Zakázané ovoce ANEB láska mezi otcem a synem

VI.část

Po několika dlouhých hodinách v kočárech jsme dorazili do panství lady Emy a jejího manžela.
Po příjezdu následovalo klasické přivítání a protože bylo stále světlo a slavnost ještě zdaleka nebyla v plném proudu, král se rozhodl navštívit velkou zahradu s tím, že se po dlouhé cestě chtěl uvolnit na čerstvém vzduchu. Kvůli chladnému podzimnímu počasí ho nikdo další nechtěl následovat a tak Sandra a její synové odešli do vyhřátých pokojů zámku, ve kterých jsme měli strávit následující tři dny, po celou dobu slavnosti.
Já jsem samozřejmě počkal na vhodnou příležitost a když jsem si byl jistý, že nemůžu být nikým pozorován, šel jsem za otcem do zahrady.
Našel jsem ho mezi vzrostlými stromy, jak se opíral jednou rukou o kmen a ztěžka si povzdechl.
Věděl jsem hned po příjezdu, že mu nateklá prsa nedělali dobře a šel se sem jen schovat, aby mohl na chvíli přestat předstírat pohodlný stav.
Začalo mi ho být velice líto a taky jsem se za to cítil zodpovědný, což jsem taky byl. Prsa se mu naplnila jen kvůli mým ranním hrátkám, které pak vyrušila Sandra.
,,Moc mě to mrzí." Hlesl jsem kajícně a on se na mě překvapeně pootočil. ,,Valeriane... vyděsil jsi mě." Řekl, když jsem přišel úplně k němu. ,,Věděl jsem že musím za tebou." Vysvětlil jsem důvod svojí přítomnosti a pohladil jsem konejšivě jedno jeho prso. ,,V tak těsném oblečení po tak dlouhé jízdě to musí být hrozné. Promiňmi to." Pronel jsem provinile a pohlédl mu do očí. ,,Nemůžeš za to. Kdyby tam nevlítla a nedala mi takové škrtící hadry, bylo by to v pořádku." Namítl nespokojeně, rozepnul si těsný žakýr a úlevně si oddechl načež mu s větší volností začalo mírně prosakovat mléko do košile. ,,Sakra." Vzdechl když si mokrých loužiček také všiml a rozepínal si košili. ,,Tati..." Hlesl jsem, když jsem viděl, jak se drží za tvrdá a plná prsa a mělce dýchá. ,,Bolí tě to?" Zeptal jsem se soucitně a začal jsem ho hladit po rameni. ,,Šíleně mi ta prsa pulzují a mravenčí. Už jsou plná moc dlouho." Zašeptal a já se jen ohlédl, zda jsme v zahradě sami. Když se moje domněnka potvrdila, ihned jsem roztáhl jeho košili a rty jsem mělnamířeno k jeho hrudníku. ,,Valeriane! Teď ne-" ,,Musím ti konečně ulevit." Řekl jsem jen a přisál jsem se k jeho levému prsu. ,,Ahhh! Valeriane!" Zaskučel otec, ale dál se nebránil. Naopak se poddával ustupujícímu tlaku a uvolnění.
Jako vždy bylo jeho mléko teplé a sladké a já je s velkou chutí polykal, při čemž jsem začal cítit tvrdost v rozkroku. Vzrušení cítil i otec a jeho druhá bradavka, ze které už odkapávalo mléko na zem. Tak jsem se tedy horlivě přesunul i na druhé prso a blaženě jsem z něj cucal. Během toho jsem si nemohl pomoct a rukama jsem pevně stiskl otci hýždě. Doslova jsem mu chtěl rozmačkat ty jeho pevné kmínky a otec při tom zalapal po dechu. ,,Valeriane... musíme se ovládat... nesmím už mít více mléka... ne tady." Vzdechl naléhavě a já při tom ucítil bolest v rozkroku. Chtěl jsem si ho opřít o strom a celé hodiny do něj přirážet, ale měl pravdu. Bylo to příliš riskantní a tak jsem stisk na jeho dokonale vypracovaném pozadí povolil a ruce vrátil na jeho boky.
Snažil jsem se zklidnit mysl, ale i tak to bylo těžké, když jsem stále sál jedno z jeho krásných prsou.
Když jsem vysál poslední doušek, moje rty opustili jeho bradavku a očima jsem kontroloval jeho hrudník, který se zdál být už v běžném stavu. ,,Je to lepší, tati?" Zeptal jsem a dlaněmi pohladil obě jeho svalnatá prsa. ,,Mnohem..." Vzdechl a já mu prsa ještě jemně mnul. ,,Ty tvoje kouzelné kozičky nás asi chtěli trochu potrápit." Usmál jsem se a vetkl mu hladový polibek. Otec mi svými rty hned odpovídal, ale po chvilce mě od sebe stejně odtáhl a chytil mě za ramena. ,,Chtěl bych se teď od tebe nechat pořádně ošukat, až by ze mě zase teklo mléko, ale v tento čas to nejde, drahoušku. Je tu spousta hostů a vysoce postavených lidí a proto se nesmíme prozradit. Stačil by jediný svědek a do večera by o nás věděla celá země." Hlesl a ruce mi z jeho hrudníku sundal. ,,Máš pravdu, budu se držetzpátky." Řekl jsem a pomohl jsem mu se zase zahalit i když jsem byl stále tvrdý. ,,Jsem rád, že to chápeš." Řekl děkovně a za týl hlavy mě přitáhl k sobě, aby mi dal pusu do vlasů, načež jsem mu věnoval láskyplný úsměv a on měještě podrbal ve vlasech. ,,Hrozně ti vyrostly vlasy, ale sluší ti to." A rozešel se zpět po cestě k hradu. Polichoceně jsem se usmál a byl jsem rád, že mu moje divoké vlasy po ramena líbí. Nechával jsem si je teď dorůst, protože pro mě byl otec vždy vzorem i po vzhledové stránce. ,,Pojď, vrátíme se." Řekl ještě přichůzi, ale já zůstal stát. ,,Běž napřed... musím si ještě něco vyřídit." Odvětil jsem a on se po mě ohlédl a intuitivně se podíval na můj rozkrok a chápavě se s kývnutím pousmál. ,,Nebuď tu příliš dlouho, je chladno." Dodal s úsměvem a pokračoval v odchodu.
Já pod stromy zůstal, abych si udělal dobře alespoň rukou a také uvolnil nežádoucí tlak. Naštěstí jsem jako vždy byl hotový do pár minut, díky myšlenkám na otce a jeho bohy obdařené tělo, které je uzpůsobené jen pro mě.