𝐴𝑛𝑜𝑡ℎ𝑒𝑟 ᶻⁱᵃᵐ ✓

~11~

Byl jsem překvapený. Někdo jako on chce jít s někým jako já?

Ale byl jsem i nadšený a šťastný.
Koukal jsem na něj vykulenýma očima a nejspíš i dlouho.
,, Pro-" chtěl se omluvit, ale já ho přerušil

,, Ano, ano, ano moc rád Li." Usmál jsem se a objal ho.
Přitom se začal smát do jeho krku jako psychopat, po chvíli jsme tam jen stali a já čichal jeho vůní z jeho krku.

Voněl nádherně. Jako čokoláda s jahodami. Nevím jestli to byl jeho prací gel nebo jeho osobitá vůně, ale bylo to jako sen.

Z kterého jsem se musel probudit, aby to nebylo divné i když už nejspíš je.
Odtáhl jsem se od něj a usmál se.

,, Děkuji. " řekl jsem a zklopil své červenající tváře k zemi.
,, Není za co." odpověděl a přejel mi prsty po tváři až na bradu, kterou mi nadzvedl.
Podíval jsem se do jeho očí.

Naklonil se a já se se zatajeným dechem díval na jeho rty a naklonil se taky.

Poprvé to byl takový ten nepatrný polibek, ale když jsem mu dal ruku na zátylek a přitáhl si ho blíž jsme začali pohybovat proti rtům toho druhého.

Pro mě to bylo úžasné. Cítil jsem vír motýlů v břiše a užíval si to.
Už teď jsem si byl jistý, že pokud mě opustí tak to nezvládnu.

Jako první se odtáhl on a koukal s úsměvem do mých očí.
,, Kdy máš čas? " zeptal se a dal mi pramínek vlasů za ucho.

,, Já-já. Zítra. Klidně i pozítří." řekl jsem a připadal si tak trapně.
,, Já bych zítra taky mohl. " Usmál se nazpátek.

,, Jo tak jo." Chtěl jsem si s ním dále povídat, ale vzpomněl jsem si na Nialla a na to, že ho hlídají Louis s Harrym.
Ne, že bych jim nevěřil, ale taky se asi pořád nechcou starat o dítě, které není jejich.

,, Už bych měl jít. " Usmál jsem se na něj smutně.
,, Můžu tě doprovodit?" zeptal se.
,, Ano. " odpověděl jsem.

Vydali jsme se cestičkou z parku a pak podél lamp na chodníku šli dál.

Připomnělo mi to, to když mě šel vyprovodit poprvé.

A jako poprvé jsme se nechtěně dotkly  rukama a následně si on tu mou vzal a držel mě za ní.

Byl to skvělí pocit. Vědět, že v někom máte opuru.

Samozřejmě mám Louise, Nialla a znám Harryho, ale toto je něco zcela jiného.

Užívali jsme si společnost toho druhého a já se ani nenadál a stali jsme před sídlištěm.

,, Jsem moc rád, že jsme se znovu potkali. " zazubil se na mě a já jsem i přes tmu viděl jeho nádhernou tvář.

,, Já taky. Asi to bude znít blbě, ale doufal jsem v to." přiznal jsem se.
,, Ne nezní to blbě. Já doufal taky. " odpověděl mi a chytl za obě ruce.

Stáli jsme čelem k sobě a on jako první překonal tu vzdálenost mezi námi.

Po procítěném polibku jsem se na něj usmál a do koutku rtů mu dal ještě dětskou pusu.

,, Děkuji za doprovod a napiš mi až budeš doma." řekl jsem.

,, Dobře." odpověděl a já se otočil k odchodu.
Ještě za zády jsem se na něj koukal a nemohl se dočkat zítřka.

Odemkl jsem panelák a po schodech rychle vyběhl do našeho bytu.

Potichu odemčel i hlavní dveře kdyby Niall spal. Zul si boty a udělal pět kroků do kuchyně.

Jak jsem předpokládal Niall už spal a ti dva se v kuchyni líbali.

,, Pokud budete dělat ještě něco dalšího tak prosím potichu. " řekl jsem s úšklebkem a opřel se o rám dveří.

Louis naskočil leknutím a já se zasmál.
,, Víš jak jsem lekl?! ” zařval šeptem.
Harry se taky začal smát,, Já už taky budu muset. " Vydali se spolu k východu.

A já ještě před tím než přišel do kuchyně Louis slyšel,, Zatím Zayne!"

,, Kde jsi tak dlouho byl? " obešel mě Louis.
,, Víš jak jsem ti říkal o tom Liamovi?" začal jsem mu vysvětlovat.
,, No? " nadzvedl obočí.

,, Potkal jsem ho a on mě zítra pozval na rande. " zamilovaně jsem se usmál.
,, Ale o Niallovy neví, že?"

,, Ne, řeknu mu to až-až potom. "