kapitola 2.

134 15 6
                                    

Ještě ten den se nový vůdce obou klanů pustil do úklidu. Divné, že? Ačkoliv byl Naruto bordelář až hanba, nechtěl žít v tom všem prachu. A taky to bral jako poctu rodičům. Asi by se jim ten bordel nelíbil, dattebayo, zasmál se sám pro sebe a hřbetem ruky si otřel pot z čela. Nikdy by nečekal, že osmnáctiletý prach půjde tak špatně vyčistit. A to zdaleka nebyl na konci.

Dlouhé minuty drhnul zaprášenou vanu, záchod, umyvadlo a zdrcadlo. Ani pořádně nevěděl, že se v koupelně a na toaletě může objevit tolik špíny a dalšího svinstva. Přece jenom, sprchový kout není tak náročný na údržbu, hlavně když ho aktivně používáte.

Pak se vrhl na ložnici svých rodičů, která byla plná krabic a spoustu věcí už bylo pryč. Jashin ví, kde jim je konec. I když blonďáček pracoval docela rychle, už se ve své hlavě smířil, že dnes bude ještě spát ve svém bytečku. Docela by se mi hodila pomocná ruka, ale nechci sem nikoho tahat. Tohle je teď jen mé místo. Můj nový pravý domov.

Unaveně se svalil na svlečenou manželskou postel. V koupelně našel starý, ale překvapivě fungující, model pračky. Ze záhadných důvodů měla podobné umístěný čudlíků jako ta v bytě, takže zkoumání, co mám sakra zmáčknout, netrvalo dlouho. Pro prací prostředek musel ale zaběhnout starého domova, protože přítomné prášky na praní měly pochybnou konzistenci a odrazující datum expirace.

Domem se rozeznělo nepříjemné pronikavé pípání. To pračka oznamovala, že udělala svou práci. Naruto se unaveně zvedl a prošel přes ještě nevytřenou část podlahy. Na chodbě několikrát zakopl o krabice, které vystěhoval z ložnice, aby mohl snáz utřít aspoň prach, vyluxovat a vytřít podlahu.

Sehnul se pračce a otevřel ji. K jeho nosním dírkám se dostala příjemná vůně čerstvě vypraného prádla.

,,Ale co teď s tím," zarazil se. Tohle moc se nedomyslel.

Blonďák si vzpomněl, že z jedné z beden vykukovaly nožičky od věšáku. Vydal se tedy k nim. Ale jako na potvoru, najednou pootevřená krabice nebyla k nalezení. Když tu...

,,Tady seš!"

Konečně vytáhl vcelku zachovalý věšák na prádlo. To, že s ním vytáhl i spoustu dalších krámů, ho v tu chvíli netrápilo. Měl vyřešené prádlo, sice provizorně, ale vše se počítá, a mohl se jít vyspat.

Proplazil se kolem obýváku a kuchyně ke dveřím, aby je otevřel. Pohled mu padl na ledabyle prošlapanou cestičku k brance. Zítra to tu budu muset trochu prosekat. Tímhle se nemůžu prodírat do nekonečna.

S několika cvaknutími zamkl dveře a se zavrzáním zavřel branku. Konohou se už nějakou dobu rozprostírala tma a Naruto usoudil, že mohlo být kolem osmé. Už se nehorázně těšil do postele a na teplý instantní ramen.

,,Naruto-kun!" ozvalo se za ním pisklavým hlasem.

Naruto se s výrazem mučedníka otočil, aby spatřil svou růžovovlasou otravnou parťačku.

,,Ah, Sakura-chan. Co se děje?" zeptal se, i když tušil, co z ní vypadne.

,,Víš," nasadila nevinný výraz a začala nohou kreslit kolečka na prašné zemi, ,,slyšela jsem, co se ti přihodilo, a tak mě napadlo, jestli s úklidem nechceš pomoct."

,,Ne, to je dobrý. Zvládnu to sám. Dobrou noc," odbyl ji slušně blonďák a už si to upaloval pryč.

Pomoct... To určitě. Sasuke je v trapu a teď by chtěla majetek.

Sasuke...

Kde je ti konec?

**

Není všechno zlato, co se třpytí |SasuNaru|- Dočasně pozastavenoKde žijí příběhy. Začni objevovat