Nadšení- Wandasha

495 21 3
                                    

Mladá čarodějka se třásla nervozitou už deset dní před tím večerem. Vše bylo skvěle nachystané, nic se nemohlo pokazit, o tom ji její přátelé ujišťovali, ale Wanda se stejně bála. Samozřejmě, ne proto že by si začala myslet, že to je špatné rozhodnutí. Byla si jistá, že chce se svojí vyvolenou strávit zbytek života, ať bude jakýkoli.

Když ale v ten den D seděla v restauraci,pochyby ji zaplavily, posilované tím, že její přítelkyně ještě nepřišla.

Co, když nepřijde vůbec?
Co, když řekne ne?
Co, když si bude myslet, že to bere moc vážně a rychle a rozejde se s ní?
Chodili spolu už dva roky, ale co když je to málo?
Bylo tam moc rizik. Pořád se mohla zvednou a odejít.

Z přemýšlení ji vytrhl hlas.

,, Slečno Maxomoff."

Oslovená sebou prudce trhla a zvedla pohled od stole na ženu zasedající na místo naproti.

,,Natasho....."

,, Omlouvám se že mi to tak trvalo." Řekla, když si sedla.

,,To je v pořádku. Musím ti něco říct." Upřela na agentku pohled. Ta stiskla rty a úsměv ji zmizel z obličeje.
Čarodějka prsty obemkla krabičku ve své kapse, naposledy pomyslela jak špatný nápad to může být, poklekla a krabičku vytáhla.

Nadšení, které se objevilo v Rusčině tváří se nedalo přehlédnout.

Naposledy se zhluboka nadechla a promluvila.

,, Natalie Alinovno Romanova. Staneš se mou ženou?"

Tak první kapitola. Většina z nich bude asi jen takhle dlouhá, což je něco málo přes dvě stě slov, ale stejně doufám že se vám to bude líbit. Zítra vydám druhou (snad) tak se těšte.

Tess

Marvel OneshotsWhere stories live. Discover now