II. část

461 9 0
                                    

O TŘI ROKY POZDĚJI

,,Prosím... Dnes je přece moje výročí, tati." Usmál jsem se jako malé dítě a otec jen s úsměvem zavrtěl hlavou. ,,Vždyť už jsme to oslavili." Namítl s úsměvem a já jen naklonil hlavu na stranu s prosebným úsměvem. ,,Chci spát ve tvé posteli jako vždycky." Zažádal jsem a on po chvilce odkryl peřinu. Neváhal jsem a ihned jsem spokojeně vlezl za ním pod přikrývku. ,,Jsi na to už opravdu moc velký, Valeriane." Namítl, ale já jsem věděl, že je ve skutečnosti taky rád.
Už od doby, co mě přijal jako syna jsem s ním rád spával v jedné posteli. Dnes je to přesně třetí rok ode dne, kdy jsem byl přijat jako jeho syn a pasován na prince.
   Miloval jsem ten pocit bezpečí a taky toho, jak jeho postel voněla. Byla celá pohlcena v jeho pachu a já to nikdy nepřestal zbožňovat.
Magnus se přetočil na bok a já jsem ho hned objal ze zadu a políbil ho mezi lopatky. ,,Dobrou noc tati." Zašeptal jsem a on nahmatal moji ruku a políbil mě na kloubech prstů.
Ano, bylo to velmi dětinské když už mi je 16 let, ale nemůžu si pomoct. Můj otec je moje nejmilovanější osoba v celém mém životě a to tak moc, že se za svoje pocity a myšlenky někdy až stydím. Moji nevlastní bratři a všichni mladí šlechtici, které znám se už ohlíží za každou sukní, ale já vždy myslím jen na svého otce.
Tak rád s ním chodím do lázní, protože tam jsme úplně nazí. Je to pro mě ale velmi těžké, vždy se velmi brzo vzrusmším, když vidím jeho osvalené a statné tělo s olivovou kůží. Nejhorší je, když se mi naskytne malý pohled na jeho mužství, varlata nebo hýždě. Někdy si říkám, že mi to dělá schválně, když si sedá do páry na římsu tak, aby měl kompletně odhalený klín a někdy vidím dokonce jeho vstup. Vždy se snažím nekoukat, aby si ničeho nevšiml, ale oči mě neposlouchají, když vidím ten růžový vystouplý uzlíček, ohraničený černými chloupky, které jasně značí dospělost a vyzrálost mužského těla. Při těchto slastných okamžicích se mi do mysli vlévá tolik úchvatných scénářů, za které se ale pak vždycky cítímpříšerně. Vím, že kdyby tohle o mě otec věděl, byl by přinejmenším znechucen. Něco takového si někdo, kdo mě kdysi zachránil a vytáhl z ulice nezaslouží. Nesnáším se za svoji zvrhlost, ale už nesčetněkrát jsem se jí snažil zbavit a ona se vždycky vrátila. Můj otec je zkrátka tak krásný a přitažlivý, že své hlavě ani tělu nejsem schopen vysvětlit, že je to špatné.

