Chosen (CZ)

Part 3

,,Jaké je tvoje příjmení?" zeptal se zvědavě, ale já mlčela.
,,Callo." zavrčel a to jsem už poslechla.
,,Jsem Petrová jasný? Calla Petrová." vyhrkla jsem a opřela se o židli.

,,Víš že jí si trochu podobná Callo? Katerína byla jako člověk velmi milá a přátelská. Ne že by teď byla zlá, ale bylo jí ublíženo a proto se chová tak jak se chová. Věř tomu nebo ne Callo, ale Katerína není špatná. Jen se jí někdo musí dostat pod kůži." usmál se na mě, přikývla jsem.

,,Jo a proč si Elena myslí že to jsem já?" zeptala jsem se ho, zasmál se.
,,V jakém roce jsi se narodila Callo?" zeptal se mě, to je lehké.
,,V roce 1452." odpověděla jsem, usmál se a to se mi nelíbilo.
,,Callo myslím si že ti Elena nevědomky podstrčila fakta. Katerinu vyhnaly z domu v roce 1452 protože měla nemanželské dítě. Dítě jí sebraly a jí vyhodily."

,,Asi jsem úplně blbá, ale já tomu stále nerozumím." vyhlásila jsem po chvíli.
,,Pátral jsem po upírech kteří v tu dobu v Bulharsku byly, poznaly nejen Katerininu matku, ale i Cassidy. Jsi její dcera Callo. Jsi Katerinina dcera." řekl Elijah a mě se zamotala hlava. Hned reagoval a sedl si vedle mě.

,,Jsi v pořádku?" zeptal se mě, přikývla jsem.

,,Jsem v pohodě Elijaho, díky. Já jen že jsem to nečekala, vykašlala se na mě."
,,To není pravda Callo. Já měl tu čest o její rodině s ní mluvit. Jediná věc které kdy litovala bylo to, že tě nenašla. Její matka jí nenechala aby tě viděla nebo aby tě alespoň jednou pochovala. Věř mi že jí na tobě záleží Callo. Po odchodu z Anglie se tě vydala hledat, ale našla jen svou zmasakrovanou rodinu." vysvětlil mi její důvody, no a ani tak o ní jako matku nemám zájem.

,,Jak vypadá?" zeptala jsem se ho, myslím že tu otázku čekal.
,,Přesně jako Elena Callo."
,,Proto mi byla její tvář povědomá. Když jsem Elenu viděla poprvé, myslela jsem si že jsem jí už někde viděla. Její tvář se mi zdála svým způsobem povědomá." svěřila jsem se mu, on ji zná asi nejlépe.

,,Sice jsem nikdy nezažil aby si novorozeně dokázalo zapamatovat něčí tvář, ale pamatuješ si jí a to je hlavní. Myslím že za to můžou geny přemožitelky." vysvětlil.

,,Je to možné, ale stejně je mi to jedno. Víš když vyrůstáš bez pravé rodiny, nechybí ti to." řekla jsem mu, usmál se.

,,Doufám že jednou změníš názor Callo." usmál se a odešel. Také jsem se sebrala a šla domů. Cestou jsem narazila na Damona. Chytil mě za paže a díval se na mě.
,,Callo? Slyšíš mě?" ptal se mě, ale já mu neodpověděla.
,,Hej, hvězdičko slyšíš mě? Callo!" vyhrkl a jemně se mnou zatřásl. Svezla jsem se k zemi podél baru a čelo si opřela o kolena.

POHLED CALLY

,,Callo, co se stalo?" zeptal se mě Damon, vzhlédla jsem a myslím že můj výraz mluvil za vše. Ten jeho byl jiný...měl strach. Neví co ode mě může čekat.

,,Řekni mi že to není pravda Damone."
,,Co? Řekni mi co se stalo hvězdičko. Podívej se na mě Callo." řekl a já poslechla.
,,Prosím mluv se mnou Callo." dodal, do očí se mi nahrnuly slzy.
,,Řekni že Katherine není moje matka." vysoukala jsem ze sebe, zezačátku byl překvapený, ale potom udělal něco co jsem nečekala...objal mě kolem ramen.

,,Callo, nejsi jako ona jasné? Ona je manipulativní mrcha." snažil se mě uklidnit.
,,Ale Elijah říkal pravý opak."
,,Ten původní toho nakecá. Vůbec ho neposlouchej hvězdičko ano? Nejsi jako Katherine." chlácholil mě a já se nechala. Tentokrát ano. Vzal mě do náruče.

