One Message | Larry Stylinson 💚💙✔

11.

Louis

Probudil jsem se na můj budík. Harry spal vedle mě jako zabitý. Co nejtišeji a nejopatrněji jsem sundal jeho ruku z mého pasu a vylezl z postele. Prvně jsem šel do jedné z koupelen a dal si rychlou sprchu a vyčistil si zuby. Oblékl jsem na sebe džíny a volný svetr s dlouhými rukávy, opět. Ještě jsem si v kuchyni vzal jablko a napsal Harrymu lísteček že jsem šel do školy, který jsem následně položil na linku.
Rychle jsem se obul a skoro vyběhl z domu. Rychlím krokem jsem se vydal na blízkou zastávku a nastoupil do autobusu, který právě dorazil. Sice jsou to jen tři zastávky ale pěšky se mi nechtělo. Harryho jsem taky budit nechtěl, no a navíc jsem nechtěl aby měl narážky na můj svetr. Ano počasí mi nepřeje a je opravdu hezky.

„Ahoj Louisano." Usmál se ten skřet a okamžitě si mě přitáhl do objetí. Hned se ale zarazil nad výběrem mého oblečení.
„Myslel jsem že je větší zima." Pokrčil jsem rameny a on nakonec podezíravě přikývl.
„Bože Nialle zabij mě, je historie a já neudělal ten projekt." Plácl jsem se do čela když jsem zaplul do naší zadní lavice.
„To bude v pohodě, učitelka tě má ráda. Ti dá další termín." Ujistil mě Niall, no tak snad má pravdu.
„Dobré ráno." Vrazila do třídy učitelka, která už teď v ranních hodinách byla plná energie a rozdávala úsměvy na všechny strany.
„Tak dnes si odprezentujeme vaše projekty." Oznámila okamžitě a usedla za svůj stůl. No skvělý.

„Taak další na řadě je.. Louis Tomlinson." Podívala se na mě. A je to tady. Už jsem se chystal k odpovědi ale místo toho se ozval můj telefon na lavici. Já si nevypl zvuky. Doprdele.
„Jak vidím tak projekt nemáš, ale mobil je zřejmě zajímavější že?" Podívala se na mě. Nevypadala moc naštvaně, spíš zklamaně. No jo já měl vždy vše.
„Ehm já omlouvám se, úplně mi to vypadlo z hlavy. Mohu vám ho donést zítra?" Snažil jsem se jí ukecat, mezitím co jsme nenápadně odemykal telefon.
„No tak dobře ale to je poprvé a naposledy." Přešla ke mě a přísně se na mě podívala.
„Ano děkuji." Odpověděl jsem a snažil se schovat mobil, bohužel mi přišla další zpráva a já měl stále zaplé vyzvánění, jsme to ale debil.
„No tak Loui snad se s námi podělíš o to co tě tak ruší od učení." Vzala mi učitelka už odemknuty telefon z ruky.

„Ehm původně jsem to chtěla přečíst nahlas, ale nechci úplně narušovat tvé soukromí." Okamžitě mi po dočtení zpráv vrátila mobil do ruky a odešla zpět k tabuli.
„Tak jo další Nick." Řekla a já si konečně přečetl ty zprávy.

Hazz: Dobré ráno zlato, četl jsem si ten lísteček, mohl jsi mě vzbudit
Hazz: Jinak čekej mě o půl třetí před školou, dneska jsem nějaký unavený a chci se mazlit a koukat se svojí princeznou na filmy

Me: To je v pohodě, dojel jsem autobusem, byl jsi moc roztomilý na to abych tě budil
Me: Dobře budu tam jako vždy

Usmál jsem se nad zprávami a telefon co nejrychleji dal do kapsy od kalhot. Vážně nechci aby mi ho ještě vzala.
„Tak jak vidím tvůj vztah s Harrymu pokračuje dobře že?" Usmál se na mě Niall a drknul mě do ramene.
„Jo jo." Zakýval jsem hlavou a stále se usmíval jak zamilovaná puberťačka.
„Bože to je až tak dokonalý?" Zasmál se zase a já jen s červenými tvářemi přikývl. On opravdu dokonalý je.

„Tak jo ty můj zamilovanče jeden." Stále se mi smál když jsme se loučili před školou. Už jsem viděl Harryho opředeného o své auto jak mě upřeně pozoruje.
„Moc se nesměj, stejně vím že máš crush na Zayna." Také jsem se zasmál a rychle ho objal. Ještě jsem na něj mávl a rozběhl se do náručí mému úžasnému příteli.
„Ahoj zlatíčko." Okamžitě mě políbil a já mu polibek s radostí opětoval.
„Ahoj Hazz." Pozdravil jsem ho také a nasedli jsme společně do auta.
„Lou? Promluvíme si prosím až přijdeme domů?" Promluvil po chvíli ticha které v autě panovalo.
„Ehm jo jistě." Sklopil jsem hlavu a pozoroval mé bílé Conversky. Co mi chce říct? Chce se semnou rozejít? Došlo mu že pro něj nejsem dost dobrý? Stále se mi v hlavě promítaly všechny možné katastrofické scénáře.