~04~

22 3 2
                                    

To co se právě stalo? Chytil jsem se za bušící srdce. Hned po příchodu domů jsem si udělal latté, zasedl za stůl a pustil se do papírování.

Probudil jsem se někdy kolem půl šestý celý polámaný s hlavou na stole. Chytil jsem se za hlavu a zakřičel přes celou místnost. ,,Já u toho usl?" Zhrozil jsem se a vzal do rukou ještě půl hromádky papírů. ,,Jak tohle stihnu?" Zařval jsem a rychle se do toho pustil

,,Ještě dva papíry" oddechl jsem si o půl 7 a v tom mi přišla zpráva, že můj taxi už čeká venku. Doprdele! Rychle jsem vyskočil ze židle a hodil na sebe první oblečení, co jsem měl po ruce, sebral všechny papíry s tím, že poslední dva dodělám v autě, a vyběhl ven.

Rychle jsem nastoupil do auta, omluvil se řidiči za spoždění a začal dodělávat papíry

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

Rychle jsem nastoupil do auta, omluvil se řidiči za spoždění a začal dodělávat papíry.
Stačilo doplnit už jen jedno slovo a taxikář prudce zabrzdil na křižovatce. Z jednoho slova se stal čmrkanec přes celou stránku papíru. ,,Doprdele!" Zařval jsem přes celé auto a bouchl pěstí do sedačky předemnou. Řidič na mě jen vyjekaně civěl a já studem zrudl.
,,Pardon" omluvil jsem se potichu a všechny papíry jsem si dal do kabele.

Koukl jsem na hodinky, když jsem stál ve výtahu a vyčkával na zvolené patro.
,,Za pět minut sedm..krása" vydechl jsem s úsměvem a vzpomněl si na včerejšek, jak byl pan Park milý. Začíná mě ta práce bavit. Vystoupil jsem z výtahu a přešel k jeho dveřím. Chvíli jsem počkal, než bude přesně sedm a poté zaklepal. Po chvilce ze dveří vyšla starší paní a věnovala mi jeden hřejivý úsměv.
,,Vy určitě budete pan Byun" usmála se a podala mi ruku, kterou jsem hned přijal.
,,Ano" odpověděl jsem rychle a úsměv ji oplatil.
,,Pan Park tu dnes není, ale mám vám vzkázat, že tu máte nechat nějaké papíry a jít na celý den domů" řekla a já hned vyndal z kabely složku s papíry, kterou jsem ji podal.
,,Umm na celý den?" Zeptal jsem se zmateně.
,,Ano, dnes tu nikdo nebude, musí se tu řešit nepříjemné záležitosti" odkašlala si a v tom z výtahu vyšel ředitel, a za ním 5 policistů a dva muži zřejmě z kriminálky. ,,Co se to tu sakra děje?" Vykulil jsem oči a střetl se s Parkovým pohledem, kterým mě jen probodl. No pěkně, a jsme tam kde jsme byli na začátku.
,,Měl by jste jít" pobídla mě ta paní a já tedy odešel. Hned jsem nastoupil do výtahu a nezapomněl jsem ještě vykouknout, než se dveře úplně zavřeli.
Ve dvacátém patře ke mě přistoupil Jaemin a věnoval mi velké objetí, které jsem mu s úsměvem oplatil.
,,Víš o tom, že je tady s Parkem policie a kriminálka?" Rychle jsem do něj zavalil a on se jen zasmál.
,,Jo, to ví každej" usmál se na mě a poplácal mě po rameni.
,,Ty nevíš důvod?" Zasmál se a opřel se o stěnu výtahu. Zakroutil jsem hlavou na náznak "Ne" a on je překulil oči.
,,Včera tu uklízečka našla kufřík s pervitinem. Ředitel byl dneska na drogových testech, a byl pozitivní na zmiňovaný pervitin" mrkl na mě a já jen vyvalil oči.
,,Co?" Zeptal jsem se naprosto zmateně. Jaemin mi dal prst na pusu a zasmál se.
,,Víš ale co je na tom to tajemství? Ten kufřík je Jenův, sociálního poradce. Ten idiot měl tady speciální kapsle lattéčka s pervitinem a jedna zmizela" chytil se za pusu aby nevyprskl smíchy.
,,Jaemine, nedal sis taky náhodou něco?" Zasmál jsem se, když jsem si všiml jak se chová a pak se chytil za čelo.
,,Ježíši, to já jsem chystal Parkovi latté z kapslí" zakňučel jsem a koukl se na Jaemina, který se celý červený kroutit od smíchu. Bože..ten kluk.
,,Nikomu ani muk, Park teď asi půjde sedět" Zasmál se přes celý výtah.
,,A víš co je na tom nejvíc? Na jeho místo půjde druhá největší hlava společnosti" zatočil se do kolečka, udělal ayego a ukázal na sebe. No potěš koště, jestli mi tohle bude dělat šéfa.
Oba jsme vystoupili z výtahu a uviděli všude kriminálku se psama. Tohle všechno je kvůli jednomu kufříku s pervitinem? Rychle jsme vyšli z budovy aby po nás náhodou něco ještě nechtěli a s výměnou čísel jsme se rozloučili.
Rychle jsem doběhl autobus a zasedl na jedno z volných míst. Hned na to mi zabzučel telefon s příchozí zprávou.

