· Reprodukce;
· Socializace;
· Malý počet lidí;
· Rozdělení sociálních rolí;
· Interakce, komunikace, společné cíle, spolupráce;
· Emocionální pouta, soudržnost, intimita, důvěra.
Fáze vývoje rodiny
1.Období namlouvání
2.Předmanželské období
3.Manželský bezdětný pár
4.Rodina s předškolními dětmi
5.Rodina se školními dětmi
6.Rodina s dospívajícími dětmi
7.Rodina, kdy děti opouštějí hnízdo, zralé manželství
8.Pozdní léta manželství
9.Stáří partnerů
Tradiční rodina (do konce 19. století)
· výběr vhodného partnera;
· uzavření manželství téměř posvátný charakter, vznikající „z rozumu";
· monogamní svazky;
· reprodukční funkce;
· dělení sociálních rolí v rodině mezi ženou a mužem;
· širší pospolitý život více generací a pevnější příbuzenská provázanost
· stabilizující prvek sociálního systému;
· svazek na vzájemné lásce a oddanosti;
· patriarchát (v některých zemích matriarchát)
Moderní rodiny (20. století)
· svobodná volba partnera;
· přibývá neformálních svazků;
· manželství není vnímáno celoživotně;
· snižuje se počet dětí v rodině;
· snaha o osamostatnění se od výchozích rodin;
· emancipace;
· předmanželská zkušenost v oblasti sexu;
· prosazování větší míry sexuální svobody;
· nízká stabilita rodiny;
