Část 32. Jak správně (ne)začít Nový rok

314 35 11
                                    

Od osmadvacátého, kdy jsem se loučila s rodinou na nástupišti 9 a ¾,utekly už tři dny, které jsem už s radostí mohla trávit v Bradavicích. Ačkoliv byli prázdniny, já měla na pilno- musela jsem si dodělat všechny úkoly, který jsem po celý prosinec odkládala. Bylo jich požehnaně.

Od příjezdu se mi Teddy vyhýbá. Nejdřív jsem si to nechtěla přiznat, a sváděla to na to, že taky dohání všechny úkoly, stejně jako já. Když ale vídám na chodbách a ve Velké síniScamandera, Olivera a další jeho kamarády téměř každý den, začne mi docházet že tady asi není něco v pořádku. Není přeci možný, aby jsme se každý den míjeli.

Musím si s ním promluvit a zjistit, co se stalo. Nemůžu dál jenom dumat nad tím, jak to mezi námi vlastně je.

31. prosince. Roku 2017/ Silvestrovský večírek

Prosinec jedna třicátého jsme s holkami odstartovali klasickou snídaní ve Velké síni.
"Jednoduchý, prostě tam nepůjdu." rozhodla Rose a nasypala si do mysky cereálie.

"Je to párty Nebelvíru, co by na ní asi tak Zmijozelskej pohledával, obzvlášť, když jste se rozešli." snažila se jí Lily přemluvit. Musíme nový rok odstartovat společně, a žádný kluk by nám tu možnost neměl odepírat. A už takhle por nás bylo obtížný, dotáhnout jí každý den do Velké síně, aby do sebe dostala nějaké živiny.
"On se rozešel se mnou." připomene nám se smutným výrazem ve tváři.

Naposledy jsme Scorpiuse viděli na večeři po příjezdu do Bradavic. Od té chvíle, jako by se po něm slehla zem. S Lily jsme se shodli na tom, že jsme za jeho chování vlastně i vděčný, jelikož by naší kamarádce neprospělo, ho každou chvíli vídat a prohlubovat si tím to bolestivé trápení, kterým právě prochází.

"To máš jedno. Tak jako tak, určitě není tak tupej, aby mu nedošlo, že se nehodí chodit na párty, kterou organizuje jeho bývalka." řekne s plnou pusou Lika a poprská tím Rose, která sedí vedle mě. Rozesměje jí to, a to mi vykouzlí úsměv na tváři. Konečně jí za ty dny vidíme usmívat. Sice to byl nepatrný úsměv, ale byl tam.

"Rose, vím že je to teprve pár dní, co jste se rozešli. Ale ohňostroj, výzdoba i sehnat občerstvení, ti dalo spoustu práce. Tak si to prosím nenech zkazit jedním nezmarem." zvednu jí náladu a konečně se svojí účastí souhlasí. k Mrzimoskýmu stolu si přisedne parta z šestýho ročníku. Ohlídnu se lily přes rameno a snažím se mezi nimi najít modrovlasýho, kterýho už jsem tady pár dní nepotkala. Bohužel, marně.

"Stalo se s Teddym něco, dlouho jsem ho neviděla?" řekne s obavami Rose a čeká, co jí odpovím.

"Proč by se mělo něco stát?" Zůstala jsem na ní zaskočeně zírat a nevěděla, co ji odpovědět. nakonec jsem se rozhodla pro nebolestnou lež. "Oba jsme teď měli moc učení, všechno je v naprostým pořádku." Otřásla jsem si hlavou a dal se věnovala jídlu. Ano všechno bude jako dřív. Pořad doufám, ze se to nějak vysvětlí a nakonec se zjistí, ze jsem jeho chování zas jen špatně vyložila.

Lily a Rose jsem neřekla, jak se Teddy zachoval. Abych byla upřímná, z toho co se ten večer odehrávalo, jsem jim neřekla vůbec nic. Chtěly samozřejmě všechno do podrobna vědět, ale já byla na tolik rozrušená, že jsem na to neměla chuť. Po tom, co víceméně moje vyznání ignoroval jsem se styděla přiznat, že měli o našem Casanovi školy pravdu. Nechtěla jsem o tom mluvit s nikým. Aspoň ne do té doby, než pochopím všechny okolnosti. Vážně by mě zajímalo, co se mu v tu chvíli honilo hlavou, že zareagoval ,tak jak zareagoval. Vlastně tohle je pro mě docela snadný zjistit.

"Winky, musíte mi jít pomoct s výzdobou. Slíbila si mi to." zaprotestuje Rose, když už dobrou půl hodinu stojím schovaná za rohem a s nakloněným obličejem vyhlížím dveře do Velké síně.

Letos tu holku dostanu! Teddy LupinWhere stories live. Discover now