První část - Schopnosti: Vánoční přichází čas - 17. kapitola

3.3K 186 11
                                    

Během několika týdnů se počasí o hodně zhoršilo. Jednou, když jsem si šla ráno zaběhat, jsem objevila překvapení v podobě sněhové nadílky. Běhat se moc nedalo, proto jsem to do jara odložila. Nebo alespoň do doby, dokud nebude méně sněhu. Místo toho mi teď vrtá hlavou jedna věc: zůstat nebo nezůstat na Vánoce v Bradavicích? Annie se na mě už těší v Londýně, ale takhle bych tu musela nechat Harryho samotného. Hermiona i Ron odjedou na Vánoce domů, ale Harry se odmítá vrátit ke svým příbuzným. Třeba by šlo vzít ho sebou? Když jsem se mu to pokusila navrhnout, tak to odmítl. Nechce se vnucovat a raději si užije klidné Vánoce v Bradavicích. Když profesorka McGonagallová minulý týden obcházela všechny žáky a dělala si seznam, kdo v Bradavicích zůstane, Harry se okamžitě zapsal. Já jsem se s ní domluvila, že ji dám vědět do konce týdne, jak se rozhodnu. A ten týden končí dnes.

Vycházeli jsme zrovna z učebny lektvarů, když nám zahradil chodbu jeden obrovský jehličnan.

"Co se děje? Já myslela, že les je venku."

Odpovědí mi byl Hagrid, který vykoukl zpod větví. "Jé, nazdar děcka. Jenom nesu tady tohle do Velký síně. Je to tam moc pěkně vyzdobený."

"Hele, my bychom rádi prošli," ozval se za námi jedovatý hlas Draca Malfoye. Grrr, jak já ho nesnáším. Když Malfoy kolem mě procházel, tak prostě musel prohodit nějakou poznámku, "Beckerová, nepůjdeš si zaplavat?"

"Drž hubu, Malfoy!" okřikla jsem ho.

"Copak, ty nemáš ráda vodu? A nebylas to ty, kdo před měsícem říkal, ať se nebojím vody," rýpal do mě dál Malfoy.

"Řekla ti, abys byl zticha," podpořil mě Harry.

"Ale Pottere, jak se těšíš na Vánoce v Bradavicích? Uděláš si tady s Beckerovou vánoční mejdan? Jaký to je pocit vědět, že o vás nikde nikdo nestojí?"

"To nám řekni ty," oplatila jsem mu to.

"Trochu to tady zklidníme, ano?" pokusil se Hagrid zmírnit situaci, ale marně.

Malfoy ho ignoroval. "Beckerová, já mám rodinu, ale ty ne. Pořád mám někoho, ke komu můžu zajet na Vánoce."

"Malfoy, já mám přátele, ale ty ne. Sice nemám rodinu, ke které pojedu na Vánoce, ale mám kamarády tady a mám i kamarádku v Londýně. Já mám hned dvě místa, kde můžu trávit Vánoce."

"Trávit Vánoce tady s tou svojí ubohou partičkou nebo se špinavou mudlou? Těžká volba."

Strčila jsem do něj, až narazil do zdi. Chytila jsem ho za límec hábitu. Koukal na mě překvapeně a trochu vyděšeně.  "Takhle o Annie nemluv. Je mnohem lepší než ty."

"Nějaká mudlovská špína? Jak by ta mohla být lepší? Určitě tvoji rodiče byla stejná mudlovská špína a když zjistili, že se jim narodila zrůda, tak tě radši někde nechali."

Chytila jsem ho za náprsenku hábitu a pokusila jsem se ho praštit pěstí do obličeje. Byla by to pořádná rána, kdyby neuhnul a já nenarazila místo toho rukou do zdi. Něco křuplo. "Au!" vyjekla jsem. Bolelo to. Blbý Malfoy! Chtěl mě vyprovokovat a pak uhnul. Štěstí, že tu nejsem sama. Zatímco jsem se držela za ruku, Ron se vrhl na Malfoye.

"WEASLEY!" rozkřikl se Snape sklepením.

"Za to může Malfoy, pane profesore. To on provokoval." vykoukl Hagridův obličej zpoza stromu.

"Tak to sice mohlo být, ale je zakázáno prát se."

"Beckerová se začala prát první," obvinil mě Malfoy.

KateWhere stories live. Discover now