T: T-To jsem takhle nemyslela... J: Já to chápu byla to blbá otázka.. T+J: No tak— ~Naše oči se zase střetli. Odhodlaně jsem si stoupla. T: Tak já jdu něco nachystat až nám přivezou jídlo. J: Tak jdeme. ~Zvedli jsme se a i přes bolest na mé noze jsem chtěla vypadat mocně. ~Chystali jsme na stůl dva talíře a pití. U toho jsme si povídali. T: A děláš nějaký sport? J: No.. občas si jdu ráno zaběhat a třeba do fitka někdy.. T: jo taak..😏 tak chlapeček posiluje.. J: Tady je někdo drzej! ~Chytl mě za ruku a já se začala smát. Přitáhl si mě blíž. Koukali jsme si do očí. Tuhle chvíli naštěstí přerušil zvonek. J: Já tam pro to jdu. T: Ok. ~Janek to tam asi platil a já dochystala stůl, joo je to docela romantika.. Svíčka a červené víno.. J: Tak tadyyy. T: Jeeeežiš já už mám hlad! ~Sedli jsme si a nandali jídlo na talíře. Povídali si a ukázala jsem Jankovi fotku svýho psa. JO VLASTNĚ já jsem se vám o ní ještě nezmínila? Jmenuje se Debbie je to mix dlouhosrstýho retrívra s border kolií a proč jsem vám o ní neřekla víc? A nebo aspoň dopředu? Protože není doma a je na výcviku. A taky, že jsem na to trochu zapomněla.
Ops! Esta imagem não segue nossas diretrizes de conteúdo. Para continuar a publicação, tente removê-la ou carregar outra.
Jsou jí 4,5 roku a už se těším až mi přijede domů.. myslím, že přijede někdy za 14dní. J: Tyjoo, nikdy jsem tě neviděl se psem. T: jak bys mě s ní taky mohl vidět, když kolem mě nejezdíš. ~Řekla jsem na oko uraženě a nacpala jsem si další sousto do pusy. Janek se na mě jen škodolibě podíval a zas jsme se začali bavit dál. ~Po večeři jsme umyli nádobí a šli jsme k němu do pokoje.
