Vítejte zpět!
Pro všechny, kteří to s Robyn a Wessem na konci Znovu na ledě nevzdali a doufali, že možná jednou.... Věřím, že jste měli chuť mě po dočtení zavraždit a když ne rovnou zavraždit, tak alespoň zmrzačit :-D Věřte mi, já sebe taky! Když jsem začala psát jejich osudy, neměla jsem nejmenší tušení, že takto skončí. Ale jak člověk píše a píše a tvoří... přicházejí mu na mysli další a další události, okolnosti a nápady, že je téměř nemožné vybrat si z nich a udělat z toho v plném vědomí a svědomí to nejlepší co autor dovede. Taky rozhodně nejde potěšit každého (nejsem čokoláda ani víno).
Když jsem Znovu na ledě dopisovala, byla jsem hodně smutná z toho, že jsem se měla s Robyn, Wessem a ostatními postavami loučit. Byla jsem rozpolcená. Oni totiž byli něco jako moje děti. To já je vytvořila, já jim vdechla život a vymyslela jejich spletité osudy. Takže jsem si řekla, že se do jejich světa vrátím a doufám, že mnohým z vás udělám radost, alespoň z poloviny takovou, jakou mám já sama.
Teď už můžu napsat jediné...
Užijte si to!
![](https://img.wattpad.com/cover/270019174-288-k153973.jpg)
ČTEŠ
Led jako čokoláda (Znovu na ledě 2)
RomanceUběhl rok. Dvanáct měsíců. 365 dní od doby co naposledy stanuli tváří v tvář. Každý v jiné zemi. Na jiném kontinentu. Ona ve Švédsku. On v Americe. Jediné, co je momentálně spojovalo, byla jejich láska k hokeji. A taky vzpomínky na společně strávené...