Jiná I. (Avengers FF)

7.

Pohled Wandy

,,Jsi v pořádku?'' Zeptala se mě Natasha a pomohla mi na nohy, když Naomi odešla.

,,Jsem.'' Přikývla jsem a rozešla se ke dveřím.

,,Kam jdeš?'' Zeptala se a chytla mě za předloktí.

,,Jdu za ní. Nebyla to její vina.'' Řekla jsem a vtrhla se jí.

Když jsem byla u jejího pokoje, chtěla jsem zaklepat, ale zastavil mě tlumený hlas za dveřmi.

,,Běž pryč Wando.'' Řekla, ale tím mě neodradila.

Otevřela jsem dveře viděla ji, jak si hraje s tužkou ve vzduchu. Přisedla jsem si k ní na postel a dívala se na tužku, která se jí vznášela před obličejem.

,,Není to tvoje vina.'' Řekla jsem jí. ,,Taky jsem dříve ztrácela nad sebou kontrolu.'' Dodala jsem.

,,Taky se někoho zabila?'' Zeptala se, ale do očí se mi nedívala.

,,Jenom agenty Hydry.'' Pokrčila jsem rameny.

,,Nápodobně a k tomu Olivii a málem i tebe.'' Řekla a podívala se na mě.

,,Kdo byla vlastně Olivie?'' Zeptala jsem se zaujatě.

,,Olivie byla moje vychovatelka v sirotčinci. Vychovávala mě jako svoji vlastní.'' Vysvětlila mi.

,,Takže něco jako tvoje máma.'' Dodala jsem.

,,Asi ano, ale nepovažovala jsem jí tak.''

,,A ty si ji...'' 

,,Jo. Ztratila jsem nad sebou kontrolu, protože jsme se pohádali. Proto jsem utekla ze sirotčince, aby mě nechytili.'' Řekla a přestala si hrát s tužkou.

,,Hele stačí to jenom trénovat. Pak už to bude v pořádku.'' Řekla jsem jí a objala ji kolem ramen. ,,Pomůžu ti s tím.'' Dodala jsem.

,,Díky.'' Poděkovala mi a usmála se.

,,Nemáš náhodou už hlad? Podle mě je čas už na oběd.'' Řekla jsem mrkla na ni.

,,Souhlasím.'' Řekla.

Slezla z postele a rychlým krokem mířila ke dveřím. Řekla bych, že téměř utíkala.

,,Hej! Počkej na mě!'' Zvolala jsem a běžela za ní se smíchem.

O tři týdny později Pohled Naomi

,,Po kolikátý jsem už na zemi?'' Zeptám se Stevea, když jsem zase skončila na zemi pod ním.

,,Asi po desátý.'' Řekne a pomůže mi na nohy. ,,Nesoustředíš se.'' Dodal.

,,Promiň. Jenom pořád přemýšlím nad tou misí.'' Řekla jsem a na nohy se dostala s jeho pomocí.

,,Misi, pokud vím, si zvládla dobře.'' Namítl a podal mi ručník.

,,To ano, ale zase jsem nad sebou ztratila kontrolu. Kvůli mně mohla přijít o život malá holčička a navíc jsme nechytili ty teroristy.'' Řekla jsem a utřela si pot s obličeje. ,,Napáchám více škody než užitku.'' Dodala jsem a sedla si na zem.

Abyste pochopili, tenhle týden jsem byla na několikáté misi s Clintem a Natashou. Šlo o teroristy, kteří zavinili požár jednoho domu. Byl slyšet křik a volání o pomoc. Letěla jsem napřed a rozbitým oknem jsem vletěla do hořícího domu.

Pomáhala jsem lidem, aby se dostali ven do bezpečí. I když jsem jim zachraňovala životy, dívali se na mě se strachem v očích. Snažila jsem se ignorovat, že ze mě mají strach. Clint s Natashou se snažili chytit teroristy, kteří nestihli utéct.