Když otec usnul, velice opatrně jsem se začal ukájet nad jeho tělem. Třel jsem se jemně o jeho hýždě jako nějaký drzý pes a rukama jsem opatrně mnul jeho velká a vypracovaná prsa. Nosem jsem nasával jeho vůni na krku a něžně líbal jeho kůži. Bylo to blaho a moje touha se stupňovala. Těsně předtím, než jsem explodoval do svého spodního prádla jsem uslyšel zaťukání na dveře a tak jsem se od otce hned odtáhl a dělal že spím. Krátce potom se dveře otevřely a ozvalo se jen protivné: ,,Ihned odsud vypadni." Okamžitě jsem poznal, že jde o královnu. Ta žena mě už od prvního dne nesnášela a já jsem k ní choval podobné city.
Otevřel jsem oči s nevraživou grimasou a chvíli jsem ji provokoval tichem. ,,Dnes tu spím já." Věděl jsem, že ji rozčiluje, když trávím s jejím králem více času a intimních chvil, než ona a tak jsem si to vychutnával. Ona se jen popuzeně rozešla k posteli a razným klapotem podpadků vzbudila Magnuse. ,,Okamžitě vypadni! Spratku!" Vyštěkla na mě a skoro mě vytáhla za ruku ven z postele, ale můj milovaný otec ji zastavil: ,,Sandro, co to děláš?" Zvolal a Sandra ustala ve své činnosti a já jsem se jen přítulil k otci, který mě ochranářsky chytil. ,,Snad už jsem ti vysvětlovala, že je nepřijatelné, aby tvůj adoptivní a skoro dospělý syn stále spal ve tvé posteli místo tvé manželky!" Namítala ostře. ,,Sandro, uklidni se, je to jen dnes je jeho výročí." Opáčil král. ,,Mě je úplně jedno, co je za den! Je to naprosto absurdní a já chci, aby hned teď vypadl z tvojí postele!" Rozkřikla se a v očekávání zírala na Magnuse, který chvíli jen mlčel. On se pak podíval na mě a já jsem jen shovívavě pokýval hlavou, čímž jsem mu dal najevo, že odejdu, abych ho ušetřil dalších nesnázý s manželkou.
Zvedl jsem se tedy z postele a chtěl jsem odejít z místnosti, ale Magnus se zvedl taky a chytil mě za rameno. ,,Počkej, Valeriane." Hlesl a já následně ucítil jeho dech na krku, neb mi do ucha pošeptal: ,,Všechno nejlepší, synku." A k tomu mě nenapadně políbil na krk. Jen jsem slastně přivřel oči a odcházel ke dveřím při čemž jsem slyšel jen kousavé: ,,No, konečně." Sandra si při tom už začala stahovat šaty z ramen, aby mohla co nejrychleji souložit s krásným králem.
Jako kdykoliv jindy mi z toho bylo hrozně a já jen cítil jak mi puká srdce. Otec ji však nečekaně zarazil. ,,Přestaň se svlékat. Nechci s tebou spát. Chci být sám." Odbyl ji a ulehl zpět do postele. Jen jsem se pousmál a zmizel ze dveří.
Po chvíli chůze dlouhou chodbou se z královské ložnice vynořila i Sandra a šla dost rychle, aby mě dohnala. Čekal jsem, že se stane něco zlého, byl jsem na její chování zvyklý, ale i tak mě rána do hlavy a následně o stěnu na chvíli omráčila.
Zvedl jsem se ze země a na to jsem hned schytal i jednu facku, načež mě chytla pod krkem a přítlačila ke zdi. ,,Kolikrát jsem ti říkala a varovala tě, že to nemáš dělat?!" Ohradila se na mě vztekle. Tomu jsem se jen pousmál: ,,Dělat co? Je to můj otec a jako princ mám právo s ním být." Namítl jsem drze a stisk na mém hrdle zesílil. ,,Jsi jen pouhá lůza! Nic víc! Nemáš vznešenou krev! Ty bys nic z toho neměl, kdyby tenkrát na té proklaté tržnici nebyl!" Prskala rozlíceně a já se opět pohrdavě pousmál: ,,A přesto tady teď oba stojíme s touhou být v jeho posteli." Opět mě vztekle uhodila do obličeje a já mírně krvácel z nosu. ,,Kdyby jen věděl, co jsi za potkana... hned by se tě zbavil." Pronesla zlostně a odešla do své komnaty.
Po jejich posledních slovech jsem byl opět sklíčený protože to byla pravda. Kdyby můj milovaný otec věděl, jak na něj neustále myslím... ani nechci vědět, co přesně by se mnou udělal. Jsem ohavný, ale nemůžu s tím nic udělat, prostě ho příliš miluji. S těmito těžkými myšlenkami jsem se též odebral do svých komnat.

Usínalo se mi velmi těžko neb jsem měl strašně velké nutkání se uspokojit a myslet při tom na otce, ale zároveň jsem se snažil odolat, abych si pak nepřipadal ještě provinileji. Nakonec jsem jen s pláčem ležel v posteli a přál si být vedle něj a alespoň cítil jeho pevné obětí a vůni. ,,Miluji tě, otče." Pronesl jsem do ticha noci a přál si, abych mu to mohl skutečně říct a aby moje city nějakým zázrakem opětoval.

