•LOVE POTION•

Dědic 1/2 •S.S + H.P•

,,Severusi, zůstaň prosím" řekl Pán Zla. Stiskl jsem ruce v pěst. Počkal jsem tedy, až ostatní smrtijedi odejdou a klekl si před jeho trůn. ,,Máš pro mě nějaké informace?" Od jeho 'znovuzrození' při Turnaji Tří kouzelníků často svolává schůze. Je jistě nadšený svou, dá se říci, lidskou podobou. ,,Moc toho není, můj pane. Potter odjel na prázdiny ke svým příbuzným, ale ještě před jeho odjezdem jsem zaznamenal, že je velmi odtažitý a ostatní jsou vůči němu nedůvěřiví." Pořád stejné otázky a stále stejné odpovědi. "Ano, někteří stále nevěří mému návratu" mumlal si spíš pro sebe. ,,Pověz, hlídá Brumbál Pottera v jeho domě?" ,,Nejsem si jist. Ředitel mu pravidelně posílá dopisy, ale Potter na ně, podle jeho slov, nikdy neodpověděl. I přesto, že je údajně v hrozném stavu, mi není známo, jestli nechává hlídky u jeho domu." Samozřejmě že Pottera hlídal. Členové Fénixova řádu se tam střídají po několika hodinách a každý říká to samé: ,,Je jako tělo bez duše. Je hrozně hubený! Budí se s křikem ze spaní." Tyhle tři věci se už několik týdnů opakují. ,,Dobrá. Severusi, okamžitě mi oznam když tě Brumbál požádá, aby sis vzal u jeho domu stráž. Je velmi pravděpodobné, že si ho bude chránit všemi možnými způsoby." rozkázal. ,,Jistě" řekl jsem tvrdě. Už jsem mohl být dávno doma a polemizovat nad svým životem, nebo si vzít bezesný spánek a pokoušet se spát. ,,Ještě jedna věc." zastavil mě. ,,Chci abys sehnal kompletní dědictví toho kluka. Chci vědět, co mi bude patřit." Ten úsměv který mu 'zdobil' tvář byl opravdu odpuzující. "Jistě." Po mé odpovědi mě mávnutín ruky nechal jít. Takže teď chce soupis Potterova majetku?! Jeho chuť po moci nebere mezí. I před svým prvním pádem si rád hromadil bohactví svým obětí. 'Vstal z mrtvých' před několika týdny a už se zajímá o jeho dědictví. Povzdechl jsem si a přemístil se k ochranným štítům Bradavic.

--------------------

Stál jsem v ředitelně a čekal na nějakou reakci. V Brumbálově tváři však byl jen klid. Ještě dvě minuty bylo ticho a pak se ozvalo cinkání šálku, když se napil čaje. ,,Ten soupis mu přineseš Severusi. Zařídím to" řekl nakonec a hrneček odložil. Jako jeho magický opatrovník má právo se o to zajímat, takže to snad nikomu nebude divné. ,,Ještě něco, pane řediteli?" zeptal jsem se. Trvalo nejméně hodinu objasnit mu vše co se stalo na schůzi a především to, o co mě Pán Zla požádal. Ředitel si vždy potrpěl na sebe menší detaily. ,,Můžeš jít. Sejdeme se zítra na schůzi" svolil a já s krátkým kývnutím odešel. Skvěle, zítra je další schůze Fénixova řádu. To bude zase proseděná hodina nad ničím. Se šklebem na rtech jsem se vydal rovnou do sklepení.

