část 19

279 18 0
                                    

...... O rok později později.......

Jes:
-----
Byly jsme s Hope u nás v pokoji a malovaly jsme na plátno co jsem dostala od táty k 17 narozeninám. Když jsme obrázek dokreslily tak jsme ho daly do krabice kterou jsme převázaly modrou mašlí.

,,Tatínkovi se to bude líbit."

Řekla Hope a schovala dárek pod svojí postel. Posadila jsem se na svojí postel a Hope mi skočila na klín. Nahla se k mému uchu a pošeptala mi

,,Už mi řekneš co bude ten tajný dárek pro tatínka?"

Přiložila jsem si ukazováček na rty a posadila jsem Hope vedle sebe. Došla jsem ke stolu a zapálila šalvěj na kouzlo soukromí.

,,Víš jak.jsem ti říkala že táta miloval mojí maminku které je teď v nebíčku?"

,,Jo."

,,Dneska večer je meteorický roj."

Řekla jsem a Hope nechápala co to má co dělat s mojí mamkou a tátovími narozeninami.

,,Využiji sílí meteorického roje a přivedu maminku zpátky. Ale nesmíš o tom nikomu říc."

,,Dobře."

,,Ale musíš mi krít záda."

Rekla jsem Hope a ta se usmála.

,,Myslím že je čas všem říct že mám kluka.  A požádal mě o ruku."

Řekla Hope písně a ukázala mi prstýnek.
.
.
.
.
Hope:
--------
Večer jsem všechny svolala do obývacího pokoje. Řekla jsem jim že mám důležitou věc co jim potřebuji říct. Mezitím co se sestřička vyskočila oknem.

Šla přivést její mamku zpátky k životu. Aby měl tatínek radost. Protože má zítra narozeniny a mi mu uspořádáme oslavu.

Když jsem přišla do obýváku tak všichni seděli na sedačce a měli divné výrazy. Někdo se bál a někdo vypadal spíš překvapeně.

Byl tam strýček Kol, Marcel, Rebekah, Keelin, Freya, Elijah, Davina, táta a máma

Stoupla jsem si na stůl a táta na mě hodil varovný pohled.

,,Potřebuji vám něco důležitého říct."

Jes:
----
Vzala jsem svíčky a nůž. Ještě před mím odchodem sem na jednu noc zabukovala hotel aby mamka byla pro tátu opravdu překvapení.

Došla jsem do nedalekého lesa kde jsem rozestavěla svíčky do obrovského kruhu na kterého jsem si stoupla.

,,Incendia."

Všechny svíčky začali hořet a meteorický roj začal. Rozřízla jsem si ruku a krev nechala kapat na zem.

,,Victus phasmatis ex eleto, revertas phasmatis ut victus."

Kouzlo jsem zopakovala třikrát a předemnou se začala objevovat černá silueta člověka.

Siuleta byla ostřejším a ostřejším obrazem když jsem k tom obrazem uviděla maminku.

,,Mami?"

,,Zlatíčko zvládla si to."

Začala se mi motat hlava a pak už byla jen tma a ticho.

Sophie:
-----------
Všechny svíčky zhasly a moje malá holčička spadla na zem a hlavou se bouchla o kámen.

Doběhla jsem k ní a klekla si. Nahmatala jsem jí puls a objala jí. Za pár chvil otevřená oči a koukla se na mě.

,,Mami, dokázali jsem to jsi tady."

,,Jsem tady Broučku."

Pošeptala jsem jí a ještě víc jí objala.

,,Pojď je zima dostaneme tě do tepla."

Řekla jsem a vztala jsem a podepřela svojí malou holčičku.

,,Můžeš chodit?"

,,Jo, půjdeme do hotelu tam ti vysvětlím proč."

Řekla mi Jes a vedla mě ven z lesa.

Jessica Mikealson Kde žijí příběhy. Začni objevovat