𝑀𝑦 𝑀𝑖𝑛𝑑 ᶻⁱᵃᵐ

~2~

Polkl jsem, tento král byl vážně nádherný.

Své oči jsem přemístil na zem a doufal, že to nebude nevhodné.
Když jsem uslyšel kroky pohled jsem lehce zvedl a viděl, jak míří k nám.

Uprostřed a také vepředu stál Harry, po boku svého otce.
On k nim se svými strážemi přišel, uklonili se, k nám s Gigi po jejich stranách, vedle našich otců jen pokoukl a svůj pohled vrátil zpět na krále.

Zdálo se mi jakoby se na mě díval chvíli déle.

,, Hrozně vám děkuji za pozvání s střechou nad hlavou. " lehce se uklonil.

,, Pro naše spojence vždy." odvětil císař. ,, Pojďte pohostíme naše hosty. "
Společně se i se strážemi rozešli pryč z tohoto sálu.

První šel císař po boku s panem Paynem a Harrym.

My se rozešli s Gigi a našimi otci za nimi, okolo nás stráže.

Prošli jsme velkými sály až jsme došli do jídelního sálu.
Do čela se posadil císař hned vedle něj pan Payne s Harrym.

Pak naší otcové pak na jednu stranu my s Gigi a na druhou, kde měla sedět skupina od pana Payna nějaký blonďatý modroočko a malý brunet.

Na to, že byl docela nízký šel z něj strach jeho ledové oči se na všechny dívali jakoby je chtěli zabít, ovšem když se koukl na Harryho nenápadně zamrzl.

Obrátil jsem hlavou na Harryho, ten se mu do očí koukal také a bez toho aby si mě všiml sklopil červenající tváře.

Bylo to jako láska na první pohled, ale vzhledem k jejich pozicím bych jim to nedoporučoval, někdy to musím Harrymu vážně nenápadně naznačit.

Když jsem si přestal všímat ostatních začal jsem na sobě cítit pohled.

Dival jsem se po sále a nakonec našel člověka, kterému pohled patřil.

Pán Payne na mě koukal a lehce se usmál.
Neudělal jsem to co Harry.

Tuto hru hraji dlouho a nechci zemřít, proto jsem pohled odvrátil a skenoval ostatní jestli si něčeho nevšimli.

Naštěstí nikdo nevypadal, že by nám dával zvýšenou pozornost a proto jsem se zase snažil dělat mou práci.

Jen sedět a být dítětem rádce císaře.

Po delší době, kdy se snad stihly probrat všechny strategie a císařské povinnosti, bylo vidět jak moc se Gigi nudí.

A to jsem se nekoukl ani na toho Harrolda.
Když jsem se na něj koukl málem jsem vybuchl smíchy.

Skoro ležel na stole, oči skoro přivřené a hltal všechny slova co řekl rádce pana Payna.

Když se ten muž pohl lehce směrem k Harrymu najednou vyskočil, prohrábl si vlasy a dělal  že celou dobu poslouchá.

Koukl jsem se na Gigi a znova cítil ten pohled.
Rychle jsem se koukl na pana Payna a jeho pohled se stal snad ještě více pronikavým.

Myslím, že teď jsem červenání zastavit nemohl, ale stejně jsem se to snažil uhrát na to že je všechno v pohodě.

Doufám, že Harry neudělá nějakou hloupost.

Také jsem se nudil, proto jsem začal Gigi hladit stehno, možná by jste si mysleli, že spolu něco máme či ji využívám aby to nikdo nezjistil, ale není to pravda.

Je to taková hra, aby jsme si dali vědět že se nudíme a potřebujeme odejít.
Gigi to nejspíše pochopila jakože náhodou na sebe lehce vylila víno.

,, Ou. " řekla a zvedla se.
,, V pořádku?" zeptal se pan Payne.
,, Ano. " odkývala Gigi.
,, Pojď pomůžu ti." zvedl jsem se také a společně jsme odešli.

Ještě před ním než jsme odešlu z místnosti otočil jsem se a viděl žárlivý pohled Harryho že odcházíme.

Také však žárlivý pohled pana Payne, ale úplně jiný než Harryho.