𝐴𝑛𝑜𝑡ℎ𝑒𝑟 ᶻⁱᵃᵐ ✓

~10~

Nevěděl jsem co dělat. Srdce mi rychle bilo a já málem zapomněl dýchat.

Hnědé vlasy měl už delší a myslím, že i nové tetování, ale to nevím jistě.
Nevím jak dlouho jsem tam stál, ale už se otočil.

Vyšel směrem k východu, takže ke mě.
Napil se kávy a pak na mě. Přestal pít a odendal si kávu od úst.
Poprvé vydal překvapeně asi stejně jako já, pak se ale usmál a vyšel ke mně.

,, Ahoj. " zvětšil svůj úsměv a položil dlaň na mé rameno. Přejel po mé paži až na konec ruky a vzal ji do své.
,, Nevadí?" zeptal se.

,, Ne " zakroutil jsem hlavou a taky se usmál.
,, Ahoj. Promiň, že jsme se neviděli, ale zavřeli kavárnu." vysvětlil jsem mu.

,, Neomlouvej se, nemůžež za to." pokroitil hlavou.

Společně jsme se vydali k pultu a já si objednal kafe.

,, Teď ji přesstavují a já skoro každý den ve čtyři kolem ní procházel. Není to divné? " zeptal jsem se.

,, Ne, museli jsme se minout, já zase vyšel z práce a chodil kolem tvého sídliště. "
Vysvětlil mi. A já se musel zasmát.
,, Hlavně, že jsme se teď potkali. Dáš mi prosím tvé číslo? A taky jsi v pořádku máš nabitou tvář? " staral se.

,, Je to v pořádku. Dáš mi tvůj mobil? Uložím se ti tam. "
On mi ho dal a já se uložil pod jménem Zayn.
Podal jsem mu ho zpět s úsměvem.

,, Vaše kafe. " řekla holčina za pultem a nezapoměla se pořádně přehnout přes pult. Kdyby jen věděla, že jsem teplej jak radiátor a mám syna.

,, Můžeme se spolu teď projít?" navrhl mi.
,, Ano, pokud tě nebudu rušit. " odpověl jsem.

,, Ne, nebude. Řekneš mi co se ti stalo?" asi se o mě bojí, nebo je jen zvědavý, to spíš.

,, Vlastně nic moc, jen mě jeden blbec zbil na ulici." vysvětlil jsem.

,, To tam nikdo nebyl?" svrašil obočí Liam.

,, Ne byla tma. Asi osm večer. " řekl jsem. On se zastavil a já také. Koukali jsme na sebe a on mi zvedl hlavu prsty na bradě, kterou nadzvedl.

,, Neměl bys takhle v noci chodit sám." odpověděl mi na to a koukal do mých očí. Já zase do jeho a měl jsem neskutečnou chuť ho políbit.

,, Jak ses jinak měl?" snažil jsem se zahnat červeň co se mi nahrnula do tváří.

,, Slíbíš mi, že když takhle večer půjdeš příště tak mi zavoláš? " ignoroval moji otázku.
,, Ano. " Usmál jsem se.

Šli jsme dal po chodníku a mluvili.Ani ne o sobě, ale o všem možném i nemožném. Mockrát se mi nestalo, že bych si s lidmi takhle sedl, to je nebo byl také jeden z důvodů proč to s ním budu chtít zkusit.

Došli jsme až k parku, který byl čtvercového tvaru a vše tam krásně květlo, všude byla zeleň a kolem cesty třešně. Mezitím jak jsme tam vcházeli jsme  si vypili kávu.

A povídali si. Vjistil jsem, že je z Wolverhamptonu a přistěhoval se do Londýna kvůli škole.

Já se mu svěřil, že žiju celý život rodiče se mě zřekly když zjistili, že jsem gay a taky o našem společném bytě s Louisem.

Jen Nialla jsem vynechal. Bál jsem se.

,,Zayne,, začal Liam a bylo vidět , že je nervózní.
,, Půjdeš se mnou na rande? "