One Message | Larry Stylinson 💚💙✔

21.

Loui

Včera jsme se vrátili od Harryho rodiny a dneska jdeme na návštěvu do mé školy. Původně to vůbec nebylo v plánu, ale Liam mě donutil, že už spoustu lidem chybím.
No ale taky to znamená že Harry se potká po dlouhé době s Niallem a Zaynem. Zayn tam bude protože si to Niall přál. Už teď se o Hazzu bojím, přeci jen znám Nialla.
Jinak zítra to bude přesně rok od dne kdy jsme se s Harrym poprvé viděli osobně. (Předem se omlouvám jestli to tak není, ale počítat se mi to vážně nechtělo.)
Ten rok utekl neuvěřitelně moc rychle a stalo se toho víc než dost. Hazz mi navíc oznámil že Freddieho si celý zítřek a další den, bere jeho mamka. Abychom měli celý den i noc pro sebe. Nestěžuji si, bude to poprvé, po dlouhé době, chvíle jen pro nás. I když je pravda že mi bude ten rošťák chybět, nikdy za ten měsíc jsem bez něj nebyl víc jak tři hodiny.

„Lásko, jsi připraven?" Usmál se na mě přicházející Hazz a políbil mě na rty.
„Jo nejspíš jo." Přikývl jsem a vyndal spícího prcka z postýlky. Harry si na záda hodil batoh a vydali jsme se k autu.
„Já vezmu kočárek, ať se můžeme rovnou i projít." Usmíval se a na tvářích mu vynikaly ďolíčky.
„Moc děkuju." Zapl jsem prcka do auta a byl neuvěřitelně pyšný na Hazzu. Opravdu se snaží a už teď je úžasný táta. Nečekal jsem že dokáže být až takový. Dokonce si zařídil v práci že vůbec nemusí do firem a je stále doma s námi.
„Hazz, budeš pořád se mnou že?" Nervózně jsem se na něj podíval, když už jsme se blížili ke škole. Nikdo kromě Nialla, Zayna a Liama o Freddiem neví. Já to na instagramu přímo neoznámil a nikdo ze školy Hazzu na instagramu nesleduje. No bude to dost zajímavé.
„To je samozřejmost." Pohladil mě po stehně a s úsměvem parkoval na školním parkovišti.

„Tak jdeme." Chytil mě Hazz kolem pasu a já nesl Freddieho. Kočárek si necháme ještě v autě a vezmeme ho až pak na procházku. Za pět minut končí přestávka tak jsem došli do prostředí školy, kde je venkovní část. Stoly na svačiny, obědy, automaty a tak. Posadili jsme se k jednomu stolečku a Freddie byl naštěstí v klidu.
„Hazz hlavně pak žádný blbosti u Nialla, bude na tebe dost naštvaný."
„Já vím Lou, ale neboj bude to v pohodě." Pohladil mě po tváři a na to zazvonilo. Teď jsem jen doufal že se Freddie moc nelekne. Natiskl jsem si ho víc k sobě a Hazz nás objal. Vím že teď bude dost hluk, začala volná hodina na oběd.

Jako první z budovy vyběhli ti tři. Ani si nebyli pro oběd.
„Ahooooj." Běželi k nám a usmívali se.
„Bože ten je nádherný." Začal se rozplývat Liam jen co k nám doběhli.
„Harry. Musíme si promluvit." Přerušil nás Niall a ukázal na Harryho.
„Dobře, ale pojďme kousek dál." Odtáhl ho Hazz k druhému stolečku kousek od nás. Myslel jsem že to nebude slyšet, ale jak se dalo předpokládat, Niall na hlase vůbec nešetřil.
„Harolde ty jsi neuvěřitelnej kretén! Uvědomuješ si vůbec co jsi provedl?! Lou si to nezasloužil! Jsi jen sobeckej idiot! Stále nechápu Louiho proč ti dal další šanci! Ani nevíš jakou chuť jsem měl tě najít a pořádně tě mrdnout pánvičkou po hlavě! A pak tě přinejlepším zakopat na zahradě! Dost, opravdu dost jsi mě nasral! Víš kolikrát mi kvůli tobě Loui brečel do ramene?! Na všichno byl sám! Samozřejmě jsme se mu snažili pomáhat, ale co kurva zmůže partička osmnáctiletých středoškoláků?! Ty jsi mu to dítě udělal! Ty! Ty jsi tady měl být! A neříkej že kdyby jsi to věděl neodjel by jsi! V tom dopisu jsi psal že se to nedalo odmítnout! Prachy jsou pro tebe stokrát důležitější než oni dva! Jsi dospělej, chápu peníze jsou důležitý, ale vždyť kurva vlastníš firmy po celé Anglii! Jsi bohatý dostatečně! A i tak byly peníze důležitější než člověk co tě miluje! On by pro tebe udělal první poslední! Dva dny jsi na něj ani nepromluvil!  A pak si prostě odjel! Ani nazdar jsi mu neřekl! Bylo ti to úplně jedno! Psal jsi jak moc tě to mrzí a že jsi nechtěl! Tak proč?! Proč jsi to kurva udělal?! Ani si nedokážeš představit jak jsi nás zklamal! Všechny!" Niall křičel dostatečně dlouho na to aby začali přicházet první studenti s obědy v ruce. Všichni jen stáli a pozorovali tu komickou scénu. Niall, o hlavu menší jak Hazz, řve že se pomalu ani nemůže nadechnout. U toho máchá rukama tak, že bych se nedivil, kdyby za chvíli odletěl. Harry ho celou dobu sleduje s kamennou tváří a čeká kdy se ten irskej skřet vykřičí.
Nakonec to blonďák zakončil pořádnou fackou, mířenou na tvář kudrnatého.
No řeknu vám že to komické opravdu bylo.

