95.PŘÍBĚHY

7 3 0

par _Kiko15_

par @_Kiko15_

horizont

Nikdo si nevšiml, když jsem vyklouzla od stolu a následovala Aanga. Doufám, že se nikdo nepřipojí. Potřebuji tento okamžik prožít samas ním. Přešla jsem na balkon a zjistila, že zírá na Západ slunce. Bylo to nejkrásnější nebe, jaké jsem kdy viděla. stála jsem vedle něj. Jsem ráda, že můžeme tento západ slunce sdílet společně. Díváme se za obzor na místo, kde se obloha setkává s mořem. Je to opravdu okouzlující pohled.
Obrátila jsem se k Aangovi a tváře mi zčervenaly. Teď u mě také stál. Ztratila jsem se v jeho očích a jeho úsměvu. To je ono, Kataro, řekni mu, jak se cítíš. Řekni mu, že ho miluješ! Moje slova mě zklamala. Nemohla jsem nic říct. Jen jsem mu chtěla být bližší. Než jsem stihla něco udělat, přitáhl mě do objetí. To nebylo jako žádné jiné objetí. Toto objetí bylo jiné. Přitiskla jsem hlavu k prohnutí jeho krku a jeho ruce se mi ovinuli kolem pasu a přitáhly si mě ještě blíž. Znovu jsem se začervenala.
Věděla jsem, že jsem mu to říkat nemusela. Aang,mě zná. Zná mě lépe než já sama. Ví, že ho miluji. Ale Aanga taky znám. Znám ho dost na to, abych věděla, že je stále příliš velký gentleman na to, aby to udělal první po tom, co se stalo na představení. Odtáhla jsem se od objetí a znovu jsem se podívala na jeho tvář. Nikdy jsem se nemohla unavit z pohledu na jeho tvář. Jeho oči rychle skočily dolů na mé rty, než se setkaly s mými očima, a tak jsem nechala oči bloudit k jeho rtům.
Nechala jsem je chvíli putovat, jak moc jsem toužila, jeho rty mít na mých. Podívala jsem se zpět na jeho oči, měl oči napůl zavřené. Naše hlavy se pomalu přibližovaly k sobě. Už jsem nemohla čekat. Popadla jsem ho za tvář a přitiskl moje rty na jeho. Okamžitě odpověděl a políbil mě zpět, přitáhl mě za pas a prohloubil polibek. Moje ruce putovaly k jeho čelisti, když jsem se zoufale snažila eliminovat jakoukoli vzdálenost mezi námi.
Polibek byl ... kouzelný. Jeho rty byly měkké a něžné a jeho ruce byly tak silné kolem mého pasu. Úplně jsem se do toho roztavila. Sdílená vášeň mohla zapálit plamen. Polibkem jsme vyznali lásku a slíbili jsme si všechno. Už jsem nemohla myslet na rovinu, zničil mi všechny smysly a nechal mě bezbrannou na dotek. Tiché zasténání uniklo mým rtům a já cítila, jak se na jeho rtech tvoří úsměv.
Kde se mnich naučil líbat takto? Moje paže byly teď zamotané kolem jeho krku. Na tento polibek jsem byla úplně nepřipravená. Po celou tu dobu strávenou posedlostí nad mým přiznáním k němu - a dvěma předchozími polibky - byste si mysleli, že o jeho rtech budu vědět vše, co tam bylo. Ale nikdy jsem si nedokázala představit, jak dobře se mohou cítit, přitlačeni k mým vlastním.
Odtáhla jsem se. Podívala jsem se na něj, obě naše tváře zrudly „Kataro, já -" přitáhla jsem ho k dalšímu polibku. Potřebovala jsem, aby pochopil, jak moc ho miluji, a to jsem mohla udělat jen svými rty. Samozřejmě neprotestoval. Znám Aanga. Vím, co řekne. Tentokrát je to on, kdo se odtáhne. „Kataro, já-" znovu jsem ho přerušila.
„Miluji tě, Aangu." Ohromeně se na mě podíval. Pak se usmál. Stáhl mě do objetí. „Chtěl jsem to říct." Zašeptal mi do vlasů s předstíraným smutkem. Odtáhl se a podíval se mi do očí. „Kataro, miluji tě. Miloval jsem tě, protože jsem tě potkal, a nikdy jsem tě nepřestal milovat. Nikdy tě nepřestanu milovat." Když to řekl, slzily mi slzy v očích. Moje slova mě znovu zklamala. Přitáhla jsem ho do dalšího polibku. Nikdy by mě neomrzelo ho líbat. Tolik jsem se usmívala. „Znamená to, že můžeme být spolu?"
"Ano!" Zasmála jsem se mu. Teď jsme se znovu líbali. Nikdy nechci, aby tento okamžik skončil. To je doma, pomyslel jsem si. Je doma. Můj Aang, jsme doma. A nikdy nechci opustit tvou stranu. Moc tě miluji.