--------------------

,,Jsem rád, že vás všechny vidím. Má někdo nějaké novinky?" řekl řěditel. Přestal jsem poslouchat. Nepotřebuju slyšet to, co už stejně vím. Jako dvojímu špehu se ke mně dostane ledacos a to ještě dřív, než se stanou. Ale ne vždy o tom vím dopředu. Pán Zla si dává pozor, aby nikomu nesvěřil příliž informací. Právě proto každou schůzi poslouchám jak jsem neschopný a zrádce. Všechno je samozřejmě moje vina. JÁ podle některých můžu za to, že mi nesvěřuje všechny informace. ,,Severus dostal za úkol donést kompletní seznam Harryho dědictví a já se obávám, že je to jen předzvěst něčeho velkého. Musí mít dobrou náladu a to značí o možném dalším útoku. Není nám však známo kde by mohl být. Na Ministerstvo kouzel by se neodvážil. Alespoň prozatím. Častečně na tom má zásluhu Kornelius, který se s pravdou nehodlá smířit." řekl Brumbál. Urážky na mě za tři, dv- "Srabus má na starost něco takového? To ten list radši sám odnesu Voldemortovi, než aby se ho on dotkl" řekl znechuceně Black. "Posluš si" odsekl jsem s nezájmem a čekal, až budu moct odejít. Už tady sedím přes půl hodiny.

•

,,Dnes by to mohlo být vše. Kdyby byla nějaká naléhavá zpráva okamžitě mě o ní informujte." Konečně! Dneska jsme tu byli jen něco přes hodinu. ,,Severusi! Počkej na mě, prosím" zavolal ředitel, když jsem mizel ze dveří. Zastavil jsem tedy a čekal. Už jsem mohl být v teple sklepení a sedět s karafou vína u krbu a brečet nad svým spackaným životem. Uchechtl jsem se a nechal projít Molly s Arturem, kteří se rychle rozloučili a odešli ke krbu. "Severusi" kývl na mě Lupin a taky se odletaxoval. Konečně přišel Brumbál a mohli jsem se společně přemístit. Výhoda ředitele. Alespoň jsem nemusel čekat na krb. "Posaď se" vyzval mě, ale já zůstal stát. Dal jsem tím najevo, že čekám jen velmi krátkou návštěvu. Brumbál to nechal být a sedl si za svůj stůl. ,,Mám tu ten soupis." řekl a zadíval se na mě. ,,Je tam však něco, co by sis měl přečíst. Až budeš sám." dodal a podal mi dva listy. ,,Ten druhý odevzdáš Voldemortovi." Co je na tom pergamenu? Co Brumbál nechce, aby se Voldemort dozvěděl a Potter to vlastní? Proč si to mám zrovna já přečíst? I přesto jsem se rozloučil a vydal se do sklepení.

Konečně teplo. Všichni si myslí, že je sklepení temné a studené. Ve skutečnosti je tu příjemné teplo a slabší osvětlení dodává pocit klidu. Pergameny jsem hodil na stůl před pohovkou a svlékl si hábit. Jen v kalhotách a košili jsem si se sklenicí vína sedl na pohovku a díval se na plameny v krbu. Konečně klid. Ale skutečný klid by to byl, kdyby mi v hlavě neusídlila zvědavost. Co může být tak nebezpečné, že to Brumbál odstranil? Zrak mi spočinul na dvou zarolovaných pergamenech. Vzal jsem tedy do ruky první. Hned na začátku stálo:

Dědic rodu Potter  POTVRZEN

Dědic rodu Black POTVRZEN

Potter je i dědicem rodu Black? Samozřejmě, Blackův milovaný kmotřenec všechno shrábne. Dál už byly jen sepsány trezory a několik budov. Potter i přesto nic netušíc žije u Petunie a jejího manžela dokud nebude plnoletý. Pak se ovšem bude moct nastěhovat do kteréhokoli domu, který mu náleží. Tedy, jestli to přežije. Uchechtl jsem se a pergamen odložil vedle sebe. To, co se Pán Zla nesmí dozvědět musí být v tom druhém. Zvedl jsem se a vzal ten druhý. Lokl jsem si vína a otevřel jsem ho.

Sklepením se ozvala rána. Sklenice dopadla s tříštěním na podlahu a Severus Snape hned vedle ní.

Užijte si první den ve škole!