Danger Love [taekook]

23. Kapitola

Jungkook

Den neskutečně rychle skončil a nahradila ho noc. Venku bylo klidné ticho, které mě neskutečně upokojovalo. Bylo to jiné než jsem bydlel u sebe doma. Tady bylo klidné ticho, tam zase náš dům byl hned u cesty, takže v noci bylo slyšet hučení aut, opilé lidi, psy a jiný hluk.

Někdy jsem se bál, že někdo opilý k nám zaklepe a bude nás doma obtěžovat nebo se stane nějaká havárie.. Tady se vůbec nebojím.. Jelikož Taeho vila je daleko od města, kde je hluk.. Je spíš někde u lesa.

Celý den jsem jen ležel u sebe v pokoji a nudil se. Bylo mi blbé jít někam na zahradu nebo otravovat Taeho.. Už tak mi dost pomohl a přijde mi, že jsem na obtíž. Jeho jsem i skoro vůbec neviděl.. Někdy se ukázal v kuchyni a potom zmizel, nechtěl jsem slídit po domě a hledat ho.

V pokoji bylo dost horko a já kvůli tomu flákaní a odpočívání v pokoji nemohl spát. Tak jsem se rozhodl jít do kuchyně po skleničku studené vody. Pomalu jsem cupital, tak abych neudělal hluk a nevzbudil Taeho došel do kuchyně. Kde jsem si napustil vodu do skleničky a napil se.

Chladivá tekutina přijemně schladila mé tělo zevnitř. Ještě jsem si schladil obličej a skleničku odložil na místo. Rozešel jsem se nazpět do schodech do pokoje, ale mou pozornost upoutaly skleněné dveře, které vedly z obýváku na zahradu za domem, byly pootevřené.

Chytil jsem kliku, že je zavřu jenže jsem uslyšel hluk vody. Takový zvuk, když něco skočí do vody. Zamračil jsem se a vyšel ven abych zjistil co se děje.

Cestu mi osvětlovaly malé světla, které jakoby trčely z dlažby na zemi. Dělaly tak hezký chodníček až k bazénu.

Všiml jsem si ve vodě postavu, která přeplavala bazén a ponořil se do vody. Posadil jsem se na dřevěné lehátko, které bylo zakryté ručníkem.

Mé oči zůstaly viset na vypracovaném, potetovaném těle Taeho, který se vynořil z bazénu. Žilky, které mu vystouply na rukách, když se zapřel o kraj bazénu a vytáhl se nahoru mě uchvátily. Černé rozcuchané, mokré vlasy si rukou rozcuchal ještě víc a potom napravil rukou tak aby mu nepadaly do očí.

Všiml si mě, když kráčel s ručníkem na krku k lehátkam.

I'MMMM BAAAACK...

Akože dúfam, že už nastálo 👀.

Musím sa priznať, že som na Wt bola každý deň, čítala som iné príbehy, ale nemala som chuť vôbec písať.. :(

Už som plánovala cez víkend, že niečo napíšem, ale stále žiadna chuť písať ani motivácia.. :(

Prišlo to až teraz, keď som sa pozerala na príbeh, kedy som vydala poslednú časť.. :) ❤️

Takže po mesiaci sa hlásim :).

Nevedela som vôbec ako mám začať písať ďalšiu kapitolu.. :D môj nápad, ktorý som mala sa vyparil a tak som musela vymyslieť niečo nové :D.

Inak ako sa máte vy? Čo máte nové? C:

Užíváte si prázdniny? 👀❤️

Popravde som sa na prázdniny tešila aj keď som bola asi mesiac v škole.. Ale skočila mi do toho autoškola, takže mi to trošku kazí prázdniny :d ale čo už..

Tiež sa mi pochváľte 😊😊😊