City Alfy

Svatba se odvolává

Leo

Místo toho, abych šel dom, až se mi noha zotavila, šel jsem za ní. Už před nějakou dobou, mě napadlo, že bych mohl využít toho, že jejich hlídka je nepozorná. Protože za tu dobu co sem chodím za Jessie si mě ani jednou nevšimli.

Ale to teď vedlejší. Nejdřív potřebuji dostat Jess ke mně, a přesvědčit jí o tom, že jsem pro ní ten pravý a že se mnou bude šťastná a i v bezpečí.

Vylezl jsem na strom před jejím pokojem a schoval se do hustých větví. Když jsem jí uviděl brečet bylo mi do breku taky. Ale jediné co mi nejde do hlavy je, to proč teď brečí když mě odmítla.

Když po dvou hodinách breku usne tak jí jen zakryjí přikrývkou a dám pusinku do vlasů.

Skočím ze stromu a už se chci rozejít zpět na svoje území. Ale zastaví mě mužský hlas
"promluvme si" řekne vážným hlasem.

Ztuhnu když ho uslyším, ale hned se zase uvolním když zjistím, že se jedná o Jessiiního bratra.

Šli jsme si sednout na nějaké posazení u rybníčku.
"Vím, že trénujete Jessie. A musím vám poděkovat..." Udělá dramatickou pauzu a pokračuje "...dlouho jsem jí neviděl takhle šťastnou...." Musím se pousmát.

Když se chce zvednout a odejít zastavím ho.
"Proč jí tu držíte, když tu není šťastná?" On se na mě podívá nechápavým pohledem.
"Ona vám neřekla, že se za necelý měsíc stane naší lunou?"

"Řekla, ale vy mi jí musíte vydat-"
"A to jako proč?" Nenechal mě domluvit
"protože je moje družka a luna mé smečky." vytřeští oči
"aha to jsem nevěděl, ale bohužel si myslím, že alfa vám jí nevydá tak snadno"

"to mě, ale nezajímá, ty už si svoji spřízněnou duši našel ne?" Přikývne "Tak víš, jaké to je když není vedle tebe, bojíš se o ní 24 hodin denně..."

Povídame si takhle už asi tak 30 minut. "...Z toho co mi říkáte nechápu jenom to proč nevyužila příležitosti a nezůstala u vás."

"To jsme dva co to nechápou. Jenom předtím než odešla mi řekla: kdybych jí tohle nabídl ještě ráno přijala by to s širokým úsměvem, ale odpoledne pochopila, že nemůže odejít. Protože pokud uteče tak možná bude šťastná ona, ale kvůli jejímu sobectví by nebyli šťastní desítky páru."

"Doprdele, nejspíš je to moje vina" bouchne se do hlavy
"proč si to myslíš?"

"Odpoledne jsem mojí družku, utěšoval, protože se chceme vzít a založit rodinu, ale bohužel to nemůžeme dřív než se alfa ožení."
"Co je to za stupidní pravidlo?" Pokrčí ramena na náznak, že neví.

Když je chvíli ticho promluvím
"Je už dost pozdě, tak já půjdu" a zvednu se. On si stoupne hned po mě a jde mě vyprovodit k hranicím.

Na cestě k domu jsem nechal Darka aby se proběhl a já mezitím mohl přemýšlet. Se Sebastianem jsem domluven, že jí zkusí nějak přesvědčit aby se mnou odešla bez nějakého odporu až to vyřeším s jejich alfou.

Jess

Ráno se probudím celá ubrečená, ale nijak to neřeším. Nevím proč, ale nemám vůbec chuť k jídlu tak zůstanu celý den v mém pokoji a přemýšlím o včerejšku.