City Alfy

Setkání s alfou

Jess

Probudím se něco kolem deváté hodiny. Na to že jsem šla spát se svítáním se cítím plně vyspaná. Na psacím stole si všimnu ležícího tácku plného jídla, a protože jsem den nic nejedla, zvednu se a jdu k tomu. A musím uznat, že z toho co je tu nachystáno by se najedli dvě osoby do sytosti. 

Vezmu talíř s teplými zapečenými tousty a položím ho vedle na stůl a až teď si všimnu přeloženého papírku. Rozložím ho a tam je napsáno, že jdou všichni ven a ať jsem v deset připravená, že mi někoho představí. Jenom papírek zmačkám a zahodím do koše.

Je půl desátý a já jsem už nachystaná. Normálně bych asi udělala přesný opak, ale nechci se s ním hádat, protože po včerejšku chci s ním mluvit co nejméně. Sednu si na postel a uvědomím si, že se mi dost odlehčilo, po tom nočním rozhovoru s tím klukem. 

Když se zamyslím pořádně, tak mi ani neřekl sví jméno, jenom řekl, že je můj přítel. Nebo spíš já ho nepustila ke slovu.

Neúmyslně jsem ho použila jako svého osobního terapeuta.
"Asi bych mu měla poděkovat." Zamumlu si pro sebe. Vezmu si mobil a najdu si ho.

J:Děkuji ti za včerejšek dost mi pomohlo.

Sebastian přijde přesně na čas. Vejde se zaklepáním do pokoje. "Můžeme?" Zvednu se, obejdu ho a jdu se dolů obout.

Dovede nás někam kde to je hodně cítit dominancí. Před dveřmi kde ta dominance je cítit nejvíc zastaví se
"Jak vstoupíme sklop hlavu." Než se stihnu zeptat proč, on zaklepe a ta osoba za dveřmi nás pozve dál. 

Udělám tak jak Sebastian řekl. I když mám skoupenou hlavu vidím jak si osoba za stolem stopne a jde ke mě. "Vítej má drahá. Podívej se na mě ať si tě mohu pořádně prohlídnout." Udělám tak a periferním viděním vidím, že je tu máma i s tím chlápkem. 

"Nádherná to musím říct." řekne po chvíli mého prohlížení a podívá se na, podle Sebastiana moje rodiče, i když doufám, že to není pravda.

Oba se jen lehce usměji a malinko přikývnou. "Vy dva můžete jít, Sebastian počká za dveřmi, než si promluvím se svojí snoubenkou." Vyvalím na něj oči

"S vaší co?"
"oh, Sebastian ti to ještě neřekl?" jenom zakroutím hlavou "tak se posaď" a ukáže na křesílka před stolem. On se posadí na to druhý.

"..Tak ještě nezdávejte hledání jste dost mladý věřím, že jí najdete." řeknu po tom co mi vysvětlí kdo je a kdo budu za měsíc já.

Uchechne se, ale i jsem zaznamenala smutek v jeho tvaři.
"Tys mě nejspíš nepochopila. Já ji našel, ale přišel jsem o ni."

Chvilku se odmlčí a pokračuje "budu k tobě upřímnej, nemusíme být nejzamilovanější pár na světě, stačí, když mi porodíš syna a spolu ho vychováme" 

Sebastian

Čekám jak alfa poručil. Asi tak po dvaceti minutách, vyběhne Jessie a i v tý rychlosti si všimnu slz na její tváři. Kdyby si mě alfa hned nezavolal šel bych za ní.

"Za chvíli mám schůzku tak rychle. Naučíš jí jak se přeměnit a věci kolem toho a to vše do svatby. Bránit se jí učit nemusíš na to bude čas po svatbě. A teď běž musím se připravit na schůzku." Svěsím hlavu a odejdu. 

Byl jsem domluvený se svoji družkou, že spolu strávíme zbytek dne i když nerad musím to zrušit a najít Jessie. Hledám jí už asi tak dvě hodiny a furt nic, ani její pach nemohu nikde chytit. I hlídek jsem se ptal jestli jí nepotkali, ale oni jí taky neviděli. 

Celý den jí hledám, ale bez výsledku. Jessi se vrátila dom až v jedenáct večer a beze slova zmizela ve svém pokoji. 

Jess

Od alfy jsem běžela ani nevím kam, ale hlavně daleko ode všech. Zastavím teprve až u nějaký jeskyně. Vlezu do ní a plně se rozbrečím.
'Jestli tě to uklidní tak mně se už od prvního pohledu nelíbil.'

Jak promluví cuknu sebou a začnu se rozhlížet. 'Jsem Tyrkys, vlčice která tě bude doprovázet po zbytek života.'  

"Strašně ráda bych to svedla na tebe, že je to tvá vina, to co se mi teď děje, ale vím, že je to k ničemu, že jsem se s tím narodila. Jenom nechápu proč mi celý život lhaly. Proč jsem nemohla vyrůstat s vědomím že se jednou přeměním na vlka"
'Na to ti bohužel neodpovím. Jsem v tobě celý život takže vím jenom to co ty'

Takhle jsme si povídali až do tmy. "Myslím si, že je největší čas se vrátit." Když hledám cestu Tyrkys se ozve, 'nevím jak ty, ale já se zatím vdávat nechci.'
"Já taky ne a ani nemám v úmyslu si ho vzít"
'takže co uděláme?'
"zdrhneme co jiného?"

Nemám pojem o čase, ale asi tak po dvou hodinách najdu konečně tu správnou cestu. Vejdu do srubu a hned ke mně přiletěla matka ať si promluvíme.

Ale já sní nemám důvod mluvit takže jí obejdu a jdu do koupelny. A hned po sprše jdu do postele, ale spát se mi zatím nechce, tak si vezmu mobil a jdu si psát s Miou a přemýšlím, že napíšu tomu klukovi o pomoc.

Protože je mi jasné, že když se nenaučím jak ovládat Tyrkys a věci kolem toho, tak mohou nevinní lidé přicházet o život, a to jen kvůli mé blbosti. A to nechci.

Leo 

Po hodinové vaně s knihou jsem šel rovnou do pracovny. Dean přišel asi tak hodinu po mně. "Kde jsi? za patnáct minut máme schůzku a včera jsi slíbil, že nachystáš všechny potřebné papíry." "Omlouvám se, ale vše je připravné"
"alespoň tak" 

Po schůzce se podívám na mobil a zjistím, že mi napsala Jessie. Nevědomě se usměji. Dean si toho všimne a usměje je.
"Copak ti vykouzlilo ten úsměv na rtech? Smát jsem se tě neviděl od té nehody"

"Už máš sepsanou tu smlouvu?!" odseknu mu a nahodím svoji obvyklou neutrální tvář. Jemu úšklebek zmizí a vrátí se ke smlouvě.

Takhle to bylo po zbytek dne. Nemohl jsem se soustředit, furt jsem musel na ni myslet. Když mám práci hotovou chci jít spát, ale Dark spal celé dopoledne takže má sílu na rozdávání.

V noci se snažil navázat kontakt s Jesiinou vlčicí, ale bez výsledku, prý byla ještě po přeměně dost slabá. A on teď má energii na rozdávání.

Proto jsem šel za Deanem jestli by se nechtěl s Darkem proběhnout a procvičit si své lovecké dovednosti. Když souhlasil, vyběhli jsme ven. Venku jsme asi tak dvě hodiny. Až doma mi dá kontrolu a já hned lehnu do postele a usnu.