Abducted [Z.M.]

she's gone

,,Cos' jí, do hajzlu, udělal?!" vykřiknu netrpělivě a narazím Zaynovo tělo na stěnu, načež své předloktí přitisknu k jeho krku. Alex této scéně vyděšeně přihlíží, přičemž mě tiše prosí, ať se uklidním. Je mi jasné, že svým křikem probudím dvojčata každou chvíli, ale to je mi momentálně naprosto ukradené - nyní je hlavní Beatrice.

,,Nic." odpoví Zayn klidným hlasem. ,,Nic?! Kdyby nic, tak neuteče pryč! Mně je jasný, že utekla jen kvůli tobě! Do hajzlu, Zayne! Naposledy se tě ptám, cos jí udělal?!" zavrčím. ,,Řekl jsem jí pravdu!" vyprskne. ,,Jakou pravdu?!" zamračím se nechápavě. Jak jsem již zmínil - netrvalo příliš dlouho a dvojčata se probudila. Byla vyděšená a Alex se zoufale snažila je uklidnit.

,,Že je dcera toho zmrda, kterej mě o všechno připravil." procedí Zayn skrze zaťaté zuby. Nemusím přemýšlet příliš dlouho, protože si dám dvě a dvě ihned dohromady. ,,Tys' jí vinil za tuhle situaci?!" vyjeknu nevěřícně. ,,Já jsem jenom řekl, jak to je." odfrkne si. ,,Ty seš neskutečnej zmrd, Zayne." zašeptám a odstraním svou ruku z jeho krku. Slovy nejde vyjádřit, jak moc jsem momentálně nasraný. Cítím, jak na mém krku pulzuje viditelná žíla. Mé pěsti jsou bolestivě sevřené v pěst, až mé klouby zbělaly.

Stačil mi jeden pouhý pohled na Zaynovu bezstarostnou tvář, abych napřáhl svou paži a udeřil jej sevřenou pěstí do obličeje. Ve stejný okamžik, kdy se má sevřená pěst setkala s jeho obličejem, se pokojem rozlehlo Alexino vyděšené zaječení a pláč dvojčat. Zayn vypustil z úst několik sprostých slov mířené na mou osobu, překrývajíc dlaní svou pohmožděnou tvář.

Mezi dveřmi našeho hotelového pokoje se náhle objevili Louis a Thea, které přilákalo Alexino vyděšené zaječení. Napřahoval jsem svou paži k dalšímu úderu, ale Louis mě včas zastavil - uchopil mou paži a odtáhl mě dál od Zayna.

,,Uklidni se!" zasyčí Louis a přiloží svou dlaň na můj hrudník, nutíc mě couvnout dozadu. Thea se kolem nás protáhla, míříc k Alex, aby jí pomohla uklidnit vyděšená dvojčata.

,,Nemám důvod!" vyprsknu a odstrčím Louisovu ruku ze svého těla. Mé ruce jsou stále pevně sevřené v pěst. ,,Zabiju tě, Stylesi." zavrčí Zayn a zahýbe svou dolní čelistí, aby se ujistil, že jsem mu ji nevyhodil z pantu. ,,Už se klepu strachy, ty jeden nechutnej zmrde." uchechtnu se hořce. Zaynovi rázem blýskne v očích. Pustí svou pohmožděnou tvář, za kterou se doteď držel, a udělá pár rázných kroků mým směrem, ale Louis jej včas zastaví - postaví se před něj a slabě do něj strčí, nutíc jej couvnout o pár kroků dozadu.

,,Můžete mi vysvětlit, o co tady jde?!" zamračí se Louis a střídavě pohlíží na mě a Zayna. ,,Vůbec nic! Jenom jsme přišli o dalšího člověka!" zasměju se ironicky, ,,Beatrice utekla a to jen kvůli tomuhle čurákovi!" procedím skrze zaťaté zuby, probodávajíc Zayna svým pohledem. Louis mě zůstane zaskočeně pozorovat - trvá mu zpracovat má slova. Dříve, než Louis, promluví Thea.

,,Bee utekla?!" vyjekne. ,,Jo. Kvůli tomuhle kreténovi." odfrknu si, přičemž mávnu svou rukou Zaynovým směrem. ,,Ještě jednou-" ,,A co?!" přeruším Zayna, ,,Ještě jednou a co?! Rozbiješ mi držku?! Zabiješ mě?! Jdi do prdele, Maliku! Nikdo tady není zvědavej na ty tvoje ubohý výhružky!" vykřiknu, ,,Kdybych mohl, tak tě zabiju! Nejradši bych tě podřízl jako zkurvený prase, ale neudělám to, protože tě Beatrice miluje a záleží jí na tobě." odfrknu si. V hotelovém pokoji začne panovat tíživé ticho, které je přerušováno tichými vzlyky dvojčat. Zayn i Louis mě překvapeně pozorují, zatímco holky vyděšeně. Nedivím se, že jsou z mých slov překvapení. Je to poprvé, co jsem pronesl něco takového. Ačkoliv ze mě promlouval vztek a má slova byla příliš drsná, tak svých slov nelituju.

Odvrátím svůj pohled od Zayna, v jehož očích se odráží cosi nepopsatelného, a uchopím svou mikinu, která byla pohozená na kraji postele. Beze slov opustím náš hotelový pokoj - ani se neobtěžuju zavřít za sebou dveře. Rázným krokem zamířím ke schodišti, které začnu sbíhat - mezitím si obléknu svou mikinu. Za sebou náhle zaslechnu spěšné kroky, které ovšem ignoruju.