Bez tebe |Dramione ✅

Kapitola 12.

Ráno mě vzbudila vůně čaje a palačinek. Otevřela jsem oči a uviděla Draca.
„Dáš si snídani?" usmál se a podal mi tácek se snídaní
„Jo." řekla jsem, jako bych měla na vybranou.
Draco se na mě usmál, sedl si vedle mně na postel a sledoval, jak jím.
„Řekl jsem si, že bychom mohli naplánovat svatbu na příští týden. Teda jen, jestli si mě ještě chceš vzít." usmál se.
„Jo, můžeme příští středu."

Dojedla jsem, ustlala si a šla dolů. Jsem ráda, že už máme všechny záležitosti ohledně svatby vyřešené.

Otevřela jsem dveře do Miina pokoje. Chtěla jsem se ujistit, jestli ještě spí. Opatrně jsem nakoukla a Mia ještě spala. Ještě, že tak. Otočila jsem se a Draco mě vylekal. Stál přímo za mnou. Vykřikla jsem nahlas a měla jistotu, že Mia už určitě nespí.
„Mami?" rozespale vyjekla.
„Díky, Draco. Fakt super... Miláčku, ještě spi." dořekla jsem.
Zavřela jsem potichu dveře a odešla.

Šla jsem s Dracem dolů a povídali si. Mia za chvíli přišla za námi. Probírali jsme svatbu, doktora, který na mě seslal kouzlo a všechno možné.

...

Dneska je můj svatební den. Celý den jsem neviděla Draca. Byla jsem z toho dost nervózní.
„Hermiono, nehýbej se!" křikla Ginny, když mě malovala.
„Jo, promiň. Zamyslela jsem se."
„Tak nad ničím nepřemýšlej. Dnes je tvůj velký den." usmála se.
Usmála jsem se nazpět, ale už neodpovídala.

„Připravena?" s nadšením vyjekla Ginny, když mě konečně namalovala. Byla jsem nervózní a nedokázala cokoliv říct. Nádech a výdech.
„Ano." nejistě jsem ze sebe vyplivla.
„Ale, ale. Copak je? Ty už si nechceš Draca vzít?" ušklíbla se.
„Jasně, že chci. Jen jsem nervózní."
„To je normální."

Stála jsem mimo hosty s tátou a celá se třepala. Co když zakopnu? Co když budu koktat? Nebo dostanu škytavku? Nesmím na to myslet, taky nebyl čas.
Začala hrát hudba a já jsem s tátou vyšla. V ruce jsem držela kytici a snažila se nezakopnout. Když už jsem konečně došla k Dracovi, usmál se na mě, ale já jsem ani to v tom stresu nedokázala.

„Vážení snoubenci!

Je pro mne vzácným potěšením přijmout manželský slib dvou mladých lidí, kteří v sobě našli vzájemnou lásku. Vše má určenou chvíli, veškeré dění má svůj čas. A právě dnes a zde nastal ten okamžik, kdy oslavujete svůj sňatek. Přišli jste do naší svatební síně vykonat vše staré i nové, co se při takové příležitosti dělává. Nechat zaznít slavnostní slova a utvrdit smlouvu, uvědomit si, jakou v tom všem hrají roli rodiny, přátelé, lidské společenství.

Jistě v tento okamžik myslíte na vše, co Vás v manželství čeká, na chvíle radostí a strastí, na naplnění vztahu v dětech, do kterých láskou i příkladem můžete vložit všechny dobré vlastnosti, které by člověk měl mít a jichž bývá tak málo. Přeji Vám, aby se Vám podařilo vychovat děti k lásce, toleranci, úctě ke všem lidem, abyste jim dokázali dodat pocit svobody i zodpovědnosti, aby Vaše děti nikdy nepoznaly jakýkoliv útlak a nesvobodu, aby vyrůstaly ve zdraví a štěstí.

Jistě myslíte v tyto vteřiny i na rodiče, kteří Vám dali život, pod jejichž ochranou a péčí jste vyrůstali, dospívali a dnes jim odcházíte za vlastním cílem, za vlastním životem. Vaším jménem jim děkuji za veškerou péči a lásku, kterou Vám věnovali.

Od okamžiku, kdy jste se rozhodli, že se vezmete až po dnešní ANO jste si jistě dost slíbili, na mnoha věcech dohodli. Všechny ty prosté věci, a mnohem víc, budou tvořit Váš život, je ve Vašich rukou.

Draco Malfoyi, berete si zde přítomnou Hermionu Grangerovou?"

„Ano" odpověděl Draco.
Jen jsem se na něj usmála a oddávající pokračoval.

Hermiono Grangerová, berete si zde přítomného Draca Malfoye?

„Ano"

„Polibte nevěstu."

Draco mě políbil a objal.

Přicházeli všichni naši hosté, aby nám dali všechny dary. Vždycky jsme slušně poděkovali a oni odešli. V tu chvíli mi došlo, že nikde není Mia. Myslela jsem, že je s mou mámou, ale později se ukázalo, že ne.

„Mio!" zakřičela jsem.
Prošla jsem celé okolí, ale Mia nikde nebyla.