jak to bylo s magcon boys.

Nejsme malý

Ronnie-

Když Shawn odešel s klukama jsme se taky pomalu začali loučit a už jsme tam zůstali jen já a Cameron, na kterýho jsem mimochodem naštvaná. Nebo takhle..nejsem naštvaná, ale dělám, že doopravdy jsem i když ne..chápete? Jo, chápete.

"Budeš jíst?" Zeptal se mě Cam a v tu stejnou chvíli se otevřeli dveře. Mamina. Jemně jsem se pro sebe usmála a na Camerona jsem jen zakroutila hlavou v gestu ano . Vlítla jsem do chodby kde si mamka zouvala svoje vyšší boty na podpatku. Moje mamka je pro mě víc než jenom mamka. Je to moje hrdinka. Můj idol. Moje nejlepší kamarádka. Musím jí obdivovat po tom všem co si prožila. Pořád vypadá tak mladě, jako když mi bylo pět a utíkávaly jsme spolu po zahradě. Pořád se usmívá, jako kdyby jí nikdy, nikdo neublížil, nezlomil srdce. I když má vrásky, furt je krásná jako patnáctiletá holka.

"Ahoj sluníčko." usmála se a objala mě. Objetí jsem jí vrátila a nasála jsem vůni jejího B.U parfému.

"Ahoj." i úsměv jsem jí opětovala, protože ten její byl vřelý a přátelský i po práci kterou dnes vykonala.

"Ahoj Camerone." zasmála se když přišla do kuchyně, kde se Cameron snažil kuchtit něco jako palačinky. No...nepovedlo se mu to.

"Ahojda." usmál se na ní a dal jí pusu na tvář. Většinou by tak za hodinu přišel táta, my..my všichni, jako rodina by jsme si sedli ke stolu a rozpovídali by jsme se o našich těžkých dnes, tak jak jsme to dělávali dřív. Ale už to tak nikdy nebude. Nikdy už doma nebude táta..Jsem za to částěčně ráda, aale částečně mě to pořád..pořád to bolí i když by nemělo. Říká se, že když vás opustí člověk, kterýho se snažíte nenávidět a bolí vás to..je to protože jste k němu něco cítili a nebo dokonce pořád cítíte i když je to hluboko pod nenávistí.

"Prosimtě, odlez od toho.." zasmála se mamka a bokem strčila do Cama, kterej nakonec ustoupil a nechal mamku dodělat tu jeho kuchařinu, která se mu nevyvedla tak jak chtěl. No nic.

"Camerone, z tebe kuchař nebude brácha." strčila jsem ho sourozenecky se smíchem do ramene.

"Ale, ale..bude." zasmál se a mrkl na mě..

"Jo, jasně. Věř tomu." doplnila mamka. Musela jsem se znova zasmát. Najednou k nám přiběhl Jaxx.

"Ahoj kámo." usmál se Cam a pohladil ho. Camův pohyb jsem napodobila a Jaxxe jsem pohladila taky. On je zlato.

"Budete ty palačinky jíst?" usmála se mamka.

"No já ani náhodou." zvedla jsem ruce v obraným gestu.

"Já si dám." zazubil se Cameron a já zakroutila hlavou. On fakt tohle chce jíst? No..fuj.

"Jsi si jistej?" podívala se na něj mamka a v obličeji se jí mýchal pobavený s vyděšeným výrazem.

"No tak ne no.." odfrkl si, ale pak se zasmál.

"Jdu se vysprchovat..!" zasmála jsem se a vyběhla jsem schody na horu, do svýho pokoje. Vyndala jsem si pyžamo, který jsem ráno pohodila pod peřinu jen tak, aby nebylo vidět. Sundala jsem ze sebe oblečení a ve spodním prádle jsem přešla do koupelny. Pyžamo s ručníkem jsem si položila na podlahu. Nevím, proč si to nedám do poličky, co mi tam stojí u zdi, ale prostě na tý zemi mi to příjde..uh..praktičtější. Nakonec jsem ze sebe shodila i spodní prádlo a přešla jsem do sprchovýho koutu, kde jsem na sebe pustila proud teplý až vařící vody. Kapky mi stékaly z těla a já si tuhle chvíli totálně užívala. Ale všechno hezký jednou končí a tak, když jsem si umyla tělo i vlasy, jsem vodu vypla a vylezla jsem ven ze sprchovýho koutu, kde do mě jako nárazem uděřil studený...spíše chladný vzduch. Je to nepříjemný, ale vydržet se to dá. Okolo těla jsem si obmotala ručník a pomalu jsem si začala rozčesávat vlasy. Když jsem měla rozčesaný vlasy, tak jsem si vyčistila zuby a pak jsem se oblékla, vzhledem k tomu, že mi i za ten krátký čas stihlo uschnout tělo. Když jsem byla i převlečená, byla jsem stoprocentně připravená do postele.