Gayhouse [dvacátý druhý díl]

4.2K 297 15
                                    

~~ děkuju moc za všechny vaše krásné ohlasy :3 ani jsem nečekala, že by tenhle příběh mohl mít takový úspěch i po tom roce, a ono bum, 2K hvězdiček za dvacet dílů! Jsem moc ráda, že se Vám příběh líbí ♥ a pokud byste ho chtěli někomu doporučit, sdíleli ho nebo tak, moc by mě to potěšilo :) ♥ big love, Carlie ♥ ~~


Zlehka jsem položil svoji ruku na jeho nabízenou. Hned jak jsme je spustili podél těl dolu, propletl si se mnou prsty a zatáhl mě za ni naproti sobě tělo na tělo.

„Aléé," usmál jsem se nad jeho lehce ďábelským pohledem a mírně se odklonil. Dívali jsme si s úsměvem hluboce do očí.

„Co kdybych tě začal líbat, natiskl na to okno a nikam jsme nešli?" pohodil hlavou.

„To zní velmi lákavě-..." pousmál jsem se a v tom se Louis začal přiklánět blíž, aby svá slova mohl splnit, avšak já uhnul, abych mohl dokončit větu, „...ale já mám docela hlad."

„Máš za sebou pekárnu," připomněl mi se smíchem. Pobaveně jsem zakroutil hlavou.

„Doufal jsem, žéé... bys mě mohl pozvat na nějakou... dobrou večeři?" nadhodil jsem opatrně.

„Myslíš, že bych měl?" uculil se. „Nějakou romantickou večeři o pěti chodech s růžemi a svíčkami v nejdražší restauraci v centru Londýna s nádherným výhledem na celé město?"

„Uhm, a to si říkáš tvrdý bezcitný šéf, romantiku?" uchichtl jsem se, za což jsem si vysloužil veselé dloubnutí do boku a následně malý polibek na spánek, když si mě přivinul zpátky k sobě, „měl jsem na mysli třeba jen pizzu."

„Notak dobře, nóó," teatrálně prokroutil očima, jako bych ho donutil. Se smíchem jsem ho žďuchnul do bříška. Hned se jal mi to oplácet, stiskl mé boky v dlaních a začal je mačkat, čímž mě lochtal. Svíjel jsem se smíchy a snažil se ho odstrčit, ale byl o hodně silnější. Nakonec sám přestal, aby mě, stále mě drže za boky, mohl přitisknout na sklo za mnou a sladce se mi vpít do rtů. S úsměvem jsem mu položil ruku na tvář a po pár polibcích sklopil hlavu a tak mu uhnul.

„Je tohle... um... rande?" usmál jsem se... řekl bych na špičky svých bot, ale stál na mě tak natisknutý, že jsem viděl sotva na naše břicha.

„Jů, ty se červenáš," začal se rozplývat. Pokusil se mi zvednout hlavu, aby na mě viděl, ale já mu ji s nervózním smíchem zabořil do ramene, právě proto, aby mé prokrvené tváře nespatřil.

„Notak, jsi roztomilý," snažil se furt, tak jsem povolil a podíval se na něj, i když jsem byl rudý ještě víc než předtím. Pohladil mě palcem po tváři a dal mi jeden malý polibek, než se optal, jestli už tedy půjdeme.

S pokýváním jsem položil ruku na svůj bok na jeho ruku, a jakmile jí sjel a pustil ji volně podél těla, propletl si se mnou zase prsty. Udělal krok ode mě a lehce mě zatáhl za sebou. Pomalu jsme se rozešli směrem k autobusové zastávce.

„Jo, a je to rande," pronesl po chvíli ticha. Podíval jsem se na něj a spatřil, že kouká do země a lehce se usmívá, což pobídlo k úsměvu i mě. Stiskl jsem jeho ruku a on mi stisk oplatil. Zbytek cesty proběhl klidně, beze slov.

Na zastávce Lou zjistil, že máme ještě deset minut, než autobus přijede, tak jsme popošli k lavičce, kam se Lou posadil. Chtěl jsem se posadit vedle, ale než jsem to stihl provést, vybídl mě, abych si sedl k němu na klín. Posadil jsem se mírně bokem a objal ho kolem krku. Zaujatě jsem si ho prohlížel, jak on si prohlíží mě. Po dlouhém očním kontaktu sklopil pohled na moje rty a mírně se zamračil.

GayhouseKde žijí příběhy. Začni objevovat