Nejsilnější cit

Kapitola 5 - Zoufalý čin Narcissy Malfoyové

Hermiona si konečně dopřávala svou vytouženou chvilku klidu při šálku horkého čaje, když jí někdo zaklepal na dveře. Mrzutě si povzdechla a šla otevřít nezvanému hostu. Válka s Voldemortem skončila a Řád nevěděl, co si má počít s bezcitným Malfoyem. Její dům byl chráněn mnoha kouzly, o to víc jí překvapila osoba stojící za dveřmi. Dveře se ještě plně neotevřely a Hermiona už mířila hůlkou na prsa Narcisse Malfoyové.

„Co tu chcete?" zeptala se jedovatě Hermiona. „Neproklela jsem vás zatím jen proto, že jste Harrymu zachránila život."

Narcissa nervózně těkala očima a nejistě promluvila: „Vím, že zde nejsem vítaná, ale potřebuji vaši pomoc."

Jestli Hermionu překvapilo, že za svými dveřmi našla stát právě Narcissu Malfoyovou, nedalo se to srovnat s šokem, který se dostavil po jejím prohlášení. „Proč bych vám měla zrovna já pomáhat?" zeptala se zamračeně Hermiona.

„Protože jste jediná, která může a protože tak pomůžete zachránit mnoho nevinných životů." řekla Narcissa, vědoma si toho, že si jí alespoň vyslechne.

„Pojďte dál." pokynula Narcisse a vedla jí do obývacího pokoje. „Posaďte se, ale nečekejte ode mne pohostinnost." Prohlásila Hermiona a sama se usadila do křesla naproti pohovce.

Jakmile se Narcissa nejistě posadila, spustila: „Chci zachránit svého syna."

Hermioně v šoku zaskočil doušek čaje, kterého se právě chystala napít. „Chcete ho zachránit? A kdo zachrání nás před ním? On se stal dalším Voldemortem, jen s tím rozdílem, že o jeho konci neexistuje věštba." řekla, když konečně vykuckala čaj.

„Vlastně on je horší než Pán zla." podotkla Narcissa. „Jeho srdce je jako z kamene. Pán zla cítil alespoň nenávist, odpor a znechucení, ale Draco necítí nic. Je mu jedno, jestli zabije mudlu nebo čistokrevného kouzelníka. Jediná jeho touha směřuje k absolutní moci a zabije každého, kdo se mu postaví do cesty. Nebo pokazí jakýkoliv z jeho plánů. Nemučí pro radost, ale pro svoji potřebu. Chce, aby každý věděl, kdo je pánem. Všichni se ho jen bojí a říká se mu Pán temna. V jeho tváři už nenajdete ani stopu po emoci." Smutně vyprávěla Narcissa, zatímco na ni Hermiona jen v šoku hleděla.

„K čemu tedy potřebujete mě? Jsme nepřátelé a nenávidíme se. Musela jste se splést. Mě by jistě okamžitě zabil." řekla pokojně Hermiona.

„To by se stalo, kdybyste měla pravdu, ale tak to není. Neexistuje věštba o jeho pádu, ale existuje o jeho záchraně." usmála se Narcissa a pokračovala. „Praví se v ní, že jeho srdce z kamene může znovu probudit jen láska od dívky u mudlů narozené."

„A z čeho jste usoudila, že jsem to právě já?" odfrkla si Hermiona. „Nebo lépe. Z čeho usuzujete, že mě nezabije hned, jak vstoupím do dveří?"

„Protože on vás svým způsobem miluje. A svým způsobem ho milujete i vy. Mohli jste zabránit tomuhle pokračování temna, kdybyste si vy i můj syn připustili, že se milujete." odpověděla sebejistě Narcissa.

Hermiona se zasmála. „Nevíte o mně vůbec nic. Nenávist není láska a přesně to, jsem k vašemu synovi cítila a stále cítím. Jsem si jistá, že i on ke mně. Musela jste se splést. Budete muset hledat dál."

