TÁBOR SNŮ

1. KAPITOLA

Emily se svými sourozenci se právě dozvěděla, že jede na tábor, který probíhá v okolí Zlína, přesněji v Držkové u Hošťálkové, Trojáku a Vsetína. „Ne mami, já tam nejedu! Už jsem měla s babičkou domluvené, že k ní přijedu. Přece víš, že jsem ji dlouho neviděla." zakřičela jsem na mámu. Máma pouze odpověděla: „Bohužel, už to máš zařízené i zaplacené." Naštvu se, jdu  do mého pokoje a u toho schválně bouchnu dveřmi. Rodiče ví, že mě to brzy přejde, takže mě nechali raději na pokoji ať se uklidním.

Neměla jsem ani chuť jít za rodiči na večeři, proto jsem si objednala jídlo od DÁME JÍDLO. Dala jsem si KFC, přesněji 3 twistery. Byly výborné jako vždy. Do dalšího rána jsem rodiče neviděla.

................................................................................................................................................................

DALŠÍ DEN:

Domluvila jsem se s mamkou, že mě dnes ráno nemá budit, ale bylo to úplně k ničemu, protože jsem byla od 3:00 vzhůru, protože jsem přemýšlela o tom táboře. Pořádně jsem si to promyslela a rozhodla jsem se, že na ten podělaný tábor pojedu. Měla jsem hodně smíšené pocity. Bála jsem se a přitom hrozně radovala. Jela jsem na nějaký tábor poprvé. Četla jsem si o nich a hrozně to chtěla taky někdy zažít. Poznat nové kamarády a obecně lidi. Seznámit se s někým koho budu mít na paměti dokonce svého života. Třeba si najít i nějakou tu nejlepší kamarádku. 

Šla jsem si za tím co všichni spali nachystat snídani. Cereálie s mlékem. Mí rodiče se brzy po tom co jsem to dojedla vzbudili a informovali mě o věcech co si mám vzít s sebou na tábor. Máma mi to napsala na papír a dala mi ho. Celé dopoledne jsem se jinak balila a nic záživného jinak nedělala. 

Na oběd byla pizza od taťky z práce. Pracuje totiž v POE POE, kde dělají ty nejlepší jídla na světě. Odpoledne jsem tedy jela za babičkou a dědou do Pardubic, kde bydleli. Cesta nebyla dlouhá. Bydlíme v centru Prahy, takže to není přes půl republiky. Oznámila jsem jí, že jedu na tábor, takže jí budu posílat dopisy. Je do dálka z Prahy do Zlína. Cesta trvá asi 3,5 hod. Byla jsem ale ráda, že tam jedou i mí sourozenci, takže tam budu alespoň někoho znát.