My Life Is So Sad..

[1x45]

,,Takže, kdyby něco na tebe zkusila, tak by jsi ji nechal ?"

,,Jo, proč ne? Byla by dobrá. Dobře by se do ní zajíždělo"

Já jsem nad ním pokroutila hlavou. ,,Si vážně nechutnej." Zvedla jsem se ze země a chtěla jsem odejít, ale chytil mě za ruku.

,,Počkej, kam jdeš?" Zasmál se.

,,Jestli jsi nezapomněl, tak ještě pořád jsem na tebe naštvaná a nemluvím s tebou" Odpověděla jsem. Nad tím co jsem řekla, tak se zamračil a stáhl mě k němu do klína.

,,Jestli si ty nezapomněla, to já mám být naštvanej za to, že si odešla a ještě bůh ví co si dělala tam s tím zmrdem." Zavrčel. ,,Já jak blbeček se ti tu cpu, ještě po tom všem. A ty princezna za to, že jsem ještě já k tobě takový, tak si na mě naštvaná ?!"

,,Ty jdeš řešit mě. Bůh ví co by jsi dělal tady s tou ženskou, kdyby jsme tu nebyli!"

,,Nedělal bych s ní tady nic!"

,,Jasone! Ještě předchvíli si mi řekl, že bys s ní klidně spal!" Zavrčela jsem a chtěla jsem z něho vstát, ale bohužel.

,,Počkej, počkej, chceš mi říct, že na mě žárlíš?" Zasmál se a posadil mě tak že jsem na něm seděla obkročmo.

,,Měníš nálady jak nějaká těhotná ženská. Běž se léčit." Převrátila jsem očima.

,,Co?" Zase se zasmál. ,,Dobře, odložíme teď tuhle srandu. A řekni mi kdo to je a co si s ním dělala ?!" Vážně se na mě koukl.

Převrátila jsem nad nim očima. ,,Neměla jsem s nim nic! Je to jenom kamarád! Já za to nemůžu, že si nás našel v takový situaci! Byli dvě hodiny, když si přišel. Je jasný, že si nás našel tak jak si nás našel. Koukali jsme na film. Pak jsme museli nějak usnou a byli jsme tak jak si nás našel. Nic víc."

,,Jo. Fajn. Možná tu noc si s ním neměla nic, ale co ten měsíc nebo jak dlouho si byla pryč ? A to že řekneš, že si s nim neměla nic, tak ti nebudu věřit. Chci vědět všechno a hlavně pravdu."

,,Uff Jasone. Jak ti sakra mám říct, že jsem s nim nic neměla. To, že mi nevěříš není můj problém." Zaklonila jsem hlavu na stranu.

On si zaklonil hlavu do zadu a přitom zavřel oči. ,,Řekl mi, že si se s nim líbala, vykouřila mu a že si s nim spala." Aha. Chápu proč ho Jason praštil.

Já se Zasmála. ,,Nic z toho co si řekl se nestalo!" Přimhouřila jsem oči.

,,Nelži mi!" Přitáhl mě víc k němu, že jsme byli tváři tvář.

,,Nelžu!" Odpověděla jsem popravdě. Neměla jsem s nim nic. A ani nic víc jsem nechtěla. Byl to prostě kamarád, nic víc. A to co řekl tak mě docela štve, že lhal.

,,Přísahám, jestli mi lžeš, tak ani ty a ani on neskončíte dobře!" Varovně promluvil.

,,Je mi jedno co s ním uděláš. Pro mě za mě se klidně i spolu vyspěte. Nebo co budete spolu dělat. Protože oba dva jste idioti!"

Chytil mě za bradu a chvíli nic neřekl, jenom na mě Koukal s lehkým úsměvem. ,,Miluju tě." Šeptl potichu jako kdyby to nikdo neměl slyšet. Zarazilo mě to, ne že ne. Slyšet tyhle slovo po dlouhé době od něho.

,,Já tebe ne." Šeptla jsem mu nazpátek. Byla to pravda a on to ví. Oba to víme. Nikdy jsem ho nemilovala. Spíš bych řekla, že ho nenávidím, po tom všem co mi všechno udělal.

,,Ja vím." Stiskl mi trošku bradu mezi prsty a úsměv mu stále prohrával na rtech. ,,Jednou mě budeš taky, tak milovat jako já tebe. Ale já už tebe nebudu milovat." Sundal mě ze sebe, zvedl se a někam odešel.

Jeho chování vážně nepochopím.

Koukla jsem se na Faith a svoje křupky už měla snězené a čaj měla taky vypitý, tak jsem vzal prázdnou misku a prázdnou flašku a přešla jsem do kuchyně a udělala jsem jí nový čaj a udělala jsem ji ještě mlíčko. Už začínalo stmívat a byl čas spánku. Taky jsem vzala přesnídavku a malou lžičku a přešla jsem zpět do obýváku a všechno si položila na stolek. Vzala jsem na ruce Faith a dala ji pusinku na líčko.

,,Dáme ti papání, potom se koupat a půjdeme spinkat. Co ty na to princezno?" Usmála jsem se na ní. Ona mi s úsměvem Přikývla.

Položila jsem ji na sedačku, pustila jsem ji pohádku a přitom jsem ji začala krmit.

Když to všechno spapala, tak jsem jí dala čaj a potom jsem s ni přešla do koupelny, kde jsem ji napustila vanu a vykoupala jí.

Už zabalena v ručníku jsem s ni přešla do jejího pokojíčku kde jsem ji usušila, namazala jí dětským krémem, dala ji plínku a pak ji dala její pyžamo, což bylo jenom bodíčko.

Položila jsem ji do její postýlky s které počase, až bude větší, tak se z ní může udělat normální postel.

Otočila jsem se, že jí dám její mlíčko, ale jí už nebylo, protože po straně ty mřížky na postýlce byli dole.

Rychle jsem vyběhla za ní a všimla jsem si otevřené dveře od Jasonova pokoje.

Když jsem tam vešla, tak ležela vedle Jasona a tulila se k němu a on jí mazlil.

,,Přinesla jsem jí mlíčko. Mám jí nechat tady nebo bude spát u sebe v pokojíčku?"

,,Polož to na noční stolek. Nech ji tady, bude spát tady. Klidně můžeš odejít. Čau." Odpověděl a ani se na mě nekoukl.

Co mu zase přeskočilo ? Ten chlap je bipolární. Měl by se někam jít léčit se svými měnícími nálady.

Položila jsem flašku na stolek a pak jsem odešla do koupelny, kde jsem si dala dlouhou sprchu usušila se a pak jsem odešla do svého pokoje. Ze skříně jsem si vzala dlouhé volné tričko a pak jsem zalezla do postele a do pár minut jsem padla do říše snů.

••••

Ahoj! 🥳 Hlásím se tu s novou části. 👋🏼
Doufám, že se vám dnešní část líbila. 🤞🏼☺️

Mám na vás teď takovou otázku na kterou bych byla ráda, kdyby jste mi odpověděli.

Přemýšlím nad tím, že bych tuhle knížku už ukončila, tak za pět části. Anebo bych dala v další části velký posun času třeba, tak o deset let a pokračovala bych v ději.
Byla bych ráda, kdyby jste mi napsali komentář jak by se vám to víc líbilo.  ❤️

Chtěli by jste konec anebo posun v čase ?

Vaše Mia 💜