Láska Existuje Neexistuje {Ereri/Riren} ✔

11.Kapitola

Asi po 5 hodinách jsme, konečně dorazili na místo. Levi měl celých 5 hodin ruku na mém stehně, chtěl jsem mu říct jestli jí nedá pryč ale, cítil jsem se dobře a bezpečí. Možná se mu taky líbím, jinak proč by tohle dělal. Autobus zastavil a mi jsme mohli vystoupit, nejdříve šli spolužáci a pak nakonec já a Levi. Čekali jsme před autobusem, aby pan řidič mohl dát tašky.

,,Poslouchejte spratci" řekl náš učitel Levi a mi jsme se na něho otočili.

,,Až dostanete své věci, tak za mnou přijde do támhleté chaty a já vám rozdám klíče a řeknu, co a jak bude dál" řekl a odešel

Mi jsme si vzali věci a šli jsme té chatě. Já jsem se tu rozhlížel a fotil, bylo tady nádherně. Takový klid, začalo malinko foukat a já si to užíval, cítil jsem něčí pohled na sebe otočil jsem se a kouknul se kdo mě pozoruje. Byl to můj učitel.

Dívali jsme se na zájem do očí, zdálo se mi že nich má lásku, něhu, radost ale i zároveň smutek a strach. Schválně jsem se kouknul jinam. Možná bych mu měl říct o mých citech.

Učitel, každému rozdal klíče a já jsem šel s ním, každý spolužák nebo spolužačka mě propaloval pohledem. Nechal jsem to plavat, a šel za ním.

Levi a já jsme došli ke své chatce, vešli jsme dovnitř a učitel se zamračil a jsem se na něho kouknul nechápavě.

,,Musíme to tu uklidit než, začneme rozbalovat"

Nějak jsem ani neprotestoval, vzali jsme prostředky na úklid a, začali jsme uklízet. Asi po 2 hodinách jsme měli hotovo. Oddechl jsem si a Levi se na mě díval. Najednou šel ke mě blíž a mě rozbušilo srdce už byl u mě a, byl pár centimetrů od mých rtů.

Chtěl měl políbit, taky by se mu to povedlo kdyby někdo otevřel dveře. Levi se odtáhnul a oba jsme se koukli na neznámého člověka. 

Další Kapitola....Omluvám se za chyby a gramatiku...Co myslíte kdo to muže být?....Pro zatím to je vše..😎📖💻