část 8

384 23 0
                                    

Jessica:
-----------
Strýček zastavil před mím starým domem a kokl se na mě. Nevím jak sem vypadala ale cítila jsem se mizerně.

,,Můžeme jet do hotelu."

,,To je dobrý stejně tu nezůstáváme přes noc."

,,Budeš v pohodě?"

,,Jen se mi vybavila zlá vzpomínka. Která není ani moje."

Z očí mi začaly téct slzy, nechtěla jsem před Kolem brečet tak jsem otočila hlavu na stranu.

,,Hej, koukni se na mě."

Když jsem nereagovala položil mi ruku na stehno a rukou mi otočil hlavu tak abych na něj koukala. 'Em dobře tohle vůbec nebylo divné.' Pomyslela jsem si, ale bylo to i celkem příjemné.

,,Chceš si o tom promluvit?"

Chvíli jsem váhala co dělat ale pak jsem se rozhodla že mu to řeknu. Když to neřekne tátovi.

Kol:
-----
Nevěděl jsem co dělat nikdy jsem neřešil takové situace ale zřejmě se cítila mizerně.

,,Když mi bylo 7 tak jsem se učila jednoduché kouzla, zkoušela jsem vyvolávat vzpomínky z míst."

Nechápal jsem kam tím míří. Když jsem nic neříkal tak pokračovala dál.

,,Nevím jak ale podařilo se mi to ale né tak jak jsem chtěla."

,,A co se tedy stalo."

,,Vyděla jsem tátu jak zabil mámu."

Tak tohle jsem rozhodně nečekal. Nevěděl jsme co na to říct. Tak jsem jí prostě obejmul.

,,Pojď zbalíme ti věci dojdeme za smečkou a zahrajeme si roletu kam pojedeme."

Řekl jsem ve snaze Jes alespoň trochu rozesmát. Což se mi povedlo. Vešli jsme do domu kde jsme zbalili potřebné věci, které jsme naložili do auta. Poté co jsem zavřel kufr se Jes vydala do hor.

,,To chceš jít pěšky?"

Řekl jsem otráveně.

,,Nejsi náhodou původní upír. Ještě by si mě měl nosit a né si stěžovat."

,,Tak ty chceš nosit jo."

Upíři rychlostí jsem se rozběhl k Jes a přehodil si jí přes rameno.

,,Hej!! Pusť mě dolů."

Křičela a bouchala mě pěstičkama do zad.

,,Pokračuj je to příjemná masáž."

Zasmál jsem se a šel s Jes přehozeno přes rameno do hor.

....v New Orleans.....

Klaus:
---------

,,Niku co chceš dělat?"

Zeptala se mě Rabekah. Všichni seděli na nádvoří a čekali na moje rozkazy, tak jako vždy.

,,Freyo dokážeš pomocí toho nože udělat vyhledávací kouzlo?"

,,Jdu na to."

,,Elijahu. Ty běž připravit zbraně."

Elijah kývl na souhlas a zmizel v domu stejně jako Freya. Přemýšlel jsem co dál.

,,Heyley ty vem věci Hope a jdi se s ní schovat do bažin. Tam zůstaňte dokud ti neřekne."

,,Ale co-"

,,Nechci nic slyšet to byl rozkaz potřebuji aby Hope byla v bezpečí. Běž a zkus to co nejrychleji."

Heyley mě probodla pohledem a zmizela s Hope zabalit pár věcí.

,,A můj úkol?"

Zeptala se Bekah mezitím co jsem si sedl do křesla.

,,Ty sestřičko mi dones pití."

,,Tím myslíš krev?"

,,Ne Tím myslím whisky."

Rebekah odešla do kuchyně a já seděl v křesle a přemýšlel kdo by to mohl být. Rebekah se vrátila s dvěma skleničkama whisky, jdenu mi podala a posadila se vedle mě.

Na nádvoří vyšla Heyley s batohem a Hope vedla za ruku. Poté co jsem se rozloučil s Hope vrthla tam Freya s vyděšeným výrazem.

,,Nebudete mi věřit kdo to je!"

Jedu na tábor takže teď dlouho žádný díl nenapíšu, budu ráda když dáte hvězdičku

Jessica Mikealson Kde žijí příběhy. Začni objevovat