„Říká se, že nenávist a láska jdou spolu jako dvě sestry. Všichni zemřeme, jestli se nepokusíte rozhořet plamen v jeho srdci. Věštba mluvila o dívce mudlovského původu, se kterou se setkal a zapletl už před temnou dobou. To jste vy." stála si za svým Narcissa.

„Nikdy se se mnou nezapletl." protestovala Hermiona.

Narcissa se jen usmála. „Nikdy jste mu neuštědřila ránu do nosu? Nikdy jste se nehádali? Nemusíte se zaplést romanticky, abyste byli zapletení."

„Takže to shrneme. Vy po mě chcete, abych na kráčela na Malfoy manor plný smrtijedů. Pokusila se svést vašeho syna, nebo ho alespoň přimět cítit jakoukoli emoci a k tomu všemu ještě přežít. Nehledě na to, že nevíme, zda je to v mé moci. Může mě zabít hned, jak vkročím na pozemek. Mám pravdu?" shrnula Hermiona.

„No pokud jste to vážně vy, tak vás Draco nedokáže zabít, i kdyby stokrát chtěl. Říká to věštba. Nechám vám tu mapu Malfoy manoru, ale pokud se rozhodnete jít, neberte ji sebou. Nastudujte si jí. Vy možná v bezpečí budete, ale já určitě ne." odpověděla Narcissa.

Hermiona na ni v šoku zírala. Nemohla uvěřit tomu, co jí Narcissa právě řekla. Když však nic dalšího nedodala, promluvila: „Vy to myslíte opravdu vážně?"

„Jistě slečno. Nikdo o tom nesmí vědět. Musíte se rozhodnout sama." naléhala Narcissa.

Hermiona se zamyslela. „Mám se tedy proplížit do nepřístupné pevnosti úplně sama a pokusit se zachránit nevinné životy i život vašeho syna? Co když ho prostě jen zabiji?"

„To nejde." odpověděla Narcissa.

Hermiona se zděsila. „Co prosím?"

„Nevím, jaké kouzlo použil Pán zla, věštba o něm úplně nemluví, ale nějak si pojistil, aby to nešlo. Je jako z nejtvrdšího kamene a ten zabít nelze. Viděla jsem, jak přežil smrtelnou kletbu." smutně řekla Narcissa. „Proto také váš přítel nemá šanci."

„Musím si to promyslet." řekla Hermiona a vstala, aby mohla přecházet po pokoji. Narcissa jí s nadějí sledovala. Najednou se Hermiona zastavila a povzdechla si. „Vypadá to, že není jiná možnost. Udělám to."

Sotva to dořekla, Narcissa vyskočila na nohy a objala ji. „Bude vás chtít jen pro sebe. Nikdo jiný se vás nedotkne. Neotálejte dlouho. Čím dřív dorazíte, tím víc lidí přežije." řekla Narcissa a podala jí plánek Manoru i s podrobným popisem, kde co se nachází. Pak zamířila ke dveřím. „Brzy na shledanou."

Jakmile se za Narcissou zaklaply dveře, začaly Hermioně proudit myšlenky hlavou. Mohla být pravda, co jí Narcissa říkala? Opravdu jí Draco miloval? Milovala ona jeho? Nad touto otázkou se hlouběji zamyslela. Určitě ho nemilovala. To se nikdy nestalo. Tak proč to tvrdí? Proč si je Narcissa tak jistá svým tvrzením? Nikdy se přeci k sobě nechovali nijak hezky. Kromě pár okamžiků. Připomněla si. To ale přeci neznamenalo, že k sobě cítí lásku. Vzpomněla si na jejich první setkání. Ne to ve vlaku, ale to u rybníka, kdy jí zachránil. Byla si jistá, že to byl on a byla si jistá, že cítil stejné napětí. Čím dřív dorazíte, tím víc lidí přežije. Připomněli se jí Narcissiny slova. Musí se připravit. Musí zvážit všechny možnosti a musí si všechno důkladně promyslet.