Zakázané ovoce ANEB láska mezi otcem a synem

IV. část

Královna Sandra uspořádala bál, na počest jejího druhorozeného syna, který dospěl do doby, kdy by se měl ženit a tak na bál byly sezvány všemožné šlechtičny, které by pro mého bratra Rea i naše království měly být především z politických hledisek dobrou partií.
Vždy jsem se z těchto rodinných akcí snažil vypařit. Nebaví mě to a dívat se na opilou a nevkusnou šlechtu také není nic pro mě.
A tak si vždycky raději zajdu do zahrady číst pod stromy a když se setmí, pozoruji hvězdy. Sice přitom slyším hudbu a ryk z hodovních síni a dvora, ale nevadí mi to.
Když jsem tam tak posedával pod mým obvyklým dubem, zaslechl jsem kroky ve štěrku a hned jsem otočil hlavu do patřičných míst. Byl to můj starší bratr Aran. Byl prvorozený a měl mě v lásce asi stejně jako Sandra. Byl to nevychovaný spratek, kterého si jeho matka vychovala podle sebe a taky to tak podle toho vypadalo.
,,Neměl by ses bavit na bále s ostatními?" Nahodil, když si mě všiml a přišel až ke mě. ,,Jak vidíš, je mi tady líp." Vysvětlit jsem prostě a doufal jsem, že už na mě mluvit nebude.
Aran se jen ušklíbl a těsně vedle mě začal močit u stromu. ,,Ty jsi vážně prase, Arane!" Vyjekl jsem popuzeně a hned se zvedl ze země. ,,Co je? Vždyť na to jsi z ulice zvyklý ne? Tam jsi musel přecházet vlny sraček, aby ses dostal na druhou stranu." Prskl pobaveně a já jsem jen znechuceně odcházel pryč.
Chtěl jsem vidět otce, dnes jsem ho viděl jen na snídani, zbytek dne trávil jako organizátor a účastník na bále. Ale nechtěl jsem ho jít hledat, dnes má přednost Reo a já to respektoval. Navíc se mi vážně nechtělo chodit mezi rozjívené hosty a poslouchat jejich opilecké řeči.
Zamířil jsem tedy hned do svého pokoje, ale v polovině cesty jsem změnil směr. Chtěl jsem být dnes v moci se svým milovaným otcem a konečně ho zase pomilovat. Od našeho prvního sexu uběhly další tři roky a od té doby jsme spolu dal tajně spali nebo praktikovali malé sexuální hrátky. Poslední dny a vlastně týdny se nám ale nedaří najít chvíli pro sebe. Magnus má příliš mnoho práce a úkolů, jakožto král.
Dnes jsem přímo toužil po jeho společnosti a především těle. Takže jsem se nenápadně přikradl k jeho pokoji a proklouzl dovnitř.

...

