85/ Hvězda

367 29 9
                                    

Leželi pod nebeskou klenbou zahalenou do temnoty.

Byl teplý letní večer, takže si mohli lenošit jen tak na terase, užívaje si ten klid - to ticho bez ruchu velkoměsta, kam patřili.

Harry pozoroval hvězdy a zkoumal, co by to mohlo být za souhvězdí, nebo co by to minimálně mělo představovat.

Severus byl ale myšlenkami úplně jinde a dumal nad svým životem.

Přemítal všechny své chyby a komu kdy v životě ublížil.

Nakonec ale přišla ke slovu i druhá část jeho mysli, která mu kladla na srdce, kolik lidí udělal šťastnými nebo co kdy dokázal.

Jeho poklidnou debatu narušila Harryho napjatá a nedočkavá slova ve směsi velkého nadšení. ,,Padá hvězda, Seve," podotknul mladý muž, ,,něco si přej."

Pohledem náhle zamířil na svého společníka, který přemýšlel nad odpovědí.

,,Já už ale vše mám. Ty jsi moje hvězda."

Nebelvír měl na krajíčku - jeho slova ho zahřála na duši jako ho dokázala ochladit jen zmrzlina v létě.

,,Miluju tě," řekl mu naprosto otevřeně Harry a naklonil se k němu.

,,To já tebe."

Snarry drabblesOù les histoires vivent. Découvrez maintenant