Vylepšená čarodějka

5. Konec Ultrona, nový začátek zanamená

Přiběhla jsem tak akorát v čas abych okolo Clinta který se snažil zachránit malé dítě vytvořila stěnu z mojí magie aby se ho ani jedna kulka nedotkla. To jak vydechl jsem slyšela i když jsem byla dobrý kousek od něj „Musím říct, že jsem měl strach že umřu." jen jsem po něm hodila jeden ze svých úsměvů. A vydala se za ním, když se s myslím chlapcem rozeběhnul k dalším letounům který měli obstarat odvoz civilistů jsem okolo nás ze jedné strany držela magický štít. Ale najednou jsem slyšela ránu jak z děla a ucítila ve svých zádech příšerou bolest, v prvních pár sekundách jsem se bála že se něco stalo Clintovi nebo tomu malému chlapci ale pak mi došlo co znamená ta bolest v mých zádech. Cítila jsem něčí ruce jak mě poponáší a později pokládají na studenou podlahu. Byla jsem strašně unavená ale věděla jsem že spánek by mohl znamenat  jistou smrt. Převedla jsem se do svého astrálního já, a v klidu pozorovala své tělo jak v klidu leží Clint seděl vedle mě a ani nedutal. Rozhodla jsem se na chvíli roztáhnout oponu a vykouknout na něj. „Čau! Můžeš laskavost? Mohl by jsi mi prosím vyndat tu kulku? Jinak se nezačnu hojit." když uviděl moje astrální já zařval jak mála holka „Aaaa, aby bylo jasno. To nebyl výkřik  to bylo vyjeknutí a to se dá pochopit! Co se to sakra děje jak je možný že jsi tady, ale zároveň i tady?" přitom ukázal na mé tělo a na mě jako na astrální část mé duše. „To teď neřeš za chvíli tady vykrvácím, musíš vyndat tu kulku z mých zád." jen kývnul na souhlas a začal pracovat, vyndal dva šípy a pomalu jimi začal vyndal kulku hned jak tak udělal, jsem cítila že se rána začala hojit. „Díky myslím že tak za dvě hodiny bych se mohla probrat ať Wanda s Pietrem nevyšilují." kývnul na souhlas a já vlezla zpátky za oponu, a pak znova do svého těla a nechala jsem se unášet sladký spánkem. Ani mě nenapadlo co se stalo s Ultronem. Jestli jo vůbec dokázali zastavit. Ale v tuhle chvíli mi to ani díky vyčerpání nepřišlo důležité.

Probudila jsem se až ve velké posteli plné polštářů a různých dek. Z obou dvou stran byli půlkou těla v židli a druhou na mé posteli Wanda a Pietro, usmála jsem se a oba jsem je pohladila po hlavě „Dobré ráno! Chcete ke mě?" nejdříve koukali hodně vyjeveně ale po chvíli si každý z jedné strany přilehl přímo ke mě do postele „Už ani nepamatuju na normální postel, tohle je úplně skvělý." pronesla jsem po chvíli co jsme leželi v tichu  „Pamatujete když jsme se poprvé potkali?" zeptal se Pietro  Wanda se zasmála „Ano viděli jsme Alici jak používá svá kouzla a vynutila si u strážných čokoládový dort." zasmála jsem se spolu s Wandou „Na mojí obhajobu, když jsem si všimla že jste vzhůru po testu s kamenem nekonečna tak jsem vám ten jeden kousek dortu co byl jediný na celý základně dala."  „A chutnal naprosto příšerně!" ozval se hned po mě Pietro s úsměvem na tváři „Z toho vzpomínání o tom dortu jsem dostala hlad-" mojí větu podtrhlo hrozivé kručení v žaludku „-myslíte že tu bude čokoládový dort." všichni jsme se zasmáli a začali jsme vylézat z postele, když jsem si chtěla již připravené papuče přitáhnout blíž k sobě tak aniž bych jakoukoliv chtěla použila jsem svojí magii. Okamžitě jsem vztáhla svojí ruku zpátky k sobě ale bylo pozdě, celý pokoj jako by najednou ztratil gravitaci, všechno se pochybovalo ve vzduchu, Wanda na mě koukala malinko vyděšeně a Pietro začal dělat kraviny. Do pokoje doslova vlétl Steve „Co se to sakra stalo?" podívala jsem se směrem k podlaze abych nemusela nikomu z osob v místnosti nemusela koukat do očí a jen jsem tichým hláskem řekla „Myslím že vypršeli sedativa pro moje magické schopnosti, jedu teď na 110% jako vody před tím a i jen kýchnutí může dopadnout blbě."  Pietro se dostal úplně až ke mě a chytil mě za obě ruce sice jsme díky stavu bez tíže všichni různě putovali po místnosti ale on mě furt držel „V klidu se nadechni, a pak vydechni. Představ si jak všechny věci pomalu a bezpečně dopadnou na zem." řekl jako by se nic nedělo, podívala jsem se na nej s důvěrou v očích a udělala to co mi řekl. A opravdu to pomohlo když bylo všechno bezpečně na zemi, i když teda mírně rozházené a všechno bylo jinde než by mělo být tak jsem se Pietra zeptala „Jak jsi věděl co dělat?" Pietro se jen zasmál „Zapomínáš že moje sestra je Wanda." Wanda přišla  k nám „Ale mé schopnosti nikdy nebyli takto silné." Pietro zakýval hlavou na náznak souhlasu a od dveří se ozval Steve „Tak to by jsme měli začít trénovat, Pietro, Wanda, Sam a Vision se přidali k nám jen potřebují trénink. Přidáš se též?" hodila jsem po Stevovi arogantní úsměv „Nezapomeň že jsem straší jak většina lidí tady, cvičila mě po desetiletí Hydra v nejlepšího a nejsilnějšího vylepšeného vojáka, dokážu každého na základně přeprat s jednou rukou za zády."  Steve se zasmál „Tuhle kuráž si pamatuji. Tak pojď na snídani, zajistil jsem ti čokoládový dort. A po snídani se budeš moct předvést, všichni proti Alici? Hm, to by mohlo přitáhnout i pozornost Starka." s jeho slovy jsme se všichni zasmáli a já už se s oblečenými bačkorami vydala pro ten slíbený čokoládový dort.