,,Jsem těžká, polož mě." odporovala jsem, ale jeho stisk ještě zesílil a tomu už jsem se neobránila.
,,Nejsi těžká Callo. Promluvíme si zítra ano? Potřebuješ spánek jako nikdo." zasmál se, nevím proč, ale s ním jsem se cítila v bezpečí. Prostě jsem zavřela oči a nechala se odnášet do říše snů.

POHLED DAMONA

Nesl jsem ji v náruči a pořád mi nešlo do hlavy to, co mi Calla řekla. Jestli je opravdu dcerou Katherine, tak je to docela síla. Calla je jejím pravým opakem. Klidně spala v mé náruči a já se musel usmát.

Nevím sice co se jí zdá, ale vypadá spokojeně. Když jsem došel k penzionu, najít její pokoj nebylo složité. Položil jsem jí do postele a sundal jí bundu a boty. Vypadala roztomile když spí. Než jsem odešel z její ložnice pohladil jsem jí po tváři. Elena dole spala, ale Stefan ne.

,,Už nikdy nenech Elenu brát věci do vlastních rukou! Calla se rozbrečela Stefane. A víš proč? Už zjistila kdo je její matka...Katherine." řekl jsem mu, šokovaně se na mě otočil a i jemu došla jistá podobnost mezi Callou a Katherine.

,,Půjdou po ní."
,,To vím i bez tebe a proto je tady." řekl jsem mu, usmál se.

,,Dostala se ti pod kůži že? Já to věděl, věděl jsem že se ti jednou nějaká dostane pod kůži." zasmál se Stefan, zavrčel jsem na něj.

,,Elijah to v tajnosti neudrží a Klaus po ní půjde jen aby dostal Katherine."

,,Ochráníš ji." shrnul to Stefan, v tom měl pravdu.

POHLED CALLY

Probudila jsem se ve své postely a uvědomila si krutou realitu. Jsem dcera proslulé lhářky, vražedkyně a manipulátorky na světě. Jen jsem se v postely otočila na bok.

,,To chceš prospat celý den?" zasmál se pobaveně Damon.
,,Nech mě na pokoji."
,,Přišel jsem si promluvit Callo." dodal, otočila jsem se na něj a mezitím si on sedl ke mě. Viděla jsem jeho soucitný pohled, ale on ví že o tenhle pohled nestojím.
,,Mluv."
,,Vím že z toho nejsi odvázaná, ale jsi v bezpečí Callo." řekl mi, ale nehrálo mi to.
,,Takže si jako jediná myslím že mě Klaus najde a zabije?" zeptala jsem se ho.

,,Nezabije tě Callo jasné? Nedovolím to." usmál se a chlácholivě mě hladil po paži. Musela jsem se usmát, bylo mi s ním dobře to se musí nechat.

,,Díky." vděčně jsem se na něj usmála.
,,Co kdyby jsi se tak neroztahovala Callo?" zasmál se, posunula jsem se a on si lehl ke mě. Jen jsme tak zíraly do stropu.

,,Vážně si myslíš že to Elijah neřekne?" zeptala jsem se ho.
,,Já vím že to řekne. Je to slepičí prdelka." zažertoval, rozesmála jsem se a tím si zasloužila jeho překvapený výraz.

,,Co?"
,,Jesště jsem tě neslyšel aby jsi se smála." jeden koutek mu jemně vystřelil nahoru.
,,Neměla jsem k tomu důvod Damone."
,,Ale měla hvězdičko." popichoval mě, několik dalších hodin jsme se smály a pošťuchovaly. Nemohla jsem se přestat smát. Vyběhla jsem z postele a seběhla dolů. Tam jsem narazila do Elijahi.

,,Je mi to líto Callo." dostal ze sebe, zděsila jsem se a než jsem se nadála držel mě nějaký upír. Když jsem se podívala zjistila jsem že je to Klaus.

,,Damone!" stihla jsem křiknout, hned byl dole.

,,Pusť ji Klausi!" křikl po něm, ale vysloužil si pouze zlomení vazu.

,,Proč? Věřila jsem ti!" křikla jsem po Elijahovi, ale věděla jsem že on sám je na tom špatně. Viděla jsem že to nechtěl říct a že toho lituje. Klaus mě dal do sklepa a zamkl. Parchant.