Did you missed me?✨

"Uu...Kdo to byl?"

"Umíš hrát lacross?" Zeptal se mě Liam.
"Ani ne" uchechtla jsem se.
"Tak pojď" chytl mě za ruku a šel rychlým krokem ze šatny.
"Co? Ne já fakt neumím hrát" smála jsem se.
"No a co? Ty si mě ,,zachránila" nebo jak to nazvat abych Brettovi nerozdrápal hrdlo a všichni by věděli co jsem zač, tak já ti to teď oplatím a naučím tě lacross a můžeme být kamarádi jestli chceš." Řekl.
Já jsem se usmála.
Liam byl v pohodě měla jsem ho už teď strašně ráda.
"Jo ráda, já jsem se taky musela udržet abych ho nezabila mám problém se vztekem..."
"Jo to já taky" zasmál se.
"Všimla jsem si" taky jsem se zasmála.

Došli jsme na hřiště a Liam mi dal ruky lakrosku. Nikdo tam už nebyl bylo asi 5 hodin  a odpoledne nikdo už hodiny neměl, Takže jsem byla ráda že tam nikdo není aby mě nikdo neviděl jak se ztrapňuju. Liam mi to trošku vysvětlil.
"Tak já jdu do brány chytat a ty budeš střílet dobře?" Zeptal se.
"Tak jo"

Chvíli jsme hráli a ani jsem si nevšimla že na tribuně sedí Mccallova parta a na druhé tribuně seděl moji bratři a sledovali nás ale my jsme si jich nevšimli.

Pohled Scotta
"Liam se baví s El?" Řekl jsem.
"A s námi se bavit nechtěla ale s malým štěnětem to jo proč ne?!" Řekl docela uraženě Isaac.
"A ty jsi důchodce se ji nedivím že se s tebou nechce bavit" řekl provokativně Stiles.
"Drž hubu!" Řekl Isaac.
"Nebo co? hmm? Jestli mi něco uděláš vezmu dlouhý klacek namočím ho v oměji a nacpu ti ho do prd..." začínal Stiles ale rychle jsem to nějak ukončil.
"Hej klid to stačí čekáme na Liama a ne abyste se tady zabili." Řekl jsem.
"Jo buďte ticho! Bolí mě hlava" řekla Lydie a protočila oči.
"Že by si náš Liam našel holku?" Řekl Theo.
(Budeme dělat že je Theo teď hodný)
"Pořád by mě ale zajímalo jestli je vlkodlak..." řekl jsem váhavě.
"To zjistíme navíc Liam se s ní baví zjisti to a řekne nám to těžký to být nemůže" Řekla Malia sebevědomě.

Pohled Lucase
"Kdo je ten kluk?" Ptal se James
"Nevím ale je divný" odpověděl jsem.
"A kdo je ta parta na tribuně?" Řekl jsem a oba jsme se koukli na druhou tribunu.
"Nevím ale znám tu holku Lydii." řekl James a usmál se šibalským úsměvem.
"AHA??" Řekl jsem udiveně.
" a která že to je?" Řekl jsem a zasmál jsem se.

Pohled El
"Hele strašně jsem si to tady s tebou užila ale já už musím jít" řekla jsem a usmála se.
"Tak jo" řekl Liam.
Oba jsme si všimli na tribuně party a na druhé straně mé bratry.
Scott na nás nebo spis asi na Liama zamával.
Liam samozřejmě zamával zpátky já jsem jenom vykulila oči protože jsem nečekala že se Liam bude bavit s nimi.
"Tak já už půjdu a dekuju" usmála jsem se a koukla na svoje bratry a chtěla jsem už jít.
"Jo já taky Dekuju za všechno i za to ráno a El počkej" přiběhl ke mě obejmul mě a odběhl pryč.
Ani jsem nechtěla čekat na bratry protože by měli blbé otázky takže jsem co nejrychleji po chodníku ale oni mě doběhli.
"Uu...Kdo to byl?" Ptal se Lucas.
"Lucasi nech toho byl divný!" Řekl James.
No jak jinak.
"Kamarád!" Řekla jsem.
"No a prý jdeš na jinou školu a stěhuješ se" řekla jsem uraženě ale zároveň smutně.
"El já-" James chtěl něco říct ale já mu skočila do řeči.
"Ne ty si chtěl aby rodina nebo aspoň to co z ní zbylo drželo při sobě!" Řekla jsem naštvaně ale byla jsem smutná že se přestěhuje chtělo se mi brečet.
"El můžete jet semnou." Řekl James a byl taky smutný ne z toho že můžeme jet taky ale že by nás opustil a viděli bychom se jednou do roka.
Chtělo se mi brečet tak jsem začala běžet do lesa. Slyšela jsem jak na mě volá James a Lucas ale neběželi za mnou za to jsem ráda asi věděli ze chci být sama.