Vzbudily mě něžné polibky na tváři a hlazení ve vlasech. Otevřel jsem oči a uviděl svého otce, který na mě vlídně upíra zrak. ,,Copak tady děláš, koťátko?" Zeptal se mě a já mu místo odpověďmdi horlivě přitáhl hlavu ke mě a hluboce políbil. ,,Čekám tu na tebe... dnes v noci potřebuji být s tebou." Hlesl jsem prosebně a on mě jen vrátil polibek, který jsem hned opětoval. ,,Také jsem doufal, že tě zase brzy budu cítit v sobě." Usmál se a já jsem se opět vrahal na jeho rty, ale on mě po chvilce zarazil. ,,Víš, co jsem dnes slyšel asi od pěti lidí?" Zeptal se a vypadal nadšeně. ,,Co jsi slyšel?" Vyzval jsem ho a on se posadil. ,,Prý jsme si velice podobní a že kdyby nevěděli, že jsem tě adoptoval, vypadáme jako jedna krev." Rekl a mě do mysli opět pronikl ten opakovaný blábol matky. ,,Víš... jednou mi někdo řekl, že jsem skutečně tvůj syn." Hlesl jsem melancholicky a snažil jsem se to zachránit úsměvem, abych nevyzařoval falešné naděje. ,,Kdo ti to řekl?" Zajímalo ho. ,,Moje matka." Rekl jsem a jen bláhově zavrtěl hlavou, protože jsem věděl, že to byl nesmysl. ,,Opravdu?" Za jeho otázkou zněl zájem o pokračování v příběhu a tak jsem mu vyhověl. ,,Před svou smrtí mi řekla, abych tě vyhledal protože jsem tvůj syn. Řekla, že když ti povím její jméno, zajistíš mě... a koukni na mě. Dostal jsem se k tobě i bez lží." Usmál jsem se, ale on byl očividně zamyšlený nad něčím jiným. ,,No a jak se jmenovala?" Zajímalo ho. ,,Helen... Ale je to hloupost, pomátla se na rozumu a-",,Počkej... pracovala v nevěstinci u vinných sklepů?" Ptal se jako by ji snad opravdu znal a já jen překvapeně kývl. ,,Měla krásné černé vlasy jako máš ty?" Opět jsem kývl a nechápal jsem, jak si něco takového mohl pamatovat i po tak dlouhé době. Očividně ale matku znal a já jsem začínal mít pocit, že možná tak pomstená nakonec nebyla. ,,Takže... ty jsi s ní skutečně byl?" Ptal jsem se hned a otec jen přikývl. ,,Když jsem byl mladý princ, chodíval jsem za ní poměrně často, takže je opravdu možné, že..." Zamyslel se nahlas a mě do žil vjel adrenalin. ,,Byla nemocná... nemyslím si, že by to byla pravda." Zauvažoval jsem logicky a otec se na mě pozorně podíval. ,,Podobní si jsme, jen máš její bílou kůži a černé vlasy. Datum tvého narození také odpovídá. Ukaž mi tvoje nohy." Rekl mi pak a já nechápal k čemu mu budou moje nohy. ,,Všechny moje děti po mě zdědili malé nenápadné znaménko, které mají na prstu levé nohy." V ten okamžik jsem si vybavil, že jedno takové znaménko skutečně mám. Tak jsem tedy vytáhl svoji nohu z pod peřiny a odhalil jsem levé chodidlo, na jehož malíčku se skutečně zobrazovalo malé znaménko. Pro porovnání mi otec ukázal i to své a byly téměř identické.
,,To mě podrž... my jsme jedna krev." Hlesl pak, když jsme stále sledovali důkaz naší genetiky. ,,Já jsem skutečně tvůj." Vypadlo ze mě nevěřícně a posadil jsem se na okraj postele, jako by se stalo něco špatného. Otec se hned posadil vedle mě a vlídně mě hladil po zádech. ,,Co se stalo, broučku?" ,,Já... Jen se bojím, že už mě nebudeš milovat jako předtím." Přiznal jsem a ztěžka jsem zavřel oči. ,,To protože jsme skutečně otec a syn?" Zeptal se a já jen kývl. ,,Vždycky jsem tě bral jako syna a vždycky tě budu milovat stejně, jako do posud, Valeriane. Jde jen o to, jak to teď příjmeš ty." Odvětil a políbil mě do vlasů.
,,Asi to bude znít zvrhle, ale vědomost, že jsi můj skutečný otec mě ještě víc vzrušuje." Vzdechl jsem a on se ke mě po chvilce naklonil se svůdným pohledem a řekl: ,,Víš, co by mě vzrušilo ještě víc? Kdybys mě teď pořádně ošukal." A vetkl mi hluboký polibek, ke kterému jsem se nezdráhal přidat jazyk. Jako vždy chutnal tak dobře, ale až teď jsem konečně pochopil, že je to chuť zakázáného ovoce. ,,Miluju tě... Tolik tě miluju." Vzdechl jsem do polibků.
Jednou rukou jsem ho začal třít přes kalhoty na penisu a druhou rukou jsem mu mnul jedno prso. Během vášnivého líbání mě ale něco zarazilo. Odtáhl jsem se od jeho rtů a pohlédl na mé prsty, které ještě před pár okamžiky setrvávaly na jeho hrudníku. ,,Co je, Valeriane?" Ptal se a stejně jako já uviděl, že mám ukazováček a prsteníček od čehosi vlhký. Prohlédl jsem si opět jeho hrudník a obočí mi vyjelo nad čelo, když jsme oba shledali, že jeho košile je prosáklá malými mokrými kolečky, podobně jako když vytéká mléko kojícím ženám. ,,To snad..." Vypadlo z něj a mě nenapadlo nic jiného, než pro jistotu ochutnat. Ohlízl jsem si prsty a s úsměvem pronesl: ,,Je to mléko." Otec stále nechápal situaci, ale já jsem bez dalších slov jen vyhrnul jeho košili a skutečně bylo zjevné, že jde o bílé kapičky mléka vycházejí z jeho bradavek. ,,Bohové určitě chtějí, abychom se milovali jako otec a syn." Usoudil jsem s úsměvem a pokynul otci, aby košili držel vzhůru sám a on tak učinil. ,,Co chceš dělat?" Zajímalo ho a bylo vidět, že ho to samotného napadlo. Jistě se k tomu už v myšlenkách svolil. ,,Chci tvoje mléko." Pronesl jsem toužebně a on přivřel vzrušeně oči.
Klekl jsem si před něj na zem, abych měl dobrý přístup k jeho hrudníku a nejprve jsem obě bradavky olízal a očistil od mléka svými polibky. Pak jsem jedno prso chytil a rty se přisál k bradavce, při čemž mi hled do úst prosákl malý doušek mléka. ,,Chutnáš tak dobře, tati." Vzdechl jsem a opět se přisál, ale tentokrát jsem otce opět začal třít v rozkroku, čímž jsem si vysloužil větší přísun mléka.
Otec zakláněl hlavu a držel mě za týl, jako by nechtěl, abych přestal. Nakonec jsem jeho penis vytáhl z kalhot celý a s jeho třením jsem se přisál na druhé prso, ze kterého už zase odkapávalo mléko. ,,Naše láska je požehnaná." Vzdechl pak slastně otec a já šťastně zavíral oči při sání jeho sladkého mléka a opečovávání jeho chlouby, která mě kdysi stvořila.