Chosen (CZ)

Part 6

,,Jak dlouho tu Calla je?" zeptala jsem se jí, smutně se pousmála.
,,Dnes je to třetí den. Hele vážně by si jí měla chvíli nechat. Potřebuje to rozdýchat. Ne že bych tě před ní nijak omlouvala, pořád tě nenávidím, ale vidím že jí máš ráda. Calla neměla pěkné dětství Katherine, je nedůvěřivá. S námi se sice baví, ale důvěřuje jen Damonovi. Když nám Calla vyprávěla svůj příběh chtělo se mi brečet." odpověděla Caroline, je to jen moje vina. Kdybych přemluvila matku aby mi jí dala mohlo to být jiné. Já jí ani neviděla, až teď. Až po staletí jsem viděla tvář své dcery.

,,Matka nechtěla naši rodinu pošpinit. Hned po narození mi ji sebraly, ani jsem jí neviděla a neměla jsem ani šanci jí říct že ji najdu. Vím že jsem mrcha, vím to, ale vrátila jsem se pro ni. Hledala jsem jí několik let." řekla jsem, vím že mě chápe. Poznala jsem na ní že mě lituje.

,,Katherine, když dáš Calle čas, uvidíš že to bude lepší. Je jen nedůvěřivá."

,,Nenávidí mě a popravdě? Ani se jí nedivím. Já jen chci aby byla v pořádku. Nechci aby Calla trpěla za mé chyby." řekla jsem jí a napila se horkého kafe. Když jsme kafe dopily zase jsem se šla podívat na Callu.

,,Pojď za ní Katherine. Neber to tak že bych ti odpustila, ale vidím že ti na ní záleží. Běž za ní." usmála se, váhavě jsem otevřela dveře od jejího pokoje a šla jsem za ní. Bojuje, její stav nebyl nejlepší. Vzala jsem ji za ruku.

,,Callo bojuj." šeptla jsem jí a jemně ji pohladila po vlasech. Kdybych nebyla hloupá tohle by se nestalo.

POHLED DAMONA

Další den ráno jsem šel za Callou. Meredith jí odpojila od přístrojů a injekční stříkačou jí přímo do žíly dala upíří krev. Trvalo to chvíli a Calla otevřela oči. Strašně se mi ulevilo.

,,Děkuju Meredith." řekl jsem jí když odcházela.
,,Nedělám to pro tebe Damone, ale pro ní. Když mi jí přivezly, volala tebe. Běda tobě jestli se o ní nebudeš starat." odpověděla, šel jsem za Callou, která mě ihned objala kolem krku.

,,Callo, hvězdičko. Jak ti je hm?" zeptal jsem se jí, rozesmála se.
,,Je mi dobře Damone. Chci domů." usmála se, vzal jsem její tvář do dlaní.
,,Vezmu tě domů krásko." šeptl jsem a políbil jsem jí. Zasmála se a polibek mi vrátila. Meredith nás nechala jít. Calla vypdala uvolněně. Když jsme přijely do penzionu, naznačila Stefanovy s Bonnie ať jsou ticho. Opřela se o stolek za gaučem.

,,Tak co podnikneme dnes? Ještě mě nesrazil autobus nebo motorka." zasmála se, holky se na ní prudce otočily a objaly jí.

,,Callo! Jak ti je?"
,,Je mi dobře Care. Díky." zasmála se, vypadala šťastně. Do tohohle města patří.

POHLED CALLY

Večer jsme se rozhodly jít do Grillu. Měl by mít směnu Matt, tak doufám že je to pravda. Prohledala jsem šatník, ale nic nemám.
,,Co tohle?" zeptala se a podívala mi šaty.

,,Jsou boží, díky."

,,Neděkuj mě, nešly z mojí kapsy." zasmála se a ukázala na vedlejší pokoj...Damon. Byly to růžové šaty s leopardím vzorem a byl k nim silný pásek. Ty šaty mi padly, vzala jsem si ještě černé boty na podpadku a mohly jsme jít. Holky také měli minišaty takže nejsem jediná. Jakmile jsem otevřela dveře Grillu, musela jsem se usmát. Matt byl za barem.

,,Flašku bourbonu." prohlásil Damon, Matt to i tak věděl moc dobře.
,,Dobře, stůl tak jako vždycky?"
,,Že se ptáš Donovane." dodal Damon, vzal mě za ruku a táhl mě ke stolu. Byl to menší box. Byla jsem kupodivu klidná. Tady v tom městě se mi líbí. Damon mě objal kolem ramen, nechala jsem se. Celý večer se nesl celkem v klidu, tedy dokud nepřišla šerifka.

,,Damone, je schůzka rady." řekla, nechtěla jsem aby mi ho odvedla, ale nic jiného mu nezbývalo. Byl stejně nadšený jako já. Povzdechla jsem si a opřela se o polstrovanou lavičku.

,,Nenávidí mě."
,,To určitě není pravda."
,,Je Elijaho! Je to má vina, je má vina to že Calla teď bojuje o život."
,,Katerino, takhle nemluv. Záleží ti na ní.",,Jistě že záleží! Je to moje dcera! Jistě že jí mám ráda."
,,Tak vidíš Katerino, bude v pořádku."
,,Já u ní byla Elijaho, nemůže ani sama dýchat."
,,Katerino, postarám se o její bezpečí stejně jako o to tvé."