Utíkala jsem a ani jsem nevěděla kam...

Pohled Liama
"Jak dlouho ještě půjdeme" stěžoval si Stiles když jsme šli lesem ani nevím kam to věděl Scott.
"Ježiš sklapni už není to tak hrozné" řekl Isaac.
"Vy jste vlkodlaci vy si nemáte na co stěžovat" Stiles protočil oči.
"Já ne" řekla Lydia a zasmála se.
"Vidíš dokonce i Lydia to vydrží!" Řekl Derek.
Stiles začal hned simulovat...
"Aaa moje nohy UMŘOU POMOCC já umřu!!😭" začal říkat věci na tenhle způsob.
Po pěti minutách to Dereka přestalo bavit a vzal ho na záda.

Najednou před námi někdo proběhl.
Všichni se zastavili Stiles spadl z Dereka.
"Kdo to byl?!😳" řekl Scott.
Podle parfému jsem věděl hned kdo to je!
Elizabeth!
Běžel jsem za ní.
"Liame!" Volal za mnou Scott.
"Potom za vámi přijdu na kliniku nebo někde kde budete!" Zakřičel jsem na ně a běžel dál za El.

Pohled Elizabeth
Doběhla jsem na konec lesa.
Sedla jsem si na velký kámen už jsem ani nebrečela spíš jsem jenom tak seděla a klackem jsem si kreslila do země.

Někdo ke mě přiběhl a sedl si vedle mě.
"Ahoj" řekl a hned jsem poznala že to je Liam.
"Ahoj" snažila jsem se usmát aby se neptal na otázky co mi je atdd.. ale ten úsměv mi nevyšel takže se hned ptal...
"Copak je?" Zeptal se.
"Nic." Co mu mám jako říct?
"Mě můžeš věřit já to nikomu neřeknu" řekl a usmál se.
"Ne fakt nicc" řekla jsem
"Nee vůbec nemáš červené a oteklé oči." Řekl.
Nechtěla jsem se tu s nim dohadovat.
"FAJN můj bratr jde na jinou školu a říkal že můžeme jet s nim ale já už se zase stěhovat nechci a navíc říkal že se nerozdělíme" všechno jsem to řekla ve zkratce.

"Tak tu zůstaň můžeme chodit ven bavit se, chodit do kina, dělat přespávačky, seznámím tě s mými kamarády hlavně s Masonem je to trosku idiot ale na to si zvykneš a-a no na vím že to je tvoje rozhodnutí jestli pojedeš nebo ne ale já tě beru pomalu jako nejlepší kamarádku vím že se poradně ještě neznáme ale proste ty mě chápeš a teď asi odjedeš..." řekl smutně.
Obejmula jsem ho.
"Já tebe taky beru jako nejlepšího kamaráda"
Řekla jsem.
S Liamem jsem se cítila lépe brala jsem ho jako dalšího bratra JO JÁ VÍM NEZNÁME SE DLOUHO ale já jsem se mu hodněkrát svěřila on zase mě no proste mi nepřijde jako kdybych se musela přetvarovat jako jsem to dělala na minulé škole...
"Takže zůstaneš?" Řekl.
"Jestli to půjde tak jo." Odpověděla jsem.
"Nechceš se seznámit a mými kamarády rádi by tě poznali." Řekl a usmíval se jako sluníčko.
Co mu mám říct ne nechci promiň? Sakra!
"Promiň já už budu muset domů" řekla jsem.
"Tak jindy pojď já tě doprovodím aby se ti něco nestalo." Řekl vím že myslel Alfy ale Liam si myslel že o nich nevím neví že jsem ta holka tenkrát v lese a tak to doufám zůstane nechci mu zatím říkat o mých rodičích.

Došli jsme k mému baráku naštěstí jsme nepotkaly Alfy.
"Děkuju" řekla jsem Liamovi a obejmula ho.
"Nemáš vůbec zač, tak uvidíme se zítra ve škole a někoho ti představím" usmál se Liam a už byl pryč. 
•
•
•
•
•
•
Ahojjj tady Terka doufám že se vám kapitola líbila.
                  ❤️❤️❤️1228 slov❤️❤️❤️