The Boxer {H.S}

chapter 11

Harry a naše rande je za pár hodin.  Cítím se, jako bych měla štěstí.  Jako kdybych zvracela, a byla by to duha. 

Můj telefon bzučí na kuchyňské lince.  Po tváři se mi rozšířil obrovský úsměv, když jsem viděla, že mi poslal SMS Harry.

Mr. Gray: Ahoj lásko x

Me: Ahojjj, jak se vede ? 

Mr. Gray: Je mi nejlíp. Jsi připravena na naše dnešní rande? 

Me: Mentálně ano. Fyzicky ne.

Mr. Gray: Fyzicky?

Me: Jako být ve sprše, s oblečením a líčením. 

Mr. Gray: Poslední dvě nejsou potřeba.

Me: Perverzní.
Me: co si mám obléct? 

Mr. Gray: Vypadáš krásně s nebo bez make-upu.  To ze mě nedělá úchyla, protože si myslím, že jsi krásná.Můžeš nosit, co chceš. 

Me: Děkuji, Harry. Vypadáš také krásně s make-upem nebo bez něj. 

Mr. Gray: Vždy tak laskavá. Musím se vrátit do práce. Uvidíme se dnes večer lásko. 

Me: Naschle, do dnešního večera, pane Stylesi.

Na mé tváři se objeví úsměv. Bože, je úžasný.  Běžela jsem do svého pokoje a začala se připravovat.  Poté, co jsem si umyla a oholila své tělo, jsem si omotala načechraný bílý ručník kolem vlasů a těla a přesunula se ke své skříni. 

Trvalo mi třicet minut, než jsem si vybrala červené šaty a černé podpatky.  Tak jednoduché, ale tak obtížné.  Položila jsem si oblečení na postel, rychle jsem si vlasy vysušila a natočila.  Poté si udělám make-up a rozhodnu se být trochu odvážná a nanesu jasně červenou rtěnku na rty.  Dokončím a oblékám se.  Při pohledu do zrcadla a trochu se točím. Vlastně vypadám hezky.

Zvonění u dveří mě rozesměje.  Podívám se na hodiny, přesně včas.  Moje paty cvakají o podlahu.  Bolí mě žaludek z této úzkosti.  Vypadám dobře?  Je to moc? Pomalu otevírám dveře.  Harry stojí s jednou červenou růží.  Je napnutý. Jeho tělo zdobí černé kalhoty, šedý svetr a černé sako.  Vypadá krásně.  (Oblečení na obrázku)

Jeho oči skenují každý centimetr mého těla, takže se cítím trochu nejistě. 

„Vypadáš ... jen wow."  Harry vypadá trochu němý.  Trochu se usmívám nad tím, na co mám takový vliv.

  „Nádhera," dýchá. 

"Děkuji. Vypadáš docela temperamentně."  Moje tváře hoří, když mi podává růži. 

„Díky" mumlám a cítím to.  Rychle se otočím a přidám to k pouzdru, které drží první růži, Harry mě dostal.

  „Připravena?"  Usmívá se.  Přikývla jsem a popadla světle černé sako.  Nezapínám ho, protože by to s mými šaty vypadalo divně.  Harry spojuje ruku s mou, která mě vede k jeho velkému autu.

„Kam tedy jdeme?"  Zeptám se, když odjíždí z mého bytu.

„Nejprve mám tuhle charitativní akci pro práci, pak pro tebe mám překvapení."  Usmívá se na mě a na vteřinu odvrací oči ze silnice. 

„Och", připoutala jsem se bezpečnostním pásem.  Charitativní akce?  Kolik lidí tam bude?  Proč mě pozval?  Jak mě dnes večer představí?

„Do prdele. Nemusíme jít, pokud nechceš. Měl jsem se zeptat, jestli jsi s tím nejprve v pořádku."  Jeho ruce se sevřely kolem volantu. Natáhnu ruku k jeho noze a položím ji tam.  Harry se na mě zmateně dívá.