Kapitola 7.

408 21 7
                                    

*Abych vás trochu uvedla do děje, tato část příběhu se odehrává o pět let později v sídle Malfoyových.*

Ráno mě probudilo denní světlo vycházející z otevřeného okna. Snažila jsem se nahmatat obličej Draca vedle sebe, ale místo bylo volné. Protáhla jsem se, nadechla jsem se čerstvého vzduchu a vyrazila do kuchyně.

Draco zrovna dělal lívance.
„Lívance?" usmála jsem se a objala ho.
„Ty už jsi vzhůru?"
„Mmm, lívance... pro mě?" zasmála jsem se.
„Jasně." odpověděl.

Nasnídali jsme se a já ještě skočila do postele. Draco se za chvíli přidal. Obejmul mě a políbil.
Ještě chvíli jsem si poležela a za chvíli vylezla z postele a oblékla se. Draco si mě při tom pozorně prohlížel. Zasmála jsem se tomu a s úsměvem mu skočila do náruče.
„Pojď se projít." navrhl.
„Nestačí procházka na terasu a zpátky?" zeptala jsem se.
„Pojď!"
Postavil mě na zem, vzal za ruku a vyšli jsme do parku.

„Jak je na tom vůbec Ron?" zeptal se Draco.
„S ním jsem dlouho nemluvila, ale Harry říkal, že se s Levandulí rozešli už asi před čtyřmi lety. Teď je sám a finančně na tom není úplně nejlépe. Ale nevím, jestli je tomu stále tak, s Harrym jsem také dlouho nemluvila." vzdychla jsem.
„Chudák."
„Snad ho nelituješ." usmála jsem se. „Ještě nedávno si s ním o mně bojoval."
„Harry má k nám dnes přijít." změnil téma.
„Fakt? Jaktože o tom vím až teď?"
Začala jsem radostně poskakovat, až mi to uklouzlo a spadla jsem do řeky vedle cesty.
„Co blbneš?" zasmál se Draco.
„Mám radost. Dlouho jsem ho neviděla." usmála jsem se.
„Přijde i Ginny a Lily. Kluci jsou v Bradavicích." dodal.
„Tak honem, honem. Musím uklidit." vyjekla jsem.

Doma jsem uklidila všechen nepořádek po Dracovi a přemýšlela nad tím, proč se vlastně Draco s Harrym neměli úplně v lásce.
„Draco? Proč jste se vlastně s Harrym hádali?" zeptala jsem se.
„Já ani nevím. Možná jsem trochu žárlil na jeho slávu." odpověděl.
V ten moment zazvonil zvonek.

Ginny, Harry a Lily vešli dovnitř. Lily se rozběhla a obejmula mě.
„Já tě tak ráda vidím." zašišlala.
„Já tebe taky." usmála jsem se a postavila ji na zem. Lily byla ještě maličká. Měla teprve tři roky.
S Harrym a Ginny jsme se pozdravili, sedli si a povídali.
„Co Ron?" zeptala jsem se.
„Nevím, teď nejsme v nejlepším vztahu." vzdychl Harry.
„Jakto?" zeptal se Draco.
„Jak byl naposledy u nás, přišel ožralý a chtěl nám unést Lily."
Nevěřícně jsem vykulila oči.
„Ještě, že už s ním nejsi v kontaktu, ještě by mi tě unesl." zasmál se Draco. Snažil se ulehčit situaci. Ovšem, moc se mu to nepovedlo.
Prohodili jsme ještě pár slov a za chvíli odešli.

Byl už večer. Seděla jsem na verandě, uvězněná v Dracově objetí. Sledovali jsme západ slunce. Byla to nádhera. Ještě chvíli jsme si povídali a za chvíli jsem upadla do lehkého spánku.

Za chvíli mě probudila pomalá hudba. Byla jsem obklopena svíčkami, ale Draca jsem nikde neviděla. Za chvíli ke mně přišel, klekl si na jedno koleno a v ruce držel krabičku s prstenem.
„Vezmeš si mě?"

Bez tebe |Dramione ✅Onde histórias criam vida. Descubra agora