Vítejte zpět!
Pro všechny, kteří to s Robyn a Wessem na konci Znovu na ledě nevzdali a doufali, že možná jednou.... Věřím, že jste měli chuť mě po dočtení zavraždit a když ne rovnou zavraždit, tak alespoň zmrzačit :-D Věřte mi, já sebe taky! Když jsem začala psát jejich osudy, neměla jsem nejmenší tušení, že takto skončí. Ale jak člověk píše a píše a tvoří... přicházejí mu na mysli další a další události, okolnosti a nápady, že je téměř nemožné vybrat si z nich a udělat z toho v plném vědomí a svědomí to nejlepší co autor dovede. Taky rozhodně nejde potěšit každého (nejsem čokoláda ani víno).
Když jsem Znovu na ledě dopisovala, byla jsem hodně smutná z toho, že jsem se měla s Robyn, Wessem a ostatními postavami loučit. Byla jsem rozpolcená. Oni totiž byli něco jako moje děti. To já je vytvořila, já jim vdechla život a vymyslela jejich spletité osudy. Takže jsem si řekla, že se do jejich světa vrátím a doufám, že mnohým z vás udělám radost, alespoň z poloviny takovou, jakou mám já sama.
Teď už můžu napsat jediné...
Užijte si to!
ČTEŠ
Led jako čokoláda (Znovu na ledě 2)
RomanceUběhl rok. Dvanáct měsíců. 365 dní od doby co naposledy stanuli tváří v tvář. Každý v jiné zemi. Na jiném kontinentu. Ona ve Švédsku. On v Americe. Jediné, co je momentálně spojovalo, byla jejich láska k hokeji. A taky vzpomínky na společně strávené...