epilog

407 21 0
                                    

Jes:
----
Ráno jsem všechny probudila samozřejmě kromě táty a nachystali jsme mu oslavu. Všechny dárky a dort jsme dali na stůl a já je skrila kouzlem.

Pak jsme se usadili u stoli a dělali že si povídáme. Hope měla úkol jít probudit tátu. Šla do kuchyně a naplnila Vídni pistolku.

,,To není dobrý nápad."

Řekla Freya a Hope se na ní podívala ale bylo jí to jedno.

Klaus:
---------
V klidu jsem spal když jsem ucítil jak na mě někdo stříká vodu, posadil jsem se a viděl jsem Hope s vodní pistolkou. Dnes jsem měl celkem dobou náladu tak proč si s Hope nezabrání na honěnou.

,,Hope, až tě chy-"

Nestihl jsem to doříct protože utíkala prič a křičela. Slyšel jsem jak doběhla do kuchyně a já se tam upíři rychlostí přemístil.

,,Tati, ty podvádíš."

Řekla Hope a schovávala se za Jes. Sedl jsem si vedle Rebekah kde bylo poslední volné místo a ta vytáhla frkačku a foukla do ní těsně u mého ucha.

,,Všechno nejlepší k narozeninám!!"

Zakřičeli všichni a Jes mávla rukou a na stole se objevili dárky a dort se svíčky které ještě nesvítily.

,,Incendia."

Řekla Hope a svíčky se rozsvítily.

Hope:
---------
Když táta zfoukl všechny svíčky tak jsme si dali dort. Sestřička doběhla napsat její mámě ať za chvíli přijde. Podala jsem tátovi dárek který jsem nekreslila se sestřičkou.

Klaus;
---------
Hope mi podala první dárek byl v krabici zavázán modrou mašlí. Já ho rozbalil a v něm byl obraz na plátně. Byla to Francouzká čtvř v New Orleans.

,,To jsme malivali se sestřičkou."

Řekla Hope a já jím oboum dal pusu na tvář.

,,Děkuji, je to moc hezké. Je vidět že talent máte po mě."

......time skip.......

Všechny dárky už jsem měl rozbalené dostal jsem toho opravdu spoustu a za všechno jsem byl rád. Jes pípnul telefon.

,,Omluvte mě budu hned zpátky."

Jes:
-----
Psala mi mamka že stojí před sídlem..vyšla jsem ven a viděla jí. Objala jsem mámu. A dala jsem si ukazováček na pusu.

,,Invisique."

Znevidila jsem mámu a ukázala jí rukou ať jde zamnou potichu. Když jsme došli dovnitř služky uklízeli talíře všichni se bavili.

Stoupla jsem si vedle Hope a ta měla úsměv od ucha k uchu.

,,Když už jsme u těch dárků tak tady mám ještě jeden. I když by se tomu tak úplně říkat nedalo."

Všichni se na mě udiveně koukali. Táta kývl hlavou a já mávla rukou. V tu chvíli mámu viděli všichni.

Klaus:
---------
Přímo předemnou stála Sophie. Nikdo že sourozenců netušil kdo to je. Hope a Jes se  na nás dívali s jiskřičkami v očích.

,,Jak?"

Bylo jedině co jsem dokázal říct.

,,Kdo to je?"

Zeptala se Rebekah. Nikdo jí neodpověděl a já vztal ze židle a šel k Sophii

,,Sophie, j..j..jak je to možné."

Sophie se usmála a poukázala na Jes.

,,Měla jsem malou pomocnici."

Usmála se a já jí objal. Odtáhl jsem se a Jes a Hope měli slzy v očích. Ale ostatní stále nechápali.

,,Tohle je Sophie Davis matka Jes."

Rebekah si zakrila pusus a všichni byli připraveni.

....O deset let později.....

Pohled třetí osoby:
----------------------------
Klaus po půl roce požádala Sophii o ruku. Potom se vzali a celá původní rodina žíla v New Orleans. Jes se stala úplným tribridem. Přestala růst v 18 letech.

Momáhá Heyley a Hope s nově promněněnými vlkodlaky. Hope spustila svojí vlkodlačí kletbu a s Jes jsou nejlepší kamarádky.

Hope také stále chodí s Noahem který se díky nehodě kterou měli před pár lety v bažině stal hybridem. Samozřejmě se zatím nevzali.

Konec

Tak je tady Konec a doufám že se vám knížka líbila. Na mém profilu budu psát další takže pokud by jste chtěli můžete se na ně kouknout. Budu ráda když napíšete jestli se vám kniha líbila.

Jessica Mikealson Kde žijí příběhy. Začni objevovat