„Tak dobrý už jsme si to vyříkali." Přiběhl k nám usměvavý Niall, který vypadal jako by nic. Bože to je pako blonďatý.
„Bože ty jsi idiot." Zasmál jsem se a objal ho.
„V pohodě lásko?" Zpetal jsem se okamžitě potom Harryho a letmo ho políbil.
„Neboj, ten skřet by mi nic nedokázal pořádně vrazit. I když nebudu lhát ta facka celkem zabolela." Promnul si postiženou tvář a my se tomu jen zasmáli. Freddieho si teď od Liama převzal Hazz.
„Ahoj Loui, už jsi nám tady chyběl." Proběhly ke mně holky a hned jak si všimli Harryho zůstali stát na místě.
„Ehm jsem Sarah, to je Lilly a Soph." Všechny tři ho pozorovaly a ostatní holky stály v pozadí. Co vím ani ony Harryho na instagramu nesledují, prý se stydí. Bože, holky.
„Harry." Mile se usmál a jemně se kolébal. Snažil se uspat toho našeho broučka.
„Jee Lou můžu si pochovat Freddieho." Vecpala se úplně dopředu Soph a ukázala na něj.
„A můžu taky? Máš roztomilého brášku." Přidala se Lilly a pozorovali našeho prcka. Zayn, Liam a Niall se za námi dusili smíchy. Blbci.
„Pokud bude Harry ochoten svěřit svého syna do rukou vám, tak pro mě za mě." Pokrčil jsem rameny.
„Harry je tvůj nevlastní táta?!" Zakřičela Sarah a nás pět propadlo v hrozný záchvat smíchu.
„Ježíš vy jste úplně natvrdlý." Vydal ze sebe Liam.
„Ne Harry není můj nevlastní otec. Harry je můj přítel." Po lopatě jsem jim to řekl když jsem se konečně přestal smát.
„Ou. To je váš syn." Ukázaly na mě a na Hazzu. Bože můj, jak můžou být už v závěrečném ročníku střední školy. Nechápu. No ale to mi připomíná že za pár měsíc dělám maturitu. Skvělé. Ano maturuju v osmnácti, prý jsem byl nadané dítě a šel do školy o rok dříve.

„Tak se tady mějte a opatrujte se. My vyrážíme na rodinou prochajdu." Zasmál jsem se a naposledy se se všemi před školou rozloučil. Hazz už ukládal malého do kočárku a tak jsme mohli vyrazit na odpolední procházku Londýnem. Vždy jsme chodili do parku, dnes jsme se rozhodli pro centrum Londýna. No co, potřebovalo to změnu.
Tentokrát jsem kočárek vezl já a Harry šel nadšeně po mém boku.
„Až povyroste vezmeme ho na London eye, projdeme s ním všechny památky Londýna a hlavně ho vezmeme do kavárny, tam kde bylo naše první rande." Usmíval se Hazz a vypadal neuvěřitelně šťastně, podstatně jako já.
„Ono to bylo rande?" Přesunul jsem pohled na něj.
„Noooo já to tak bral." Podrbal se na zátylku a nervózně se uchechtl.
„Tak v tom případě ho tam musíme brávat často. Aby věděl kde se jeho tatínkové doopravdy zamilovali." Zastavil jsem se, postavil se na špičky a políbil ho na čelo. Muselo to vypadat dost vtipně, ale to mě v tu chvíli vůbec nezajímalo. Byl jsem jen já a Hazz. Jo a taky to malý škvrně který zase začalo kňourat. Ten nás taky vůbec nenechá užít naší chvilku a stále si žádá pozornost. Se smíchem jsem se nahl ke kočárku a pošimral ho na nosíku. Zlatíčko naše malý.

„No to byl zase den tohleto." Potichounku jsem se zasmál, když už jsme ulehali do naší postele. Freddie spokojeně spinká a my se k němu zanedlouho přidáme.
„Zítřek bude stokrát lepší." Políbil mě Hazz na spánek a já se, s přáním krásné noci a úsměvem na tváři, zachumlal do jeho hrudi.

Louiho instagram

❤️💬
Líbí se @gucci a 50,573 dalším

@louist91 Can't believe it's gonna be a year tomorrow... ❤️ @harrystyles

Komentáře jsou vypnuté

Tak jo je tady další kapitola. Snad se aspoň trochu líbila. Další vyjde buď ještě dnes, nebo zítra v ranních hodinách 🤍
All the love x