Z čista jasna se po nějaké době otevřely bez zaklepání dveře. V uleknutí jsem se hned podíval na vchod, ale kvůli tmě jsem nic neviděl. Myslel jsem, že je to Sandra a ještě si se mnou chce něco vyřídit, ale po chvíli dotyčná osoba zapálila svíčku u mé postele a já shledal, že je to můj otec. ,,Tati." Hlesl jsem šťastně a on mě s úsměvem pohladil po stále zarudlé tváři od facky. ,,Zase tě uhodila?" Zeptal se nespokojeně a já jen dlaní hladil jeho ruku. ,,To nic... byl jsem drzý." Usmál jsem se nadlehčeně a on se přímo přede mnou začal svlékat z nočního úboru. Dech se mi hned napnul a sledoval jsem jak se mi jeho dokonalé křivky a proporce opět rýsují před očima.
,,Ve tvém pokoji je vždy příliš teplo." Vysvětlil, když byl kompletně nahý. Snažil jsem se v sobě vzrušení popřít a ovládat své vnější reakce, jak to jen šlo. ,,Takže zůstaneš na noc?" Odtušil jsem s úsměvem a on jen kývl. Hned jsem mu spokojeně udělal přístup na jeho stranu postele a on si lehnul. Já ještě zůstal sedět a pomohl jsem mu se přikrýt a chtěl jsem snasnout svíčku, ale on mi ruku zarazil s tím, že by raději spal při světle.
Vyhověl jsem mu a nechal příjemné světlo svíčky dál hořet. Nechtěl jsem se příliš vzrušit a tak jsem jen ležel vedle něj bez obětí.
,,Nevím, proč tě tak nenávidí... vždycky jsi byl tak zlaté dítě." Napadlo po chvíli, přitáhl si moji ruku na hrudník a pak ji políbil a já jasně cítil trhaný impulz v mém klíně. Můj pohled opět sjel na jeho odhalenou hruď, na níž se jasně tyčily malé růžové bradavky. Jen jsem rozpačitě zamrkal a zaměřil jsem se na jeho otázku. ,,Stává se to... nejsem její dítě a tak mě jako macecha nemá ráda." Napadlo mě. ,,Asi máš pravdu. Ale musím něco udělat s těmi fyzickými tresty. Nemá na to právo, jsi můj syn a je jedno, že nevlastní." Ve spojitostí s tím jsem se náhodně vrátil ke vzpomínce na svou matku a zamyslel jsem se nad jejími posledními slovy o mé genetice od krále. ,,Co se děje, chlapečku?" Zeptal se lehce starostlivě, když viděl že nad něčím usilovně přemýšlím. ,,Ale nic... jen... vzpomněl jsem si na matku... kdysi řekla jeden velký nesmysl. Asi protože byla pomatená." Usoudil jsem a chtěl to nechat být, ale otec se ke mě najednou přítulil a já pocítil jeho úd na mém stehně. Bylo to blaho, ale zároveň se mi nekontaktovatelně hrnula krev do mých slabin. ,,Copak ti řekla?" Zeptal se a nosem se smyslně otřel o moje šíje. Tentokrát jsem ve výraze nedokázal skrýt vzrušení a tak jsem se to snažil hned zamluvit jinou historkou. ,,Říkala... že bych se měl prodávat jako ona..." Vzdechl jsem a otec na mě velmi vážně pohlédl, až jsem měl strach, že jsem se prozradil. ,,A zkusil jsi to někdy?" Zeptal se zvědavě. ,,Ne. Bylo mi to ohavné. Nesnášel jsem, když to matka dělala." Odvětil jsem hned a otec chápavě pokýval hlavou a jemně mě políbil na spánek. ,,Je to dobře, ale vsadím se, že by jsi měl hodně peněz. Jsi nádherný." V tu chvíli jsem okamžitě zrudnul a rozpačitě se usmál. ,,Nejsem..." Opáčil jsem a otec se trochu pohnul, čímz se mi připomněl jeho teplý úd na mém stehně. ,,Jsi nejkrásnější chlapec u dvora. Jen se na sebe podívej... bělostná kůže, průzračné modré oči a krásné divoké černé vlasy, jako havraní peří. K tomu máš krásné tělo." Hlesl a cítil jsem jak mi rukou přejel po citlivém podbřišku, které se mi zvlnilo pod jeho dotykem. ,,Tati..." Vzdechl jsem nekontaktovatelně a pohlédl mu chtivě do očí. ,,Já myslím, že ty jsi nádherný." Magnus se jen pousmál a dal mi pusu na čelo. ,,Říkáš mi to od svých třinácti, ale jsem rád, že ti i po těch letech připadám stále stejný." Přiznal s úsměvem. ,,Ty vždycky budeš nádherný, otče. I za padesát let." Ujistil jsem ho s veškerou vážností a on na mě chvíli překvapeně hleděl. ,,Skutečně?" Zeptal se pak a já se k němu naklonil a vetkl mu polibek na tvář. ,,Ano." Zašeptal jsem a on mi po chvilce také vetkl polibek, ale na try. Při tom jsem cítil neuvěřitelné tlaky v rozkroku i když to byla jen spíš dětská pusa. ,,Dobrou noc, můj sladký princi." Hlesl pak a otočil se ke mě zase zády s tím, že se oddá spánku. ,,Dobrou noc, otče."

Zakázané ovoce ANEB láska mezi otcem a synemWaar verhalen tot leven komen. Ontdek het nu