SAFE YOURSELF - ff Sebastian Stan

5

Ničí mě, jak je Seb zlomení ze smrti jeho otce. Měla jsem to tušit, měla jsem tušit že se něco stane. 

Po 30 minutách cesty se rozhodnu prolomit ticho mezi námi ,,Jmenuji se Diana Queen, ale můžeš mi říkat Diana" vypustím z mé pusy, co mě první napadne. Kývne, ale neřekne ani slovo.

Zastavím kousek od nemocnice, aby nás hned nikdo neviděl. ,,Co tu děláme?" otázal se. ,,Protilátku, kterou jsi mi dal nevydrží dlouho a tady by mohla být v nějakém skladě" odpovím mu a vylezu z auta. ,,Jdu s tebou" a také vyleze. ,,Je to nebezpečné, může tě někdo spatřit, počkej tu za chvíli se vrátím" zakroutí hlavou ale zpět nenasedne.

Opustím auto se Sebem a vyšlápnu si to směrem k hlavnímu vchodu nemocnice. V nemocnici panoval klid, jenom pár lidí se zde nacházelo, protože bylo pozdě večer. Procházím se několika potemnělými chodbami dokud nenarazím na laboratoř sklad. Nenápadně vklouznu dovnitř aniž by si mě někdo všimnul.
Přesunu se k regálům s léky a začnu hledat protilátku. „ D, H, M, R, S tady to je". Vytáhnu pár zkumavek protilátky a narvu si je do černé tašky.

Už se chystám zatáhnout za kliku, ale v tom se ozve hlas na druhé straně. ,,Ano nebojte, vašemu synovy se daří dobře....ano zítra už ho můžete navštívit, omlouvám se ale už musím jít" ozve se na druhé straně a típne hovor. Kroky se stále blíž a blíž přibližují ke dveřím. Začnu panikařit,, kam teď, kam teď krucinál" začnu potichu nadávat. ,,Pane doktore?" Ozve se další hlas za dveřmi. ,,Potřeboval bych s něčím pomoct..." To zní jako...jako Sebastian?  ,,Co potřebujete?" Zeptá se. ,,Potřeboval bych poradit, kde se nachází Andrea Johnsova" praskne první jméno, které ho napadne. ,,Tak to musíte na recepci" a znovu se natahuje pro kliku. ,,A mohl by jste mě tam prosím zavést, je to tu jako bludiště" kroky se oddálily od dveří. ,,Jistě pojďte za mnou" kroky se začali vzdalovat až jejich klapot utichl. 

Lehce pootevřu dveře a vykouknu. Vzduch je čistý a já vylezu z laboratoře a jdu zpátky k autu...

Pozoruji hvězdy na nebi ze střechy auta. Kov mě lehce chladí na zádech, ale nevadí mi to. Zahlédla jsem souhvězdí velkého i malého vozu, orion i souhvězdí velké medvědice. Na chvíli zavřu oči a nechám se zaposlouchat do zvuků kolem. ,, Je krásná noc" vyruší mě jemný hlas, který mě kolíbal. Lehce přikývnu, ale oči nechávám zavřené. 
Cítím jeho oči jak si mě prohlíží. Otevřu oči, naposled věnuji zrak hvězdám a z lehu si sednu na okraj střechy. Díváme si navzájem do očí. Nejsou potřeba slova, co chceme si navzájem říct. Usměji se a seskočím z auta. Nasednu na místo řidiče a vedle mě se uvelebí Seb. Nastartuji a vydáváme se do neznáma....

Projíždíme lesní krajinou a k tomu nám hraje příjemná hudba. ,,Byla jsi někdy v Kalifornii?". ,,Jo měla jsem tam jednu misi, ale bylo to tam nádhe-" nedořeknu to a zběsile šlápnu na brzdu až na zem. Auto jen tak tak zastaví před člověkem. ,,Co to sakra?" prohlížím si ženu, která je vystrašena k smrti. Její oblečení je roztrhané, nasáklé krví od jejích zranění. ,,Pomoc, pomoc, pomocte mi prosím" začne říkat a přiblíží se k blíž k sebastienovu oknu, ten už začne chmatat po klice od dveří. Něco mi tu nehraje. V rychlosti se otočím po okně a zahledím se do tmy. Začne se tam něco lesknout. Ve vteřině si uvědomím co to je, rychle zmáčknu tlačítko, aby se všechny dveře uzamkli. 
,,Co to děláš, ta žena potřebuje pomoct" zvýší na mě hlas. ,,Je to past". ,,Není to žádná past otevři ty zasraný dveře, než ta žena tu vykrvácí" ohlédne se po ní. Ve chvíli se kolem nás objeví smečka vlků. Ale ne vlků jako vlků, tyto vlci jsou experimenty Bloods a poslouchají je na slovo. Všichni se rozeběhnou proti nám. Nejdříve skolí ženu venku a začne ji trhat na kusy. Seb se na mě zděšeně ohlédne. Vlci se rozeběhli naším směrem a začali narážet do auta. Sešlápnu plyn a rozjedu se proti vlkům.....