Neznámé číslo:
Byune, jestli jsi mi něco včera hodil do kávy, garantuji ti, že ti zničím život! Dokud jsi tu nebyl, bylo vše v naprostém pořádku. Park

Přečetl jsem zprávu a na sucho polkl. Co teď budu dělat? Opřel jsem si hlavu o okýnko a pustil si do sluchátek hudbu. Nejsem tam ani týden a už mám problémy.
Rychle jsem vyskočil ze sedačky a na příští zastávce vystoupil. Vytočil jsem Jaeminovo číslo a domluvil si s ním sraz.

,,Takže o co jde, když jsi mě pozval na rande ani ne půl hodiny po tom, co jsme se rozloučili? Tak moc jsem ti chyběl, žeee?" Zazubil se na mě a upil z ledového čaje, který si objednal.
,,Tak za prvé není to rande, a za druhé jde o ten pervitin" podepřel jsem si hlavu a upřeně se na něj díval.
On se jen uchechtl a cvrnkl mě do čela.
,,Ty chceš taky trošku do nosu viď?" Zašeptal a pak se divně usmál. Já ho asi lisknu.
,,To rozhodně nechci, ale přijde mi nespravedlivý, aby Park pykal za něco, v čem ani nemá prsty. Prostě by bylo nejlepší, kdybychom Jena práskli" zašeptal jsem a upil ze svého frappé. Jaemin na mě vykulil oči a zaťukal si prstem na čelo.
,,Zbláznil jsi se? Takhle můžu vést firmu já a Park dostane co si zaslouží. Ani náhodou Baeku. A navíc Jenovi bych tohle udělat nemohl, musíš prostě někdy vzít věci tak jak jsou, a nestrkat do nich nos, hm?" Mrkl na mě a po vypití nápoje za nás oba zaplatil.
,,Máš v plánu jít domů? Mohli bysme zajít rovnou i někam na oběd, stejně nemám co dělat" mykl rameny a usmál se. Přikývl jsem a společně jsme se vydali do jedné z nejlépe hodnocených restaurací v Gangnamu.
Objednali jsme si jídlo a já si sundal kabát.
,,Hele, včera když jsem končil nějak kolem jedenácté, šel domů i Park. Prostě se sám nabídl, že mě hodí domů a furt se přiblble usmíval, myslíš, že- nedostihl jsem to ani doříct a Jeamin mě přerušil jeho smíchem.
,,Tak to byl sfetovanej" řekl v záchvatu smíchu, ale mě do smíchu nebylo. Uvědomil jsem si, co vše se mohl stát a hrůzou jsem zbledl.
Pomalu jsme dojídali oběd a Jaemin na mě otočil obrazovku s mobilem.
,,Tak a je to tady" uculil se a já si od něj telefon vzal a začal číst

,,Tak a je to tady" uculil se a já si od něj telefon vzal a začal číst

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

Chytil jsem se za pusu a telefon jsem položil na stůl. Takhle to přece nemůže zůstat.

Snad se líbí lidičkyyy🥺😁❤️

You've reached the end of published parts.

⏰ Last updated: Jul 24, 2023 ⏰

Add this story to your Library to get notified about new parts!

Gangnam BossWhere stories live. Discover now