Nemohl nalézt jiné řešení, než ho nechat jít - věděl, že by kvůli němu až příliš moc riskoval.
Nezpochybňoval jeho schopnost nitrobrany, ale i tak se bál. Bál se, že o něj nadobro přijde, nebo že kvůli němu bude trpět.
Byl si vědom, že tohle též nebude jednoduchá cesta, ale přeci jen ta, která je nesnažší.
Lhal, kdyby vyvrátil, že se mu jen při pomyšlení na to nesvírá srdce.
Ale musel to udělat.
Zaklepal na jeho dveře a počkal na vyzvání.
,,Ahoj, Harry," pozdravil příchozího profesor s úsměvem na tváři.
Nebelvír měl ale tvář vážnou a Severus hned poznal, že se něco děje.
Když následně o půl hodiny později z jeho komnat odcházel, měli oba v očích slzy, i když věděli, že tak je to lepší.
Harrymu se od něj nechtělo, a dokonce Severus uronil slzu, ale chápal Nebelvírovy pohnutky - věděl, že válka klepe na dveře, a kdyby se něco nepovedlo... a on musel hrát svoji roli dál, bylo by to pro ně ještě těžší.
I když by měli jeden druhého, tak by si nemohli pomoct a jen vyčkávali, zatímco teď byli spíše jako známí, více než dobří známí, kteří při sobě budou už navždy stát.
ČTEŠ
Snarry drabbles
Fanfiction200 krátkých povídek na ship z magického světa čar a kouzel - a to Harryho Pottera a Severuse Snapa. Povídky mají minimálně 100 slov a jsou na libovolná slova od mých přátel, popřípadě čtenářů - i Vy můžete napsat. Nejlepší umístění: (k 1.1. 2021) ...
